Goltzius a společnost Pelikán

Zatím poslední Greenawayův celovečerní snímek je naprosto výjimečným a radikálním dílem, které se ocitá na pomezí hraného filmu a filmové eseje, ilustrující režisérovy teze a přednášky o smrti filmu. Zatímco v Rembrandtově noční hlídce (Nightwatching, 2007) autor ve stylizovaných obrazech odkrýval osobnost klasika světového malířství a snažil se vysvětlit konspirační teorii o vraždě zakódované do jeho díla, ve středu nového filmu se ocitá méně známá osobnost nizozemského malířství - rytec a malíř Hendrick Goltzius, který byl současníkem (a rivalem) Albrechta Dürera a je považovaný za posledního velkého barokního rytce. Jedním z velkých životních projektů tohoto umělce byla série erotických leptů, pro niž dlouhá léta sháněl mecenáše a kvůli které získal pověst pornografického autora. Goltziova osobnost je Greenawayovi blízká hned v několika ohledech - oba jsou pevně ukotveni v nizozemském prostoru (režisér se sice narodil ve Walesu, ale dlouhá léta žije v Amsterdamu), oba vynikají hned v několika uměleckých odvětvích, oba mají vrozený cit pro erotická zobrazení a oba jsou zdatní obchodníci.
Goltzius a společnost Pelikán je svrchovaně stylizovaný film, odehrávající se v brechtovsky zcizeném prostoru tovární haly (snímek se kvůli omezenému rozpočtu natáčel v chorvatském Záhřebu a Greenaway nenašel v celém městě odpovídající barokní prostor). Hlavní hrdina Goltzius se svou uměleckou skupinou Pelikán přichází za libertinským alsaským markrabětem, který se stává jejich mecenášem. Markrabě financuje nákup tiskařského stroje a Goltzius tak může realizovat vysněný projekt ilustrací bible a Ovidiových Proměn. Markrabě si však vyžádá protislužbu - malíř a jeho společnost budou bavit jeho dvůr po šest nocí tím, že budou „přehrávat" vybrané biblické erotické scény.
V duchu pro Greenawaye tak typické matematické struktury (12 kreseb v Umělcově smlouvě, 9 dní v Kuchař, zloděj…) se rozehrává fascinující mix výtvarných citací, tableaux vivants, hereckých performancí a eroticko-pornografických scén, který je doplněný disputacemi o povaze umění a především o vztahu umění a byznysu (toto téma je důležité například i v Caravaggiovi Dereka Jarmana).

Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)