Boduje Gondry i stará dobrá klasika. Ohlédnutí za středečním festivalovým dnem v Uherském Hradišti.

Po pár dnech v Hradišti se začínám ztotožňovat s pocity “běžného diváka”. Ráno na film?! Starej?! Černobílej?! Dlouhej?! No nevim… Jednoduše na všechny doléhá únava, všechny bolí zadeček a musíte si rozmyslet zda na film jít či nejít. Ale riskla jsem to a šla na Roberta Bressona - na Mušku (1967) - první film, na kterém spolupracoval se svou budoucí ženou Myléne Bresson. Tato dáma je také hostem letošní LFŠ.

Utvrdila jsem se v tom, že kvalitní klasikou se člověk nikdy nezklame! Zapomenete na hodnocení, analyzování a puf - vcucne vás to do děje, do filmové reality a už se vezete. Excelují zde neherci, parádní hra s kamerou a vizuálem, silný příběh z pera Georgese Bernanose, který natolik obdivoval Bressonovu adaptaci svého Deníku venkovského faráře (1951), že několik let přemlouval Bressona k natočení další své knihy - Muška.

Myléne Bresson absolvovala několik debat s návštěvníky LFŠ a o manželových filmech mluvila s velkou láskou a úctou. Sama se teď stará o autorská práva k filmům a dohlíží na jejich digitalizaci. I když sama tvrdí, že nedigitalizované filmy mají nepopiratelné kouzlo…

Dále byl na programu němý film Oheň (1915) s živým doprovodem brněnské formace Piča z hoven. A to je název, který je zkrátka lehčí napsat než vyslovit. Ideální je Piču z hoven prostě poslouchat. Obzvlášť pokud se vyžíváte v elektronice a jste zastánci všemocných “meků” a looprů a podobných hračiček. Byla to velice překvapivá a pohlcující lahůdka. Expresivní a divoce kolorovaný film o přidrzlé marnivé krasavici a chudákovi, který z ní přišel k psychické újmě. Hudební doprovod byl jako třešinka na dortu. Za mě rozhodně palec nahoru. Na LFŠ v sekci němých filmů dále doprovázeli hudbou například Nylon Jail, Kitchen, Ille, Zrní, Bratři Orffové, Dva a další.

Zjišťuji, že už od ranních hodin se Hradištěm nese echo o příjezdu Michaela Fassbendera. Všechny filmové fanynky si pomalu ale jistě trhají rodidla a stojí fronty v kině Hvězda s telefony nažhavenými na jednu z nejžhavějších selfie vůbec. A mě se to, přátelé, podařilo! Mám jí! Bohužel teda nepřijel Michael, ale “jenom” Frank (2013). Teda respektive spíš jeho hlava. Film se k místním divákům dostane dnes v noci v české předpremiéře. Do kinodistribuce půjde až na podzim. Což znamená, že pokud ho chcete vidět v Hradišti, pomalu byste se měli jít postavit do fronty.

Překvapivě inteznivním zážitkem byl i první film Bertranda Taverniera Hodinář u svatého Pavla (1974). Snímek je ironicky vtipný, velice živý a dynamický, celou dobu se tváří jako detektivka a na konci najednou brečíte, když vám celý ten smysl dojde. Bernard Tavernier je další z hříšníků letošní LFŠ. Nepřijel. Stejně jako řada dalších, což velice mrzí diváky a myslím, že mnohem víc organizátory.

Další z černé listiny je Michel Gondry, který měl na LFŠ představit svůj animovaný rozhovor s předním světovým intelektuálem Noamem Chomskym. Nepřijel kvůli natáčení v USA. Ale snímek Je muž, který je vysoký, šťastný? (2013) jde díky organizátorům k dnešnímu dni do české kinodistribuce. Tak si ho vážně nenechte ujít. Pokud vás baví u filmů přemýšlet, poznávat a konfrontovat sami sebe.

Gondry oslnil svým vizuálem Pěny dní (2013), kterou natáčel souběžně s rozhovorem s Chomskym, snímkem Věčný svit neposkvrněné mysli (2004) nebo Naukou o snech (2006). Za sebou má i řadu videoklipů a dokumentů, které jsou vždy ohromně nápadité. I Je muž, který je vysoký, šťastný? je kouzelnou podívanou. Navíc nejde o suchý obdivný portrét Chomského, ale o plnohodnotný rozhovor dvou osobností. Takže, jestli ještě nejste v Hradišti, mazejte do nejbližšího kina!