Desítka zajímavostí, které nejspíš nevíte o legendárním Kmotrovi

Coppola vedl se studiem nemalý boj o to, aby Al Pacino mohl hrát Michaela Corleoneho. Coppola viděl Pacina na Broadwayi a okamžitě věděl, že našel svého muže. Pacino byl však v té době neznámý a navíc si nevedl dobře při kamerových testech. Studio se místo něj snažilo prosadit známějšího herce (ve hře byli mimo jiné Warren Beatty a Jack Nicholson). Obsazení se ale táhlo a když se blížil termín natáčení, studio nakonec na Pacina kývlo.

Protože studio nechtělo Pacina jako Michaela obsadit, zkoušeli se různí herci. Jedním z nich byl i James Caan, který si nakonec zahrál Sonnyho.

A když už jsme u Sonnyho, toho si zase na castingu zkoušel Robert De Niro. Coppola chtěl s De Nirem spolupracovat, pro roli Sonnyho mu však nepřišel vhodný a Michael byl v té době již obsazen. Pro De Nira to byla nakonec výhra, protože si v pokračování zahrál mladší verzi samotného Vita.

Kmotra mohl režírovat Sergio Leone, ale odmítl s tím, že mu nepřišel příběh glorifikující mafii dost zajímavý. Později toho litoval a svůj nešťastný tah si "vynahradil" natočením vlastní gangsterské klasiky Tenkrát v Americe.

Slavná scéna s koňskou hlavou v posteli není žádné divadélko. Přestože byla během zkoušek používaná hlava umělá, pro potřeby natáčení využili tvůrci hlavu skutečnou. Byla "zapůjčena" z továrny na výrobu psího žrádla.

Studio mělo původně pro Kmotra úplně jiné plány. Plánovaný rozpočet měl být "jen" 2 500 000 dolarů s natáčecími lokacemi v St. Louise. Coppola naštěstí přemluvil producenty k natočení výpravného velkofilmu s Marlonem Brandem v hlavní roli. Konečný rozpočet se vyšplhal na 6 milionů dolarů.

Obsazení Branda, to byl sám o sobě oříšek. Brando byl známý potížista, díky němuž se často zdržovalo natáčení (což samozřejmě není zadarmo). Okolo Vita se točila jiná jména (za roli lobboval Orson Welles, dále byli na seznamu Laurence Olivier, Anthony Quinn nebo Ernest Borgnine), Coppola ale chtěl Branda. Prezident studia si tak dal podmínku, že klidně, ale "za malé peníze, poskytne záruky, že nebude dělat problémy a podrobí se kamerovým zkouškám" (což bylo pro herce Brandova formátu v podstatě ponižující). Coppola to chytře obešel tím, že vzal kameru k Brandovi domů pod záminkou zkoušek líčení, a tam ho natočil. Během toho Brando přišel s nápadem, že si vycpe tváře papírovými kapesníky, aby Vito vypadal víc jako buldok. Když poté studio záběry vidělo, bylo Brandovým zjevem a projevem ohromeno.

Pár let předtím, než se Sylvester Stallone prosadil jako Rocky (1976), zkoušel štěstí na castingu Kmotra. Konkrétně se ucházel o role Paulieho Gatta (šofér Vita, pravá ruka Clemenza) a Carla Rizziho (násilnický manžel Connie Corleone - Talia Shire). Ani jednu roli nezískal. Přesto si nakonec se Shire zahrál - právě ona totiž získala legendární part Adrian v Rockym.

Studio Paramount mělo počátkem sedmdesátých let finanční problémy. Potřebovalo hit a Coppola měl tak přímo nařízeno, aby byl film násilný.

Není neobvyklé, že režisér vytvoří příliš dlouhý sestřih a studio si vynutí kratší verzi. V případě Kmotra však došlo k opačné situaci. Coppola odevzdal film dlouhý 126 minut a producent z Paramountu Robert Evans si prosadil sestřih o 50 minut delší, v němž divák mohl vidět více z rodinného života mafiánů.