Co přinesla letošní Letní filmová škola? Sex, smrt a internet.

Diváci měli letos na výběr ze 70 krátkometrážních, 15 středometrážních a 192 celovečerních filmů. Opět jsme viděli filmy ze Španělska (?!), opět jsme šli hluboko do historie, opět jsme viděli nejčerstvější novinky a opět jsme neměli čas se nudit! V případě LFŠ nikdo nečeká lacinou blockbusterovou zábavu. Ale někdy ty intelektuální filmové hrátky prostě nejsou vůbec snadné! Sex, internet, násilí, citová vyprázdněnost - to byly leitmotivy letošního programu.

Sex a erotika se na hradišťských plátnech ukázaly jako hybná síla všeho dění - ať už v němých diva filmech, v polských, českých i španělských novinkách, nebo v odkazu hlavního hosta festivalu - Petera Greenawaye…
Dívat se na porno s další stovkou diváků je každopádně nevšední zážitek. Některý tvůrce explicitně zobrazuje sex, protože je podle něj nedílnou součást lásky, jiný proto, že jej staví na úroveň násilí. Potřeba tvůrců vyrovnat se se zobrazováním sexu je citelná. Jak prohlásil právě Greenaway, nejdůležitější je sex a smrt. A tím výborně definoval jak svou tvorbu, tak letošní Filmovku a možná i smysl/nesmysl života vůbec. Jsme už vážně natolik zaplaveni pornem, že nemůžeme sex dál pokrytecky schovávat mimo plátno a předstírat, že dívat se se nesluší? Vypadá to tak.

U sekcí porn-art a španělský horor jsou sex a agrese očekávanými prvky. Mnohem zajímavější je ale pozorovat, jak se tyto motivy prolínají i napříč veškerým současným filmem bez ohledu na žánr. Překvapilo mě také jejich časté propojení s problematikou sociálních sítí nebo obecně internetu. Jakoby by právě on-line svět jen umocňoval vychladnutí v mezilidských vztazích a stimuloval různé formy agrese - citové, sexuální. Filmaři přirozeně reflektují společenské zvyklosti. A tvrdě nám tak dávají najevo, v jaké citové vyprahlosti se topíme, když dokážeme širokou škálu prožitků klidně vyjádřit pomocí několika emotikonů.

Ale když už jsme u té on-line komunikace, je třeba zmínit, že letošní Filmovka jí výborně zvládla a sociální sítě jen kvetly - informovaly i bavily. Tak to má být. Ke zdokonalení došlo i na kanálu youtube, kde každý den přibýval nový díl videozpravodaje. Přibyla i další videa v sekci Lekce filmu. Přednášky nebo záznamy debat po sobě letos zanechali režisér Peter Greenaway, osobnost divadelního a filmového herectví Olgierd Lukaszewicz, slovenská dokumentaristka Zuzana Piussi nebo letošní filmový debutant Miroslav Krobot. Záznamy jsou dostupné na youtube kanálu AČFK, hlavního organizátora festivalu.

Lichotivou proměnu prodělal také celkový vizuál. Tento svěží styl festivalu vyloženě seděl.

Velkým mínusem byl pak katastrofický scénář příjezdu festivalových hostů. Nedorazila jich celá řada a to snad ze všech myslitelných důvodů - od natáčení přes rodinné důvody po zdravotní problémy. Kvůli neuskutečněnému příjezdu Michela Gondryho se celá jeho plánovaná retrospektiva přesunula až na příští rok. Za Bertranda Taverniera převzal výroční cenu jeho přítel a spolupracovník Mehdi Abdollahzadeh. Těžko to ale vyčítat organizátorům - aktivní tvůrce nikdy nikomu stoprocentně nezaručí svoji účast.

Vyznění děl na letošní LFŠ bylo tedy poněkud hořké. Ale to záleží na výběru programu každého diváka. Já jen doufám, že v rámci úniku před skutečným světem nebudeme brzy všichni potřebovat náhradní hlavu jako Frank.

A kdyby vám bylo líto, že jste na Filmovce nebyly, tak si naplánujte výlet do pražského kina Aero nebo brněnského Scala. Tam si můžete až do 8.8. užívat festivalové ozvěny!