Kmotr: Jak skutečný člen mafie dostal roli v legendární gangsterce
Je zbytečné znovu vysvětlovat a obhajovat význam, jakého Kmotr režiséra Francise Forda Coppoly v rámci kinematografie nejen 70. let rychle nabyl. Jeden z největších komerčních hitů Nového Hollywoodu není úplně typickým produktem hollywoodské staré školy a nezapře v sobě inspiraci evropským uměleckým modernismem ani enormní autorský dotek svého silně cinefilního a svobodného tvůrce. Příběh mafiánské rodiny Corleonů, odehrávající se v padesátých letech minulého století, se chlubí nejen prvotřídním scénářem, režií a hudebním podkresem, ale také zástupem hereckých hvězd, které se dokonale převtělily do svých silně diferencovaných charakterů. Ztvárnili snad Marlon Brando, Al Pacino, Robert Duvall či James Caan někdy více ikonické a citované role? Mezi těmito osobnostmi stříbrného plátna se však na place potuloval ještě nervózní Italoameričan ohromné postavy, který měl se světem organizovaného zločinu skutečnou spojitost a jehož si režisér Coppola ihned oblíbil a obsadil ho do nevelké, ale důležité a nezapomenutelné úlohy Luca Brasiho.
Tím mužem byl Lenny Montana, bývalý profesionální wrestler, vyhazovač a
také člen gangsterské rodiny Colombo, jejíž zájmy na natáčení kontroverzního Kmotra zastupoval – lépe řečeno, zastupoval a jako bodyguard dohlížel na důležitější členy rodiny, kteří se natáčení účastnili. Už před začátkem produkce totiž adaptace románu Maria Puza upoutala pozornost zmíněné rodiny a také Italsko-americké ligy za občanská práva či samotného Franka Sinatry, kteří protestovali proti scénáři šířícímu o Italoameričanech lživé předsudky. Producent Al Ruddy nakonec dospěl k dohodě a slovo Mafie v jakémkoli tvaru bylo ze scénáře vyškrtnuto. Členové rodiny Colombo se však přesto natáčení hodlali jako pozorovatelé účastnit a tehdy padl Coppolovi do oka 198 centimetrů vysoký Montana.
Ten měl pro roli neústupného vymahače a zabijáka Luci Brasiho ostatně ideální parametry a štábu prý rychle učaroval svým zvláštním šarmem – když prý spatřil, že si producentka Bettye McCartt rozbila hodinky, slíbil jí, že jí jako dar obstará nové. A jako správný mafián (i když to slovo se vlastně nesmí používat) jí skutečně přinesl nesmírně drahé a pečlivě zabalené diamantové hodinky. Žádné neviňátko přitom Montana určitě nebyl – pro rodinu mimo jiné pracoval jako vymahač a také žhář, když podle všeho dokázal přivázat tampón k ocasu myši, namočit ho do petroleje, zapálit ho a nechat myš pobíhat po budově, která se Colombovým z jakéhokoli důvodu nezamlouvala.
Přestože ale hromotluk Montana vzbuzoval respekt a rozhodně neměl čisté ruce, jedna věc ho opravdu dokázala znervóznit – konkrétně Marlon Brando. Když měl točit se slavným hercem a se svým idolem společnou scénu, přepadla ho taková nervozita, že opakovaně zapomínal text. Při natáčení exteriérových scén tak poctivě seděl v pozadí a svou řeč si nahlas nacvičoval, čehož si všiml jeden z členů štábu a tento roztomilý výjev se do filmu nakonec dostal – stejně jako Brasiho nervozita a motání slov v kanceláři Dona Vita, z čehož vznikl jeden z charakterových rysů věrného služebníka.
Lenny Montana poté zůstal u filmu dalších 10 let a střihl si několik filmových i televizních rolí, ale pro širokou veřejnost (nepočítáme-li opravdu zaryté fanoušky a znalce wrestlingu) zůstane navždy spjat se svým neočekávaným a v jeho podání vskutku nezapomenutelným příspěvkem do jednoho z nejlepších snímků všech dob. Zemřel roku 1992 na infarkt ve věku 66 let.