machetetete: Komentáře

Komentáře 42

Od nejnovějších

Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013)
8. 4. 2016
7
"Předávkovala mě perníkem!" Sourozenecké duo, které likviduje zplozence pekla? Variace na staré pohádky? Svůdná záporačka žijící nedaleko v lese? Peter Stormare? Kde jsem tohle už jednou viděl? Jeníček a Mařenka skutečně působí jako pokračování Gilliamova filmu o slavných německých pohádkářích a národních buditelích, jen se jedná oproti svému předchůdci o drsnější a přímočařejší záležitost. Za pochvalu rozhodně stojí drsná a pekelně sestříhaná akce, povedená hudba i ústřední herecké duo, kterého by se zalekl i vlk od Karkulky. Příběh je samozřejmě jednodušší a celkem lehce se dá odhadovat, jakým směrem se bude vyvíjet dál, ale co. 3D neurazí a úvodní i závěrečné titulky nadchnou. Pokud se vám líbila Kletba Bratří Grimmů, tak nevidím nejmenší důvod, proč by vás neměli okouzlit sourozenci z perníkové chaloupky. P.S. Doufejme že úmyslné rýpnutí si do jedné nejmenované upíří ságy velice potěšilo.
Angel (1999)
8. 4. 2016
6.5
"Když se vzdálíš od přátel, tak stvůra v tobě vždycky vyhraje." Joss Whedon je démon, nebo minimálně prodal duši ďáblu. Protože jinak si nedovedu představit, že kolem jedné z nejnudnějších (alespoň pro mě, i když se musí nechat, že Angel potenciál prostě má) postav a pár dalších zbytečných a plochých figurek z Buffy dokázal stvořit další zábavný a především kvalitní seriál. Angel je opravdu zdařilý Spin-off, který svému předchůdci ostudu rozhodně nedělá. Ale nejedná se o pouhou kopii. Angel je jiný. Je mnohem temnější. Snoubí v sobě mnohem více žánrů (od hororu, přes temné noir detektivky až po komedii). Také jeho téma je jiné. Samozřejmě i tady je vyobrazen úděl a osamělost spasitele světa, ale není to tak markantní jako u Buffy. Angel je totiž o věčném boji se zlem, o vyšším dobru na úkor jednotlivce, o zlu v nás samých, kdy není vždy jasné, kdo je vlastně ten zlý a kdo ten hodný. Všechny postavy tak prakticky celou dobu přešlapují po tenké čáře, která odděluje dobro a zlo a ano, občas se stane, že některá zavrávorá a přešlápne na druhou stranu. Je to také dáno tím, že samotný Angel se prakticky celou dobu musí ohlížet přes rameno, aby jeho moderní doktor Jekyll neviděl svého Hydea.
Jedna mezi oči (2012)
8. 4. 2016
5.5
Mám rád Waltera Hilla a jeho testosteronové filmy, ale tahle další Slyova agitace za tetovací salony je přešlap jak pro pana režiséra, tak pro italského hřebce samotného. Bullet to the Head je totiž čistý průměr ve všech aspektech. Ať už se jedná o vizuál, který vypadá, jako by právě vypadl z Kriminálky Miami, či tupý scénář, ve kterém si gangsteři platí za masáže kreditkou a to předem, nebo ve kterém si policejní důstojník nechává přes centrálu vyjíždět informace o členech podsvětí a nikomu na policejní stanici není podezřelé, že každý, na kterého se zeptal, má do hodiny v hlavě kulku. Navíc je to zbytečně doslovné: poté, co Slye vyhodí do vzduchu svůj úkryt, následuje záběr, který vysvětluje, že si pod něj dal bomby. Proboha proč? O nefunkční chemii mezi hlavními hrdiny a nevtipných hláškách už pak nemusí být ani řeč. Výsledný dojem nezachrání ani hektolitry krve, ani Khal Drogo ohánějící se sekyrou, ani fakt, že Hill po letech opět natočil bitku v lázních.
Hobit: Šmakova dračí poušť (2013)
8. 4. 2016
7.5
Jaj, dlouho jsem nebyl po filmu plný tak rozporuplných pocitů. A to Jackson dělal vlastně vše pro to, aby byl druhý Hobit lepší než ten první. Zamíchal do svého guláše mnohem více akce a nasadil mnohem vyšší tempo, jenže tak často učinil ve špatných místech. Nechápu, proč by měly být zkracovány nejlepší pasáže knihy (souboj s pavouky, představení trpaslíků Meddědovi) na úkor věcí, které v knize ani nejsou. To je prostě špatně. Navíc je celý film nabubřelá jízda lunaparkem Středozemě, které chybí lehkost a vtip knižní předlohy i emoce. Ve finále to tak působí jako Zápas Playoff NHL, který skončil nerozhodně a tak se neustále prodlužuje, dokud nepadne gól. Hráči jsou unavení, diváci jsou unavení a jen se čeká, až padne gól. Uvidíme, co s tím udělá druhá projekce. P.S. Před Šmakem samozřejmě klobouk dolů.
Kingsman: Tajná služba (2014)
8. 4. 2016
10
Je to jako by Matthew Vaughn klečel před starými Bondovkami, držel je za ruce, zhluboka se jim díval do očí, aby je během vteřiny popadl, ohnul přes koleno a pořádně jim naplácal na holou. Ale obojí dělá s láskou a na výsledku je to sakra znát. Kingsman je parádní jízda, plná šílené akce, fiflajícího Samuela L. Jacksona a zadku švédské princezny, které slabší triky naopak sluší, než by jí ubíraly na příjemném béčkovém vzhledu. Takhle vypadá čistá láska.
13 hodin: Tajní vojáci z Benghází (2016)
8. 4. 2016
6
Typické Greengrassovské téma se tady tluče s patosem a epileptickým vyprávěním Michaela Baye, ale paradoxně z toho vychází koukatelná podívaná plná skvěle natočené akce a sympatických postav, které jen občas dojíždějí na dialogy šustící papírem. P.S. Zajímavé je, že film jde do kin zrovna těsně před americkými primárkami.
Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (2016)
8. 4. 2016
6
Tedy pokud by k poměření posloužili druzí Avengers, kteří jsou úplně stejně emočně prázdní a zakončení přepáleným a nepřehledným akčním finále. Batman v Superman je na tom stejně. DC totiž dojeli na to, že se během jediného filmu snaží nastartovat celý vesmír a dorovnat tak to, co Marvel budoval několik let. Měření dvou nejslavnějších hrdinů téhle značky je tak roztříštěné milionem motivů a dějových linek a Snyder, ač si při přežvykování div nevykloubil čelist, tohle sousto prostě nezvládá ukousat. S tím je spojené, že herci nemají tolik prostoru a když už ho mají, tak přehrávájí jako o život (Eisenbergu dívám se tvým směrem). Jediný, kdo z toho vychází s čistým štítem (ne, tím Kapitána Ameriky), je Affleck. Ale samozřejmě film má i kladné stránky. Jednou z nich je velmi promakaný vizuál, který si umí hrát s detaily a symboly. Tou druhou jsou snové scény, které první polovině snímku (podle mého té lepší) dodávají šťávu... Takhle mi z toho vychází čistý průměr. Uvidíme po té o 30 minut delší a drsnější verzi.
Dánská dívka (2015)
6. 4. 2016
7
án Einar Wegener byl prvním člověkem, jenž roku 1930 prodělal operaci změny pohlaví. Rok nato zemřel ve svých 48 letech, už jako Lili Elbe. Průkopníky proměny představuje oscarový Tom Hooper, který si získal akademiky sebejistou Královou řečí (ač pro mě neosobní) a následně pro změnu mě blízkými Bídníky, kteří dokonale rozdělili diváckou obec. Právě v jejich případě se sešel i s Eddiem Redmaynem, který exceloval v (podle mnohých přeceňované humanistické) Teorii všeho, kde transformuje své tělo k nerozeznání od skutečného předobrazu. Tady příjemně šokuje podruhé. Ač se to mnohým asi nebude líbit, Brit, jehož postava našla odvahu opravit to, v čem příroda chybovala, si zaslouží další velké uznání. Snad i ten Oscar je výrazně blízko. Ano, jeho výkon je trochu jednostranný a mimikou a gesty se opakující, ale i tak je to silná herecká jízda. Redmayne navrch představuje ideál ženy daného období – spíš chlapecká postava s malým poprsím. Střídání štěstí, statečnosti a bezradnosti v tváři stále zajímavější Alicie Vikander je stejně výtečné jako výkon jejího „muže“, navíc její průkopnický duch zůstává inspirací pro dnešní transgenderové hnutí. Vikander srší energií, mění polohy, kamera se jí ráda věnuje. Ve finále pro mě film dvou polovin: první zajímavá, druhá lehce se opakující, na místě přešlapující. Scénář je málo dramatický, Hooper měl vykřesat víc emocí.
Brooklyn (2015)
6. 4. 2016
7.5
Nakonec sympatické romantické drama, kterak jedna Irka štěstí za oceánem hledala. Ale kořeny a stesk po rodině jsou silnější, než si původně myslela. Zvlášť když se „doma“ dějí nečekané věci. A za velkou louží to zpočátku nevypadá, že to vůbec nějak půjde. Snímek o „těžkých rozhodnutích“ nemá ohromit zvraty nebo samotným dějem, nicméně poměrně umně buduje atmosféru, poukazuje na drobné detaily. Režisér John Crowley divákům nepodlézá, nepřibližuje se vykalkulovanosti, ostatně stejně jako ve svém dramatu Ten kluk. Scénář poskytuje velkorysý prostor hlavní hrdince v podání Saoirse Ronan, která si pozornost kritiků právem zaslouží. Nese v sobě křehkost, zranitelnost, ale i slušný ranec odhodlání a odvahy. Ve výsledku docela příjemné překvapení.
Spotlight (2015)
5. 4. 2016
9.5
Jakožto někdo, jenž do novinařiny tak trochu nahlédl, samozřejmě můžu pochybovat nad produktivitou investigativního týmu (respektive kdo v tuzemsku by mohl platit několikaměsíční hon za, sic vydatným a nesmírně atraktivním, materiálem?). Ušlechtilé drama se silným základem, kterak na nemocnou církev už nemůžeme brát pražádné ohledy. A dupnout na ně pěkně od základu. Žádná jedna senzace, ale kompletní seznam hříšníků, kteří neudrželi v kalhotách to, co měli. Tým žurnalistů z Boston Globe přinesl sérii článků o zneužívání dětí katolickými kněžími, vysloužil si za to prestižní Pulitzerovu cenu a dodal odvahu dalším, kteří se podělili o své nepříjemné zážitky. Tvůrci na to jdou s rozumem, neženou se za senzacemi, neexhibují, nutí novináře do mravenčí práce, do nekončící dřiny (a ukazuje prostředník všem těm rozumbradům, kteří mají novináře za hyeny, přičemž jsou těmi prvními, kteří hltají všechny ty tragické události, kterým bleskově roste čtenost), čímž se oddělují od povrchních webových pisálků. Nenabízí žádné atraktivní linie (výhružky ze strany mocné církevní instituce). Možná je to pro někoho nevstřícný přístup, mě osobně bavil. Překvapí třeba to, že církev nic moc nezametá pod koberec, ale místy to našemu týmu až nelogicky usnadňuje (jeden z kněží se mezi dveřmi bez potíží rozvykládá o svých choutkách). Šikovně se pracuje i s katolickými kořeny čtyřčlenného týmu, který se s důvěrou k církvi vyrovnává po svém. Abychom si rýpli i do samotného systému tištěných médií, připomene se i fakt, že redakce o případu věděla už dřív, než do něj začal bušit nový editor. Mark Ruffalo, Michael Keaton, Rachel McAdams, Stanley Tucci, Liev Schreiber. Ti všichni jsou přesní, oscarové nominace (ač zůstane jen u nich) mým oblíbencům (McAdams a Ruffalo) moc přeju.
V srdci moře (2015)
5. 4. 2016
7
Solidně natočené, ale co do příběhu a charakterů postav dost nezajímavé. Ron Howard umí. O tom žádná. Ale v poslední dekádě ne tak, jak bych si alespoň já představoval. Mnohem raději se vracím k jeho starším kouskům. Na druhou stranu obdivuju jeho chameleonství, kolik žánrů už vystřídal. Tentokrát přispěchal s poctivým chlapským dramatem, který šlape jako dobře promazaný stroj. Ale to je asi tak všechno. Je to takové uhlazené, ale já bych občas nějakou kaňku, nějakou ostřejší scénu, nějakou dravost přivítal. Podíváme se na palubu rybářské lodi, která má naplnit sudy velrybím tukem a vrátit se na pevninu, kde někteří námořníci očekávají přírůstek do rodiny. Jsou to pánové odvážní, ale pořád filmoví, tedy necítíme to skutečné ohrožení, boj o život. Prostě jsem nevěřil. Řemeslně je to fajn. Mořské nemoci se ale bát nemusíme, zase takový efektní veletoč to není. Když už efekty přijdou, jsou místy odfláknuté. Což k té většině povedených překvapí. Zajímavých charakterů je na palubě zoufale málo, herci nestrhnout, navíc velmi slušný Cillian Murphy dostává pramálo prostoru.
Otcové a dcery (2015)
5. 4. 2016
8.5
Co chcete slyšet? Předvídatelné je to jak prase. Nečekejte žádný návod, co dál se zpackaným životem. Skvělý spisovatel a ještě o krapet lepší táta nezvládne řízení a zabije svou manželku sedící na místě spolujezdce. Sviňárny vždycky přicházejí od těch nejbližších, takže malou blondýnku chce adoptovat teta se strýcem, kteří se o ni starali, když onen skvělý otec zrovna odpočíval s následky nárazu do hlavy v psychiatrické léčebně. A lepší to nebude. Kromě toho sledujeme tuhle blondýnku i v dospělosti, kterak se její obtížné dětství podepsalo hlavně v navazování nových vztahů. Obě roviny se prolínají, dělí je asi dvě dekády. A každá je svým způsobem zajímavá. Rodák z italského Říma Gabriele Muccino ví, jak scénu slušně nasvítit, jak vést herce, jak a kdy udeřit na ta správná místa. Jeho předešlé filmové výlety byly úspěšnými útoky na divákovy city, poctivé, ale pořád okatě kalkulující. A tak záleží, zda mu to baštíme. Spolehnout se znovu může na herce, zejména na nadanou Kylie Rogers, která hraje naprosto přirozeně, jakoby sama někoho ztratila. Russell Crowe je samozřejmě jistota, naštěstí při svých kolapsech nevypadá směšně. Některé situace jsou pojaté komplexně, jiné působí odfláknutě a vyřeší se tak nějak samy. Já si ale výsledek užil. A to je přeci rozhodující.
Iracionální muž (2015)
5. 4. 2016
6
Všechny postavy, které vytváří, mají hluboký vnitřní rozměr. Každou svou (často rozpolcenou) roli prožívá, na každou se celé měsíce pečlivě připravuje. Prvně jsem si říkal, proč mu maskéři udělali takový pupek, pak bylo evidentní, že je jeho. I tady mi Joaquin Phoenix jednoduše sedl. Woody Allen za kamerou už tolik ne. Filmy točí jak na běžícím pásu, což mnohé vytáčí. Protože to dělá poslední roky tak nějak stejně. Leckterou myšlenku o pár vteřin později zopakuje voice-over tak zbytečný, že je to divákovi až líto. Nechci ale bilancovat a zdůrazňovat, jak se Allen opakuje. Prostě si užívám jeho nový kousek, kde znovu zkoumá morálku obyčejného člověka. Akademik Phoenix je cynik, který si rád přihne a studentům osobitě přednáší o filosofii. Okouzlí kolegyni, stejně tak studentku v kouzelném podání Emmy Stone, kterou nelze nemilovat.
Muž v ohni (2004)
5. 4. 2016
8
Syčáci holku, kterou měl hlídat, unesli. A chtějí tučné prachy. Osobní strážce z Nového Mexika v drsném a nekompromisním balení. Před neposednou kamerou bývalý vládní agent Denzel Washington, který si rád přihne, za kamerou osvědčený hitmaker Tony Scott. Co víc si přát? Naprosto přirozenou Dakotu Fanning? Kruté výslechové metody? Dusné velkoměsto prolezlé korupcí, kde se budou zabijácké instinkty sakra hodit? Nebo první desítky minut, ve kterých se nestřílí, ale díky ústřední dvojici jsou zatraceně cool? Za vším hledej Tonyho. Znovu se toho nebál, znovu pálí ostrými. Rozmáchl se délkou (ano, stříhat někde měl), nepřekvapil okoralou duší, která zjihne při plaveckých závodech a roztomilých debatách při cestě do školy. Kamera je drásavá, řízná i sakra estetická, štědře zoomovaná, velmi dynamická a zatraceně chutná. A furt tak nějak přehledná.
Gangster Ka (2015)
5. 4. 2016
6
Denně sledujeme ve zprávách, jak je ten svět prolezlý špínou a korupcí. Když pak nad nějakým „podnikatelem“ zlomí i obhájce hůl a pobyt za mřížemi je neodvratný, máme z toho upřímnou radost. Takoví prostě jsme. Nadávání na poměry, které u nás panují, se stalo už jakýmsi folklórem. Ve filmu to máme rádi jakbysmet. Když to tudíž nějaký poměrně mladý dravec za kamerou zabalí do svižného kabátu, předloží několik průstřelů hlav, kufrů plných peněz i odhalených hrudníků, divák je vesměs spokojený. Ten český zvlášť. Jenže většinou to pokazí hodně mizerné dialogy a pitomé situace. Politické thrillery holt u nás moc neumíme. Respektive mě osobně žádný nijak zvlášť nenadchnul. Tady je to jiné. Život Radovana Krejčíře asi není třeba nějak pitvat. Náš „jiný“ hrdina se jmenuje Radim Kraviec. Je to osobité hovado, které je extravagantní, buranské, přesto inteligentní, manipulátorské, původně moravské, přitahující prsatou playmate s hudebním talentem a (ne)zdravou sebejistotou oškubat každého, jenž se nabízí. Vyvázne z pokusu o likvidaci a jeho moc sílí. Jenže rodinná tragédie a pobyt za mřížemi v něm rozdmýchají i instinkty mstitele. Takže jeho oddaný zabiják začne leštit bouchačku. Námět je fajn, dialogy netahají za uši, pocit trapnosti nevzbuzují, děj je přehledný.
Hunger Games: Síla vzdoru - 2. část (2015)
5. 4. 2016
7
Kam se tahle série dostala, mě upřímně docela dost mrzí. První i druhý díl jsem si poměrně užil, první dokonce i víc. Boj za svobodu a proti tyranii prezidenta Snowa graduje, hodně se mluví, hodně se utíká, hodně to nudí. Když jsem viděl druhý díl, čekal jsem u třetího (rozděleného na dva) hutné a velkolepé finále. První polovina byla o dvou nevzrušivých hodinkách, prostě leccos špatně. A dost kritiky. Vyvrcholení je krapet lepší, ale říct, že jsem spokojený, zdaleka nemůžu. Banda děcek a dalších nevýrazných dospěláků prochází rozbombardovaným městem, občas jim jde o kejhák, občas se pokoušejí o kejhák diváků, jakmile začnou mlít o smyslu života. Mistrná práce kostymérů a maskérů z prvních dvou dílů je tatam, pohybujeme se v šedivých ruinách z jak nějakého akčního béčka, rafinovaných pastí se také nedočkáme, efektů, které by stály za zmínku, je zoufale málo. Nějaký technický standard tady sice (i vzhledem k rozpočtu) máme, ale prostě nestrhne. Hlavní symbol hnutí odporu s tváří Jennifer Lawrence naštěstí dál baví. Kdo se před prvním dílem obával, že půjde o tupou dobrodružnou fantasy romanci, oddychl si, kdo po posledním dílu očekával, že se dočká velkého završení série, může litovat lístků do kina. Dravost, dynamika a nápaditost šly holt na hodně dlouhou pauzu na čůrání.
Ztraceni v Mnichově (2015)
5. 4. 2016
9
Díky za to, že takové tvůrce u nás pořád máme. Autory, kteří dokáží konkurovat evropské kinematografii a vůbec se nemusí krčit někde v koutě. Petr Zelenka podle vlastního scénáře popichuje filmové řemeslo, chvíli sledujeme něco, pak následuje hraný film o „úvodním cosi“, rýpe do novinářů, řeší papouška, Mnichovskou dohodu i další kostlivce. A je u toho zatraceně zajímavý a přitažlivý. Nastolil hru, na kterou divák neodkojený Kameňáky milerád přistoupí, jeho přelívání skutečnosti a filmové reality fikčního světa je moc fajn, herci jsou příjemně civilní, lidé za kamerou si své odmakali na jedničku. Párkrát škobrtneme v tempu, ale to nechejme stranou. Nápadité, úderné, inteligentní.
Legendy zločinu (2015)
5. 4. 2016
6
Rodina je základ státu. Brian Helgeland byl vždycky docela zajímavý chlapík, když se mu to sejde, divák se může tetelit blahem. A Tom Hardy je zase dříč, který ze sebe v posledních letech vymačkal tolik, že si ho museli všimnout i diváci v Mongolsku. Jemu i jeho bráchovi leží (nejen) londýnské podsvětí u nohou. Jeden je typický charismatický kořen, inteligentní manažer, se slušným přehledem i solidní vyřídilkou. Tu má i jeho bratr, jenže ten je zároveň nevypočitatelný, agresivní podivín a představuje tak trochu neřízenou střelu. Oba hraje právě Hardy. A na oba je radost pohledět. Jenže samotný příběh není až tak atraktivní. Je to stylově natočené, je to absurdní i přitažlivé, ale poměrně rychle se to začne zajídat. Tvůrci se úplně nerozhodli, co vlastně chtějí divákovi nabídnout, krkolomně hledají, co by měli nabídnout: tu černý humor, tam divoká scéna, pak romantická sekvence, záhy drsný pěstní souboj. A nakonec nám to všechno nabobtnalo na předlouhých 133 minut, které nejsou zdaleka tak živelné a dynamické, jak bych si přál.
Herkules: Zrození legendy (2014)
5. 4. 2016
4
Renny Harlin měl úraz hlavy. Buď proto, že si nepohlídal základní stavební kameny svého dítka, nebo proto, že to ještě zkouší. Většinou neúspěšně. Koukáme na televizní výpravu, sledujeme herecká dřeva, musíme vytrpět i mizerné triky a mdlou mytologii. Choreografie působí jak z devadesátých let, film měl navíc známku PG-13, takže se něčeho ostřejšího nedočkáme. Navíc měl tenhle omyl v tuzemských kinech „potěšit“ hrstku diváků, kteří zřejmě chtěli vědět, kam se posunul někdejší akční specialista. Nechápu. Tvůrci si prostě jen půjčili známou značku, nabalili na ní nějaký příběh a bylo. Nicméně to kompletně bolelo, a to místy dost. Harlin padá opakovaně na bradu a měl by toho nechat.
Osm hrozných (2015)
15. 3. 2016
6.5
Emmm, plytká nuda. Ve své podstatě Tarantino nepřišel opravdu s ničím novým, resp. recykluje jak může. Zápletka je docela zajímavá, ale tři hodiny postavené na kvákání cca desíti postav pořád stejným způsobem dokolečka jako kolovrátek. A na můj vkus i hodně a lacině brutální scény, divný look, fádní Morricone a nesympatické obsazení.
Joy (2015)
15. 3. 2016
6
První třetina filmu byla tak chaotická, zdlouhavá a nezáživná, že jsem to chtěl pomalu zabalit. Pak film začal mít určité obrysy a děj nabral na síle, že jsem vydržel a dokoukal ho v lepších 60% Jediné co mne fakt štvalo, tak byla ta famílie. Na jejím místě bych je kompletně vykopal z baráku. Takovej hamižnej póvl! Filmově ale né tak oslňující, jak jsem čekal i když třeba síla teleshopingu mne teda uzemnila :-) Já bych v něm nekoupil ani sirky! Promiň Horste :-)
Alvin a Chipmunkové: Čiperná jízda (2015)
15. 3. 2016
4
Škoda, že ve filmu nebyl daný taneček na sporťácích co bylo v traileru, ale byl tam záběr na auta jen několik málo vteřin. Pokud hodnotím jak se k tomu měl syn, tak bych řekl, že ho to asi bavilo nejméně co v kině zatím byl ( cca 10x ). Takže tak asi. Díky tomu, že jsem počítal, že to nebude pecka mi film ani tak nevadil.
Lída Baarová (2016)
15. 3. 2016
5.5
Nejočekávanější film roku? Možná. Nezapomenutelný zážtek? Určitě. V žádném jiném snímku totiž neuslyšíte říkat Hitlera: "Máte hezký klobouček." Dokumentům zrovna neholduji, takže díky téhle nové renčovině jsem získala nové vědomosti a ty dvě hodinky v kině jsem si vlastně docela užila. Samozřejmě uznávám, že se nejedná o výpravné veledílo s geniálním scénářem. K záporům určitě patří nechtěná komičnost některých scén a zkratkovité vylíčení vztahu Baarové s Goebbelsem (jedno milování u krbu osudovou lásku vážně nedělá). Plusové body si zaslouží Stašová s Hubou a paní Procházková jako vypravěčka. P. S. Ve vší úctě k panu Preissovi, dabing byl kolosální průšvih a ubral jinak přesvědčivému Markovicsovi minimálně polovinu výrazu.
Do posledního dechu (2016)
15. 3. 2016
6
Kdyby to nebylo True Story, tak bych si řekl, že se to totálně nepovedlo, páč to ani nepůsobí uvěřitelně... ale když to říkají, tak jim to věřme. Film mi přišel celou dobu hrozně tmavý, nevím zda to bylo z důvodu zpracování pro 3D, nebo aby docílili stísněného dojmu, ale někdy mi to fakt vadilo, páč jsem měl pocit že se akorát houpavě koukám na rozmazané vlny ve tmě.... příběh takový klišoidní, stokrát viděný... tuctový outsider (jenž vypadá jako totální alfasamec) to dokáže a rodilé vísce dokáže, že je přeci jen borec... jen co mi hlava nebere... všichni se tam navzájem znají a přitom svoji milovanou cca vrstevnici nezná? Takové průměrné pokoukání.
Hitman: Agent 47 (2015)
3. 3. 2016
3
Nečekal jsem moc a i tak jsem byl znechucen. Hitmana 47 jsem vždycky bral jako dokonalý stroj na zabíjení, který sází více na strategii a plánování než na šílené pobíhání a uhýbání před kulkama. Ale v tomto filmu je každý "hrdinův" úkryt prozrazen během pár hodin a veškerá strategie spočívá v tom, že "budou po mě střílet a já uhnu a zastřelím je". Přemýšlel jsem, zda by se mi takový film líbil, kdyby mi bylo 15 - a doufám, že tak blbej jsem nebyl nikdy :)
Kurýr: Restart (2015)
3. 3. 2016
7
Budu upřímný, prvního Kurýra si už příliš nevybavuji, vím jen, že jsem si díky němu zapamatoval jméno Jasona Stathama a bylo to celkem cool. Další dva díly byly sračky a tím pro mě tahle série tak nějak skončila. Pak ale někoho napadlo natočit s Edem Skreinem nenápadný remake a do našlápnutého traileru narvat tři celkem slušný kočičky, přičemž jsem si (logicky) řekl "tak fajn, tohle mě začíná zajímat." No a o pár týdnů později tady sedím, poslouchám závěrečné titulky, úsměv na tváři a říkám si, že proč vlastně ne. V rámci toho, co to je, to funguje přesně tak, jak má a že mi se mi to na vrch k tomu ještě celé kompletně trefilo nejen do vkusu (obsazení), ale i do nálady (užít si dobré béčko)? Jo, mám pocit, že si to ode mě těch 7/10 bez problémů zaslouží. P. S. klidně bych bral dvojku.
Hitman (2007)
3. 3. 2016
7.5
U Hitmana sem měl největší obavu z jeho představitele Timothy Olyphanta, ten sice nakonec neni vůbec tak hroznej, jak jsem čekal, ale zároveň prostě z něj neni tak moc cejtit ta nemilosrdnost a stylovost jak by to asi mělo být. Jinak ale akce skvěla, i když málo hitmanovská a správně stylová s otlumičovanejma dualama, muzika parádní, i když bych rozhodně uvítal daleko víc takový tý operní, která byla na úplným začátku a příběh, ač dost okoukanej a jednoduchej, tak solidní. Nicméně, i když se Timothy fakt snaží tvářit pořád neskutečně nemilosrdně, tak nakonec ta postava taková moc neni, což je docela škoda, já sem ve hře nikdy nikoho neušetřil. Krom toho je to trošku moc podobný nájemným vrahům. Ale akční zábava je to stejně parádní, nicméně kult z toho fakt nebude
X-Men: Budoucí minulost (2014)
2. 3. 2016
7.5
Pokud vás štvala přílišná epičnost a bombastičnost První třídy, budete s Budoucí minulostí spokojeni. Proč? Výtečný temný prolog z budoucnosti á la Terminátor 2, kdy se po zemi válí lebky mutantů i lidí, dynamické bojůvky méně známých mutantů, kteří se brání tak trochu matrixovským Sentinelům, bezproblémově vyřešený časový paradox, kvalitní casting a perfektní triky a masky. Slabinou je možná až příliš lineární vyprávění, kdy se postavy posouvají z bodu A do bodu B a očekávaného střetu v bodě C (Francie). Přestřihávání mezi dvěma liniemi je relativně střídmé, děj zůstává přehledný, ale někdy se konverzuje až moc a taky se hodně pláče. Rozervaný mladý Xavier je de facto feťák bez ambicí, kterého McAvoy ztvárnil velmi dobře, to ano, ovšem jeho třífázový vývoj (apatie/zhroucení/odhodlání) je trochu očekávatelný.
Bohové Egypta (2016)
2. 3. 2016
7
Očekávání naplněno. Šel jsem na nablblý fantasy, dostal jsem nablblý fantasy. Komerčně čuju, že bude tenhle film kapitální průser a Proyas už se asi hned tak k dalšímu kino filmu nedostane, ale úplnej odjeb není na místě. Pokud jste ochotní nechat mozek doma a užívat si ty moc pěkný barvičky, nejrůznější příšery a samozřejmě i nějaký ty bitvy plus nechybí nezbytná dávka romantiky, tak jste na správný adrese. Tohle je nenáročná vizuálně moc pěkná pohádka který by snad jenom neuškodilo menší zkrácení, protože po pravdě velmi triviální a nijak extra originální příběh tu dvouhodinovou délku úplně neutáhne, ale zatím co třeba u Exodusu jsem se vyloženě nudil, tak tady jsem filmem proplul v pohodě občas s upřímným pobaveným úsměvem na tváři. Ústřední duo Waldau, Thwaites pravda nejsou extra bombarďáci, ale ani mě vyloženě neiritovali.
REVENANT Zmrtvýchvstání (2015)
2. 3. 2016
8.5
Umělecký krvák o pomstě s nádhernou kamerou, skvělým Hardym a přesným DiCapriem. Syrová atmosféra plná hlíny, krve a podchlazení doplněná neskutečně sugestivní hudbou Ryuichiho Sakamota člověka pohltí od první minuty. V mrazivé vodě popadá dech, při útoku Grizzlyho se instinktivně krčí a žije s hrdinou. Meditativní, syrový snímek, technicky dokonalý a herecky přímo neskutečný (i když do jaké míry je to fyzické přepětí hrané můžeme polemizovat) s dvanácti nominacemi na Oscara. Třešničkou na dortu je pak výkon Toma Hardyho. Ryzí lidskost.
Ave, Caesar! (2016)
2. 3. 2016
7.5
Zábavná mozaika ze zákulisí továrny na sny. Stepující Tatum v námořnickém oblečku, scény s Hobiem (špageta jako laso byla top) nebo třeba novinářky dvojčata, to všechno sice netvoří žádný převratný příběh, ale minimálně vám vykouzlí úsměv na tváři. A mně to stačilo.
V peřině (2011)
27. 2. 2016
5
Očekávaná infantilita je přítomna (gagy na téma "někdo / něco někam padá a všichni kolem povykují"), je to celé hodně prvoplánové a navíc katastrofálně odvyprávěné, ale na nesnesitelnost Máje se to naštěstí nechytá. Dobrá zpráva je, že na plátně a ve 3D nevypadá obraz tak lacině jako v placatých trailerech. Špatná zpráva je, že film pravděpodobně neměl scénář a pokud ano, tak se skládal jen z citoslovců. Nějakou příběhovou výstavbu rozhodně nečekejte a pokud jste si náhodou mysleli, že písňové scény budou dějem nějak motivované, tak jste si to z větší části mysleli špatně. V peřině se objevuje několik dobrých nápadů, žel ty buď zůstávají nerozvedeny, nebo jsou do celku nelogicky zakomponovány (mohl by mi prosím někdo vysvětlit, jakým způsobem se dá dostat ze světa uvnitř peřiny, když to hrdinové dělají pokaždé jinak?); zakončení linie s Mádlem a jeho imaginární i skutečnou láskou je pak vrcholem scénaristické křeče.
Peklo s princeznou (2009)
27. 2. 2016
7
O něco lepší než poslední Troška, ale že bych se nějak zvlášť bavil, to teda ne. Palec nahoru za odvahu jít částečně proti proudu klasických pohádek a nechat postavy mluvit alespoň trochu normálně (kdyby všichni mluvili jako Mádl, byla by to pecka), za vkusné kostýmy a místy hodně dobrou atmosféru. Ale co měly, sakra, znamenat ty bolestivé přechody od legrandy k vážnosti a naopak, TOTÁLNĚ přehrávající staří bardi Postránecký s Nárožným a impotence v případě vztahu ústřední dvojky? I Troška umí romantiku prodat líp. Tady se hodinu řeší pitomosti jako vyhlášení války, Luciferova svatba a mimózní léčka s divadlem a na budující se vztah dvou princátek zůstává pět minut čistého času. Což je s takovýmhle obsazením vyloženě na facku. Vtipy fungují jen v případě Mádlova Jeronýma, zbytek je buď křečovitý, blbě zahraný nebo vyloženě trapný. Nejlepší je ale stejně Bobííííík. ;)
Vejška (2014)
27. 2. 2016
6
Generační výpověď (kterou více než náplň a sdělení filmu obstarávají svým obsahem Pasta Oner a Vladimir 518), kterak omladina neví co by a tak vyvádí alotria. A ani středověký (od středního věku) Vorel neví co by a tak i on vyvádí alotria. Bohužel pro diváka za kamerou. Problémy jedničky to převzalo sakumprdum (otravné zatmívačky za každou druhou scénou, grr!) a stejně jako v případě jedničky to stojí a padá na Mádlovi; naštěstí (opět jako v případě jedničky) spíše stojí než padá. Pokud se o něčem dá říci, že to na tom padá, tak to platí o Vorlovi mladším a jeho nehereckém šlapání si na jazyk; což ostatně nepřekvapivě platilo i minule. Ve výsledku tedy papírově o něco vážnější i lepší Gymplu, ale v praxi je to nemlich to samé v bledě modrém; tedy zajímavé vidět, ale nic moc z toho.
Padesátka (2015)
27. 2. 2016
6
Uznávám, že jsem se trošku bál toho, že scénář měl na starosti Petr Kolečko. Když něco píše sám, tak to nebejvalo úplně ono (Kdyby byly ryby, Marta a Věra), ale tenhle film mi názor na něj zase otočil o 180 stupňů. Padesátka je totiž výborná! Možná je trošku víc sprostá, než je u komedií obvyklý, ale pořád je to v hranicích, které se dají bez problémů ustát. A není nic jednoduššího, než všechno hodit na hory. Udělal bych to samý! Každopádně bláznivej příběh, kterej se z komedie ke konci trošku překlápěl na drsný drama, ale i výborní herci, mi udělali obrovskou radost. Třeba takovej Ondřej Pavelka se ve své postavě vysloveně našel. To já jsem se na druhou stranu nenašel v tom zdejším hodnocení všech možných nedodělků, kteří dřív, než tenhle film šel do kin, tady Padesátku setnuli jako svině. Evidentně se jedná o nějaký zabeďarovaný asociální případy, kteří mají problém ustát trošku drsnější humor. Protože ten tady je a je kurva na úrovni!
Quantum of Solace (2008)
21. 2. 2016
8.5
Na začátek musím napsat, že nejsem nějaký extra fanoušek Bondovek. Jako "klasická" Bondovka mi to připadalo slabý. Žádné extra vynálezy, speciální auto, boty s kulometem a motýlka s foťákem. Ovšem jako akční film je to pecka. Některé scény jsou perfektní. Třeba scéna na opeře, výbušné finále... Taky mě dost potěšila délka filmu a hlavní záporák, který je fakt vysoce odporný a slizký snad víc, než Ben ve Ztacených (připadal mi typově podobný). A v neposlední řadě je tu Daniel Craig, který má charizma jak hrom, umí hrát a člověk mu věří všechny kotrmelce i vnitřní rozpolcenost svého hrdiny. To je to, co mi na předchozích Bondovkách vždycky vadilo. Chyběla nějká lidskost Bonda - omyly, chyby, "vnitřní život"... Craig dává do svého Bonda vše.
Sinister 2 (2015)
21. 2. 2016
7
Pro mě osobně ohromné překvapení.Jednička mě kdysi v kině moc nechytla a díky blbému konci spíš naštvala, ale při pozdější projekci doma se ženou už to bylo mnohem lepší.Když sem viděl trailer na dvojku a s hrůzou zjistil, že se nás čekají Kukuřičně děti 18: Gene Simons vrací úder, měl sem zcvrklo v trenkách, jaký nás to čeká provar.Překvapení pro mě tedy je, že mě to bavilo možná víc, než první díl.Chápu zdejší vlažnější přijetí, protože zasazení na americký buranov nedělá nikdy dobrotu, natož když do filmu přidáte malé děti, které ale nestraší, ale ve filmu působí vlastně jako vysvětlující a žijící organismus normálního scénáře.
Muž na laně (2015)
21. 2. 2016
8.5
Na to jak nemám rád Dramata a Zemeckise obzvlášť, tak tohle mě mile překvapilo. Měl jsem obavy, že celý film bude nuda a až posledních 15 minut Levitt vyleze na lano, mýlil jsem se. Od začátku příjemné a zábavné tempo, Levitt hraje skvěle, z něj vidím budoucí hvězdu, který bude bojovat o zlaté sošky, veškerá příprava i motivace mě poměrně strhla a samotný závěr byl neskutečný. Byl jsem svědkem vskutku něčeho velkého, spektakulárního, bolely mě nohy, měl jsem závratě, málem jsem zešílel a Levitt má můj obdiv. Super.
Pan (2015)
21. 2. 2016
5.5
Wrightův výlet do Země Nezemě dopadl tak, jak většina diváků očekávala. Díky Jackmanovi a povedené audiovizuální stránce je Pan zábavným filmem, ale je na něm vidět, že cílovou skupinou jsou především děti. Těm totiž nebude vadit bizardní hudební cover songu Smells Like Teen Spirit, absence dějových zvratů, několik zjevně prostříhaných scén nebo povrchnost celého scénáře. Šestý film od Joe Wrighta a šestá trojhvězda. To už není náhoda.(1
Stážista (2015)
21. 2. 2016
7
Vždycky jsem se těšil na okamžik, až jednou nebudu muset vstávat do práce, přičemž státní pokladna nenechá můj bankovní účet zemřít hlady. Jenže svědomitě mrkající důchodce Ben mi ukázal, že čekání na souboj se Smrťákem se dá zpříjemnit opětovným zařazením do pracovního procesu. Takže iluze je v háji, nařizuji dva budíky, žehlím kvádro, připravuji hadrový kapesník a čekám na to, až nějaká technologicky vyspělá společnost bude potřebovat služby dinosaura, jehož první kalkulačka se dodnes nenaučila odmocňovat.