70%
Masaryk
- Drama
- Historický
- +4
V sobotu to byl v Rudolfinu večer jednoho filmu. Pohotová a soudná moderátorka Českých lvů Adela Banášová si ho neodpustila překřtít na předávání cen Masaryk. Snímek Julia Ševčíka proměnil v sošku 12 ze 14 nominací, přičemž v kategorii "nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli" měl hned dvě želízka v ohni. Divák-nefilmař dost tápal. Odkud se Masaryk vyloupl? A jde vážně o tak kvalitní počin, že mu unikl jen jeden "lev"?
Producenti Masaryka Rudolf Biermann a Julius Ševčík nasadili snímek koncem loňského roku na 7 dnů do pražského Kina Lucerna. Tím splnily náležitosti ČFTA, aby byl Masaryk zařazen mezi nominované. Jenže oficiální premiéru bude mít až tento čtvrtek. Marketing kolem historického dramatu, kde diplomat a bohém Jan Masaryk v podání Karla Rodena dovádí s Evou Herzigovou, šňupe kokain a dává si vyprošťující lák od okurek, byl mocný. Film se v únoru představil na festivalu Berlinale, ale již tam se ozývaly hlasy, že o mimořádné dílo nejde. Recenze od tuzemských autorů si můžete přečíst zde.
Je sobota 4. března a Masaryk se stává rekordním dvanáctinásobným držitelem sošky Český lev. Je to prazvláštní a do očí bijící stejně jako v případě televizního Hořícího keře (2013), který shrábnul 11 sošek o 3 roky dříve. HBO třídílnou minisérii sestřihla do podoby celovečeráku a uspěla. Letos se neřeší "nefilmovost" Masaryka, ale kromě způsobu nasazení i oprávněnost výhry v některých kategoriích. Sošky za střih nebo zvuk si minimálně v těchto technických kategoriích stejně tak zasloužil koprodukční Anthropoid (měl druhý nejvyšší počet nominací - 12 - a z hlavního večera si neodnesl nic). Budiž k diskusi, zda historické drama s českých podílem pouhých 20 procent má mít nárok na nominaci. Tak jsou ale stanoveny regule ČFTA. A v nejbližších dnech zřejmě dojde k jejich revizi. Burcuje k tomu například producent a akademik Pavel Strnad, který na facebooku zveřejnil následující příspěvek:
Uf uf! Honosné Rudolfinum a obrozená akademie nám hrubne. "Vychcaný producent", který "ojebává" Akademii? Kolegialita jde dočista stranou? Producent Biermann přece pouze využil situace. Samozřejmě též riskoval, protože jak si mohl být jistý, že se akademici rozhodnou právě pro jeho film? Autor výše uvedených slov Pavel Strnad navíc střílí do vlastních řad - on sám je významným akademikem, členem prezídia ČFTA a je tedy i jeho "chybou", že Masaryk dostal šanci. Z příspěvku výše jednoznačně vyplývá, že ji dostat neměl. Vypadá to, že filmy jdou stranou a nastupuje válka ega.
Ceny české filmové kritiky k nominacím přistoupily jinak a Masaryka zařadí "až" do ročníku 2017, neboť narozdíl od regulí ČFTA nemohl být snímek za loňský rok nominován. Osobně jsem zvědav, kolik nominací a cen rekordnímu "lvímu" filmu kritici přiřknou.
