10 let připravoval režisér, scenárista a producent David Mrnka svůj celovečerní debut o Miladě Horákové, která byla po vykonstruovaném komunistickém monstrprocesu popravena v roce 1950. Za zmírnění trestu se tehdy u prezidenta Gottwalda přimlouvali světové osobnosti jako Albert Einstein nebo Winston Churchill.
Snímek Milada míří dnes do kin a nabídne intimní portrét významné političky, která svým přístupem k životu ovlivnila nejbližší. Manžel a dcera zůstali v jejím stínu. Horákovou hraje v dvouhodinovém dramatu izraelská herečka Ayelet Zurer (Muž z oceli, Daredevil), jejího manžela Bohuslava ztvárnil Robert Grant (Castle na zabití). Život Milady Horákové by vydal hned na několik celovečerních filmů (nebo minisérii). Debutant Mrnka se zaměřil na období mezi roky 1938-1950 a spíš než velké dějiny sleduje vztahu uvnitř Horákovic rodiny, vztah Milady k jediné dceři Janě (Karina Rchichev).
Milada působí jako film s emocemi na uzdě, který se nevyhraňuje politicky, ale lidsky. Mnozí recenzenti snímku vyčítají právě nevýraznou dramaturgii nebo fakt, že byl snímek natočen se všemi herci (tedy i českými) v anglickém jazyce s českým akcentem. V českých kinech se snímek promítá v původním znění s titulky nebo s českým dabingem, výběr bude záležet na uvážení kinařů.
Režisér a producent Mrnka na film sháněl peníze v zahraničí, uspěl u společnosti Netflix, tudíž si slibuje mezinárodní zájem. Osobně bych mu ho přál. Jako debutant šel do velkého "podniku". Vedle Masaryka (2016) nebo Anthropoidu (2016) se Milada neztratí.
Hororově-mysteriózní zážitek slibují tvůrci filmu Všechno nejhorší. Ten pojednává o jednom dni v životě oslavenkyně, kterou na jeho konci někdo zabije. A ona se znovu vzbudí v datum svých narozenin, aby před půlnocí... Hrátky s časovými paradoxy jsou vděčným zpestřením nejednoho žánru.
Recenze filmu si přečtete zde. Na zahraničním serveru RottenTomatoes jsem o poznání mírnější, když snímku režiséra Landona (Skautův průvodce zombie apokalypsou) dávají 69 procent kladných recenzí.
A ještě jeden kousek distribuovaný v době Dušiček. Animák Příšerákovi přináší příběh rodiny, která chce za každou cenu halloweenský kostým. Když je baba Jaba promění ve známá hororová monstra, mají zaděláno na problém. Jak se promění zpátky v příslušníky lidského rodu? Během zapeklité situace zažijí nejedno dobrodružství.
Tuzemská škola loutkové animace stále žije. A do kin přináší nejnovější přírůstek, příběh fenky, která se proslavila ve vesmíru. Režisér a animátor Aurel Klimt (Fimfárum Jana Wericha, Fimfárum 2) přináší svéráznou verzi příběhu, v němž Lajka bloudí vesmírem, dostane se na vzdálenou planetu, kde žije v harominii spolu s dalšími tvory. Problém nastane, když se objeví první člověk.
Film oplývá kritikou "pána tvorstva" a totalitních ideologií. Nečekejte tedy líbivou loutkovou podívano pro nejmenší, ale film pro ty, co se vyžívají v dekadenci. Recenze Lajky najdete zde.
Svéráznou podívanou slibuje i závěrečný snímek těchto premiér, novinka řeckého režiséra, který před lety zaujal těžko uchopitelným a originálním Humrem (2015). V Zabití posvátného jelena hraje stejně jako v Humrovi Colin Farrell, který si pro režiséra Langhimose pěstuje obdivuhodný plnovous. I díky němu se z "hezounka" stává nevyzpytatelný kardiochirurg, jehož navštěvuje zvláštní šestnáctiletý chlapec (Barry Keoghan). Rozvrátí nezvaný host Farrellovu filmovou rodinu, v níž nechybí například manželka v podání Nicole Kidman?
"Jelen" bude podobně jako předchozí Langhimosův snímek rozdělovat diváky i kritiky. Existenční horor plný úzkosti a nejistot neslibuje pohodovou podívanou, ale netradiční zážitek. Tuzemští recenzenti prozatím dávají známku od 50 do 90 procent. Zřejmě půjde o podobně sugestivní film jako v případě nedávno uvedené matky! (2017).