Jakub "lamps" Vopelka

Když režisér skandálního, ale nesmírně chváleného Základního instinktu (Basic Instinct) Paul Verhoeven připravoval v polovině 90. let další odvážný film s erotickou náplní s názvem Showgirls, o hlavní roli stály snad všechny aspirující herečky Hollywoodu. Elitní striptérku v nočním lasvegaském klubu nakonec ztvárnila tehdy třiadvacetiletá Elizabeth Berkley, která měla jít ve stopách Sharon Stone. Místo toho obdržela hned dvě výsměšné anticeny, čelila nespravedlivé šikaně průmyslu a sledovala, jak její průlomový projekt tratí peníze a řadí se k nejhůře přijatým počinům dekády. To se ale po třech dekádách změnilo a Berkley vystoupila v muzeu filmové Akademie s ovacemi a smířlivým proslovem.

Pokud vás moc netankuje každodenní realita, od roku 2000 můžete kormidlovat její komplexní simulaci ve videohře The Sims, kde rozhodujete o soukromí, hygieně, volnočasových aktivitách či stravování vámi vytvořených virtuálních lidí. Tento civilnější Minecraft patří k nejhranějším titulům vůbec, ale s filmovou adaptací si ho pro absenci kontinuálního příběhu zatím nikdo moc nespojoval. Margot Robbie a její produkční společnost LuckyChap Entertainment, jež stojí za fenomenálně úspěšnou Barbie, ovšem ve spolupráci s režisérkou Kate Herron (Loki) celovečerní verzi The Sims doručí. A možná tím pokládají základy pro další miliardový projekt.

Chcete vidět co nejvíc tuzemských herců a hereček, kteří se v rolích sebe sama zesměšňují a nastavují odvrácenou tvář filmového byznysu, v němž je materialismus denním chlebem a lži s přetvářkou zase podobnou samozřejmostí jako vdechování kyslíku? Dnes na TV Prima startuje osmidílná série Vytoč mého agenta z prostředí smyšlené herecké agentury, jejíž zaměstnanci by i měli dost vlastních starostí, kdyby v jednom kuse nemuseli řešit manýry a vzájemné škorpení svých klientů, obávanou návštěvu z finančáku nebo věčné tření mezi lidskou empatií a necitlivou pracovní morálkou. Na to, že dané prostředí je stavěné pro nebojácné lvy, seriál nekouše a neodpouští si především vztahovou teatrálnost. Jenže nudit se při něm moc nebudete, scénář nevyznívá na úrovni jednotlivých epizod blbě a herci, kteří tu sobě i kancelářskému zákulisí nastavují kousavé zrcadlo, to dělají s viditelným zápalem.

Zisk Oscara je skoro sto let nejvyšší poctou, jaké lze ve filmové branži dosáhnout. Jenže i výherci jsou jenom lidé a 35 centimetrů vysoká zlatá soška může zmizet z povrchu světa stejně jako televizní ovladač nebo flash disk. Zatímco někteří si tak ocenění nesmírně považují a Oscar jim zdobí obývací pokoje, ložnice nebo i samostatně vyčleněné místnosti, jiní se přiznali, že těžce vydřenou cenu z různých důvodů postrádají. A někdo o ni vlastně vůbec nestál.

První záběry z očekávaného sci-fi hororu Vetřelec: Romulus (Alien: Romulus) nezklamaly a legendární série, která v tomto století pokračovala dějovými prequely v režii Ridleyho Scotta, se pod dohledem Fede Álvareze (Lesní duch) vrací ke kořenům. Zasazení příběhu mezi událostmi Vetřelce (Alien) a Vetřelců (Aliens), respektive do prostorů ocelové vesmírné lodi, dá ikonickému Xenomorphovi z nejděsivějších představ H. G. Gigera novou várku lidských obětí, jejichž původ a motivace mají vyplývat z jediného momentu v druhém Cameronově filmu. Tím však napojení na předchozí části podle Álvareze nekončí.

Herec s věčným klukovským výrazem, jenž se masivně proslavil úlohou Rosse Gellera v legendárním sitcomu Přátelé (Friends), svou vzácnou účastí obohacuje zejména televizní projekty. David Schwimmer v sedmapadesáti letech není tolik na očích, ale nově mu na stole přistála nabídka od Disneyho, jehož streamovací služba realizuje druhou sérii hororové teenagerské fantasy Husí kůže (Goosebumps) podle knih R. L. Stinea. Web Variety informoval, že Schwimmer ztvární v nadcházející desetidílné sezóně jednu z hlavních rolí.

Začátkem týdne se v zahraničních médiích objevily zprávy, podle nichž má k úloze Jamese Bonda s hereckým pořadovým číslem sedm velmi blízko třiatřicetiletý Aaron Taylor-Johnson. Magazín The Sun uvedl, že padla konkrétní nabídka, kterou má hvězda Godzilly či akčňáku Bullet Train každým dnem přijmout. Johnson ale v rozhovoru pro Rolling Stone tyto spekulace nepotvrdil a stejně jako loni odmítl stavět vlastní kariéru podle náčrtků veřejnosti a médií.

Hrdina z kreslených sešitů a animovaných pořadů s předsunutou bradou, dýmkou, obřím předloktím a apetitem po špenátu existuje od roku 1929. Pepek námořník (Popeye the Sailor) je známý po celém světě, i když jediné hollywoodské zpracování s živými a slavnými herci roku 1980 propadlo. Čtyřiačtyřicet let po nezdařilém pokusu Roberta Altmana s Robinem Williamsem a Shelley Duvall se schyluje k dalšímu nákladnému hranému zpracování od scenáristy Michaela Caleoa (Sexy bestie, Rodina Sopránů).

I mistr hororu se někdy utne. Spisovatel Stephen King je nejprodávanějším knižním autorem současnosti, jeho díla mají globální věhlas a řada z nich posloužila jako inspirace pro jedny z nejmilovanějších filmů kinematografie. Přece se mu však občas vytýká (podobně jako například Stevenu Spielbergovi) způsob, jakým své vzrušující příběhy odhalující lidskou temnotu a brutalitu zakončuje. Zpochybňovaná zakončení románů Osvícení nebo To King obrátil v ukázkový kompromis v knize Mlha (The Mist), již roku 2007 úspěšně zfilmoval Frank Darabont (Vykoupení z věznice Shawshank). Konec filmu spisovatelův ambivalentní přístup vytěžil velmi jednoznačně a drasticky, přičemž King Darabontovi přiznal, že udělal dobře. Vyvarujte se dalšího čtení, pokud nechcete příběh vyspoilerovat.

Ve světě ochabující dětské představivosti se rozpíná smrtící Nicota pohlcující veškeré fantastické tvory, jež může zachránit pouze hrdina Atrej směřující k hranicím Fantazie. Nebo je tím pravým spasitelem normální desetiletý chlapec Bastian, jenž čte vzrušující knihu a svou imaginací a zaujetím ohýbá prostor mezi reálným a fantazijním světem? Slavný román Michaela Endeho Nekonečný příběh (Neverending Story) z roku 1979 adaptoval německý režisér a pozdější hollywoodský hitmaker Wolfgang Petersen (Troja) do stejnojmenného filmu z roku 1984, na němž vyrůstalo snad každé dítě v posledních čtyřech dekádách. Nadcházející generace nebudou ochuzené, neboť v přípravách je moderní filmová série s produkcí na globální bázi.

Ve chvíli, kdy Spojené státy na sklonku občanské války směřovaly k liberálnější budoucnosti ve znamení úspěšného abolicionismu, divadelní herec John Wilkes Booth prostřelil lebku tehdejšího prezidenta Abrahama Lincolna přímo v lóži nad jevištěm Fordova divadla a zemi rázem uvalil do nářků, konspirací a hospodářských priorit nastupující hlavy státu. Sedmidílná minisérie Apple TV+ s názvem Po atentátu (Manhunt) navazuje přibližně tam, kde Spielbergův celovečerní a vynikající Lincoln před dvanácti lety skončil. V prvních dvou zveřejněných epizodách ukazuje okolnosti bezprostředně obklopující atentát, Boothův šťastný úprk a snažení ministra války Edwina Stantona (Tobias Menzies) o jeho dopadení. Očekávaná událost s hvězdnými tvůrci přitom nezapře smělé ambice i poněkud strnulou divadelnost.

Jedna z nejožehavějších filmových otázek posledních tří let, tedy kdo převezme úlohu agenta 007 po Danielu Craigovi, se zřejmě záhy dočká definitivní odpovědi. Produkce podle magazínu The Sun nabídla věhlasný part třiatřicetiletému herci Aaronu Tayloru-Johnsonovi, jehož můžeme znát z filmů Godzilla, Avengers: Age of Ultron, Tenet nebo Bullet Train.

Proslulý mytologický kříženec člověka s vlkem útočí ze zamlžených vřesovišť kinematografie od třicátých let, kdy studio Universal zhmotňovalo svůj katalog monster také Vlkodlakem v Londýně (Werewolf of London). Posledním velkým pokusem o mainstreamové probuzení zvířete, které nad člověkem přebírá kontrolu pod vlivem úplňku, byl roku 2010 Vlkodlak (The Wolfman) s Beniciem Del Torem a Anthonym Hopkinsem. Předražený a v průběhu přetáčený film však zaznamenal finanční průšvih a hororové studio Blumhouse se nyní pokusí vrátit lykantropy mezi populární filmové postavy s protřelým režisérem méně nákladných hitů Leighem Whannellem (Upgrade, Neviditelný).

Před dvaceti lety byla Lindsay Lohan nejzázračnějším dítětem Hollywoodu a její sláva rostla, dokud ji po osmnáctce nedostihly pozdní teenagerské manýry. Z filmové osobnosti, jejíž výkony pozvedly úspěšné a kultovní komedie Past na rodiče (The Parent Trap), Mezi námi děvčaty (Freaky Friday) nebo Protivný sprostý holky (Mean Girls), se Lohan stávala spíš tou bulvární. Její kariéra nabrala sestupný kurz a momentální netflixovská premiéra romantiky Irské přání (Irish Wish) je po hereččině desetiletém půstu pro Hollywood druhým signálem, že sedmatřicetiletá zrzavá rebelka stojí o plnokrevný comeback. Na rozdíl od vstřícně přijaté sváteční komedie Vánoce na spadnutí (Falling for Christmas) z roku 2022 má ale Irské přání tu nevýhodu, že minimálně kritické obci zatím přijde dost chabá a nezajímavá.

V Čechách jsme měli problém s Adélou, která ještě nevečeřela, v USA od roku 1960 navštěvují Malý obchod hrůz (Little Shop of Horrors), který si ve dvou kultovních verzích dělal zálusk třeba na Jacka Nicholsona, Ricka Moranise či Steva Martina. Moderní verzi slavné hororové komedie, kterou v popkultuře etabloval zejména muzikálový remake z poloviny osmdesátých let, zpracují dva věkem velmi nemoderní a protřelí tvůrci – sedmasedmdesátiletý režisér Joe Dante (Gremlins) a v dubnu osmadevadesátiletý producent Roger Corman (Masakr na svatého Valentýna).