Národní filmový archiv má ztracený snímek průkopníka kinematografie Georgese Mélièse
V nedávné době obdržel Národní filmový archiv (NFA) darem filmový kotouč se třemi slepenými filmy na původním nitrátním materiálu, souhrnně označené jako dílo Mélièse z roku 1904 Les transmutations imperceptibles (Neviditelné proměny). To naznačovalo, že obsahem daru je i tento film. „Když jsem si prohlédla filmový pás, okamžitě jsem věděla, že dané dílo na něm není, a ačkoliv chybí začátek, že jeho součástí je dosud neobjevený film. Na pásu byly obrazy a výjevy, které nebyly nikdy zdokumentovány,“ říká Jeanne Pommeau, restaurátorka NFA.
NFA měl doposud ve svých sbírkách 21 filmů tohoto autora. Následně byl filmový pás podroben detailní analýze se snahou o určení všech tří filmů. S identifikací pomohly údaje na filmových okénkách, které obsahovaly značky jednotlivých firem, protože v prvních patnácti letech kinematografie se hojně vyskytovalo plagiátorství a existovala řada pirátských kopií filmů. Proti tomu bojovali filmoví tvůrci vkládáním svých značek na okraje filmových pásů, do mezititulků nebo přímo do obrazu mezi rekvizity. „Tento postup umožňuje dnešnímu filmovému archiváři snazší identifikaci filmu: určení filmové společnostije často prvním krokem ke zjištění dalších informací o daném snímku,“ dodává Jeanne Pommeau. Další vodítka poskytly například i dochované filmové scénáře.
„Na základně podrobné analýzy můžeme s jistotou říct, že první film na tomto pásu je ztracený Mélièsův film Match de prestidigitation (Soutěž eskamotérů). Jedná se o mimořádný objev,“říká Michal Bregant, ředitel NFA.
Druhý film byl identifikován jako dílo společnosti Pathé a jeho stylizace pomohla určit, že se jedná o film z přibližně téže doby, jako je ten první. Úvodní německý titulek „Die Socke“ a děj filmu odpovídají filmu La Chaussette, který vyrobila společnost Pathé v roce 1905. Třetí film je pozdější a vznikl ve společnosti Gaumont značka je uvedena na okraji filmu. Neobsahuje úvodní titulek, ale mezititulek, ve kterém je uvedeno pořadové číslo filmu, z něhož vyplývá, že film vznikal v letech 1909 a 1910. Scénáře společnosti Gaumont z této doby jsou dochovány ve Francouzské národní knihovně v Paříži. Analýzou se podařilo určit, že se jedná o film Amoureux de Madame z roku 1909, který byl zřejmě doposud také neznámý.
Proč jsou filmy spojené, zůstává tajemstvím. Je pravděpodobné, že byly takto prezentovány kolem roku 1910 v některých putovních kinech nebo je dodatečně slepil až pozdější majitel. „Proto bude NFA tyto filmy prezentovat společně, tak jak byly dochovány,“ dodává Michal Bregant. První projekce se uskuteční v pražském kině Ponrepo v úterý 25. října od 17:30.
Ukázka ze slavné Cesty na Měsíc:
Georges Méliès stál u zrodu většiny filmových triků a jeho dílo se řadí k žánru sci-fi a fantasy. Jeho nejznámějším snímkem je sci-fi Cesta na Měsíc z roku 1902. Cestu k filmu měl nicméně trnitou, v Mélièsově rodině jeho vášeň pro umění netolerovali. Georges musel pracovat v obuvnickém podniku a k divadlu, eskamotérsví a filmům se uchylovat ve volném čase. Poté, co prodal svůj majetek dvěma bratrům, si koupil Divadlo Roberta Houdina, na němž piloval své triky a dech beroucí scénky, kterými ohromoval užaslé publikum.
Georges Méliès natočil mezi roky 1896 a 1913 více než 500 filmů, z nichž se do našich dnů zachovalo přes 200 a stále se objevují další. Národní filmový archiv má ve svých sbírkách 22 Mélièsových děl. V roce 2011 složil Mélièsovi poctu filmový kolega Martin Scorsese fantasy snímkem Hugo a jeho velký objev.