Jelikož mě Simpsonovi bavili od jakživa, tak jsem se pustila i do Rozčarování. Rozjezd věech postav i zápletek se povedl, nemohla bych říct, že jsem se vyloženě nudila, ale občas byly i slabší díly.
Asi jsem očekávala něco trochu jiného, neříkám, že je film vyloženě špatný, ale moc jsem celý příběh nějak nepochopila. Každopádně i tak herecké výkony byly fajn, ale posledních deset minut jsem měla v hlavě ještě větší guláš, než v průběhu filmu.
Tak tento film si opravdu zaslouží být kultovním snímkem, i když už bude za pár let oslavovat 30 let od svého vydání, tak kvalita je neskutečná a to nemluvím pouze o vizuální stránce, obsazení Brada a Edwarda se neskutečně povedlo. Rozhodně zařazeno do mých top filmů, co jsem kdy viděla.
Film byl spíše taková oddechovka, nic moc náročného. Americká komedio-romantika s happyendem, jediná věc která mi zde vadí asi nejvíce je ta šílená dávka vulgarismů, sice už nejsme ve školce, ale dávat slovo f**k za každou větou mě po první půl hodině celkem omrzelo. Jeremy Irons vyzobrazen jako herec s duší mládence co si musí dohnat svou dospělost potom, co prodělá infarkt a uvědomí si, že už tu nebude tak dlouho a měl by po dlouhé době dělat otcovskou figuru svému méně oblíbenému synovi, kterého nemá úplně v lásce a radši upřednostňuje svou dceru...