Žebříčky

Nejlepší válečné filmy roku 1991

  1. Žhavé výstřely
    Žhavé výstřely (1991)
    • Disney+
    • Google Play
    • iTunes
    • +1
    Na začátku se velitel vojenské letecké základny Block vydá do prérie, aby přiměl k návratu nejlepšího pilota námořního letectva, Seana Harleye, řečeného Machr, který odešel od letectva kvůli fobii způsobené selháním jeho otce před dvaceti lety. Mladík žije mezi indiány pod jménem Měkká Tlapička a odmítá se vrátit. Na radu moudrého indiánského starce však své rozhodnutí změní. Na základně se seznámí nejen s kolegy - šilhavým pilotem Jimem Pfaffenbachem zvaným Průserář, obětavým Petem Thompsonem řečeným Smolař a Kentem Gregorym, který obviní jeho otce ze smrti svého otce - ale také se sympatickou psychiatričkou Ramadou Thompsonovou. Piloti se připravují na tajnou operaci Spící lasička, jejímž cílem je zlikvidovat atomové základny arabského diktátora. Průmyslník Wilson chce prosadit do výzbroje vlastní superletadlo a to i za cenu sabotáže. Vybere si k tomu právě letadla připravující se do akce. Mezitím se ve vojenském baru setká Ramada se svým bývalým milencem Kentem a novým přítelem Machrem. Večer skončí rvačkou mezi oběma soky a poté kulinářsko milostnými hrátkami Machra s Ramadou. Kvůli tomu ovšem pilot zmešká ranní nástup a do vzduchu místo něj vzlétne Průserář, který svou šilhavostí způsobí děsivou havárii. Přesto jednotka odlétá do oblasti Středozemního moře, kde se na letadlové lodi mají připravit k akci. Přes velmi špatný psychický stav je Machr postaven do čela formace. Vinou sabotáže však nemohou piloti nepřítele zasáhnout, což vyřeší kapitán Block tím, že otupělému Machrovi vypráví do sluchátka o hrdinství jeho otce, čímž pilota vzpruží a ten se hravě vypořádá jak s nepřátelskými letadly, tak s jejich základnou i diktátorem samotným. Na palubu letadlové lodi se sice vrátí jako pravý hrdina ve vraku bez podvozku, paliva i bez křídel, ale zhrzen nešťastnou láskou - domnívá se, že Ramada miluje Kenta - se vrátí do prérie. V indiánském týpí ho však čeká několik nečekaných překvapení.
    81%
    Na začátku se velitel vojenské letecké základny Block vydá do prérie, aby přiměl k návratu nejlepšího pilota námořního letectva, Seana Harleye, řečeného Machr, který odešel od letectva kvůli fobii způsobené selháním jeho otce před dvaceti lety. Mladík žije mezi indiány pod jménem Měkká Tlapička a odmítá se vrátit. Na radu moudrého indiánského starce však své rozhodnutí změní. Na základně se seznámí nejen s kolegy - šilhavým pilotem Jimem Pfaffenbachem zvaným Průserář, obětavým Petem Thompsonem řečeným Smolař a Kentem Gregorym, který obviní jeho otce ze smrti svého otce - ale také se sympatickou psychiatričkou Ramadou Thompsonovou. Piloti se připravují na tajnou operaci Spící lasička, jejímž cílem je zlikvidovat atomové základny arabského diktátora. Průmyslník Wilson chce prosadit do výzbroje vlastní superletadlo a to i za cenu sabotáže. Vybere si k tomu právě letadla připravující se do akce. Mezitím se ve vojenském baru setká Ramada se svým bývalým milencem Kentem a novým přítelem Machrem. Večer skončí rvačkou mezi oběma soky a poté kulinářsko milostnými hrátkami Machra s Ramadou. Kvůli tomu ovšem pilot zmešká ranní nástup a do vzduchu místo něj vzlétne Průserář, který svou šilhavostí způsobí děsivou havárii. Přesto jednotka odlétá do oblasti Středozemního moře, kde se na letadlové lodi mají připravit k akci. Přes velmi špatný psychický stav je Machr postaven do čela formace. Vinou sabotáže však nemohou piloti nepřítele zasáhnout, což vyřeší kapitán Block tím, že otupělému Machrovi vypráví do sluchátka o hrdinství jeho otce, čímž pilota vzpruží a ten se hravě vypořádá jak s nepřátelskými letadly, tak s jejich základnou i diktátorem samotným. Na palubu letadlové lodi se sice vrátí jako pravý hrdina ve vraku bez podvozku, paliva i bez křídel, ale zhrzen nešťastnou láskou - domnívá se, že Ramada miluje Kenta - se vrátí do prérie. V indiánském týpí ho však čeká několik nečekaných překvapení.
    1
  2. Evropa
    Evropa (1991)
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    74%
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    2
  3. Poslední motýl
    Poslední motýl (1991)
    Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner.
    Žánry:DramaVálečnýRetro
    68%
    Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner.
    Žánry:DramaVálečnýRetro
    3
  4. Kinobox - mobilní aplikace

    Stáhněte si mobilní aplikaci Kinobox4.7 z 1000+ hodnocení4.7 (1000+ hodnocení)

    ZDARMA
  5. Záblesk
    Záblesk (1991)
    64%
    4
Které jsou top válečné filmy roku 1991? Filmovému žebříčku válečné filmy 1991 s celkovým počtem 4 titulů vévodí těchto 5 nejlepších filmů: Žhavé výstřely, Evropa, Poslední motýl, Záblesk, s hlavními hvězdami, jako jsou: Charlie Sheen, Cary Elwes, Valeria Golino, Lloyd Bridges, Kevin Dunn, Jon Cryer. Dostupnost na online streamovacích platformách (Netflix, Max, Amazon Prime Video, Disney+, VOYO, Prima Plus, SkyShowtime a nebo iVysílání) poznáte podle ikony u názvu filmu.Stále nevíte, na co se podívat? Vytvořte si svůj vlastní žebříček filmů pomocí vyhledávacího filtru.