Dojmy z 55. ročníku KVIFF

Celovečerní debut Islanďana Valdimara Jóhannssona byl na festivalu v Cannes vyznamenán cenou za originalitu v rámci kategorie Un Certain Regard. Vizuálně podmanivé komorní drama s hororovým nádechem zaujme kromě krás islandské přírody netradičním a nejednoznačně interpretovatelným příběhem manželského páru, který si osvojí velmi nezvyklého novorozence. Jóhannsson rozhodně nikam ve vyprávění nespěchá, kvůli čemuž stominutový film subjektivně může působit delší, než reálně je. Náročnějším divákům, kteří od filmů požadují primárně originalitu a osobitost, lze Adu doporučit bez většího váhání. Žánrovou zábavu v podobě tradičně laděného hororu ale v žádném případě nečekejte.

Nejnovější snímek 83letého režisérské legendy Paula Verhoevena je historickým dramatem, vzniklým na motivy skutečných událostí, k nimž došlo koncem 17. století. Titulní hrdinka, jíž je řádová sestra, je přesvědčena o své vyvolenosti bohem a o své výjimečnosti se jí podaří přesvědčit i své okolí. Ne však všechny - jejím nepřátelům pak proto přijde vhod zjištění, že Benedetta udržuje milenecký vztah s jednou ze svých sester... Verhoeven ani tentokrát nezůstal nic dlužen své pověsti rafinovaného provokatéra a skvělého vypravěče. Stvořil komplexní hutné drama s nejednoznačnými postavami, v němž působivě (a naprosto bez příkras) ilustruje drsnou dobu, církevní prostředí a k tomu přináší náramně neotřelý (a dle očekávání umělecky nekompromisní) obraz lesbické lásky. Netroufám si představit, jak na odvážný snímek budou reagovat např. puritánští křesťané...

Jediný, posmrtně dokončený film význačného islandského filmového skladatele Jóhanna Jóhannssona je černobílým bezdějovým uměleckým experimentem, jenž vypráví o stavu lidské civilizace v budoucnosti vzdálené stovky miliónů let. Snímek je seskládán pouze ze záběrů na různé impozantní stavby a monumenty, které jsou doplněny Jóhannssonovou ambientní hudbou a doprovodným voiceoverem herečky Tildy Swinton. Hypnotická depresivní podívaná, která rozhodně nesedne každému. To ale ani nebyl její záměr.

Skromný rodinný příběh vypráví o nečekaném přátelství dvou malých dívek poté, co jedné z nich zemřela babička. Režisérka Céline Sciamma se po svém předchozím milostném dramatu Portrét dívky v plamenech, za nějž sklidila úspěch na mnoha festivalech, stala jednou z nejsledovanějších současných filmařek. Mě však na základě dvojice zmíněných snímků o svých mimořádných kvalitách zatím příliš nepřesvědčila.

Drásavé drama Jasmily Žbanić (Grbavica) o nechvalně proslulém masakru ve Srebrenici z pohledu bosenské tlumočnice Aidy, která se snaží zachránit před zavražděním co nejvíce lidí - včetně svého manžela a dvou dospělých synů. Velmi svižný a divácky přístupný snímek nás ihned vrhne do víru dění, kdy se bojuje o záchranu tisíců bosenských muslimů před srbskými vojáky vedených generálem Mladićem. S každou další scénou se stupňuje napětí a pocity tísně a zoufalství ze sledování složité a vypjaté situace, která směřuje k obří tragédii, která bude ve světě ještě dlouho rezonovat. Finální sekvence jsou až nesnesitelně emotivní a psychicky devastující.

Fantasy Davida Loweryho (Přízrak) o siru Gawainovi (Dev Patel), synovci krále Artuše (Sean Harris), jenž se vydává na pouť za tajemným Zeleným rytířem, je velmi nezvyklým pohledem na široce oblíbený žánr. Loweryho snímek je specifický svým pomalým tempem, deziluzivními momenty, nenaplňováním diváckých očekávání a v neposlední řadě omamně mystickou středověkou atmosférou. Svým celkovým pojetím má proto mnohem blíže k artovému, nežli k mainstreamovému filmu.

Slavné psychologické drama Johna Cassevetese je velmi syrovým a těžko stravitelným portrétem zdánlivě obyčejného manželství. To se však potýká se závažnými problémy. Mabel (Gena Rowlands) má problémy s alkoholem a její chování je čím dál tím podivnější a znepokojivější... Žena pod vlivem nabízí dlouhé a záměrně nepříjemné scény, které obvykle končí hysterickými hádkami, které mají někdy až divadelní povahu. Cassevetes dává hercům a vykreslení jednotlivých situací nevídaný prostor (film má mohutných 155 minut), i proto se jeho dílo může chvílemi zdát skoro k nepřežití. Jeho zhlédnutí je tedy obrovskou výzvou, která se ale nakonec rozhodně vyplatí.