Profilový obrázek

Matyesak

Matyesak

Komentáře 31

Od nejnovějších
  1. Návrat do budoucnosti II
    Návrat do budoucnosti II (1989)
    9
    Parádní pokračování, které minimálně v mých očích překonává jedničku. Výborný scénář, který se nebojí zakomponovat paradox času do již tak komplexního scénáře, sekunduje výbornému hereckému tandemu ústřední dvojice. Korunu tomu všemu nasazuje bezchybná režie. Za mě palec nahoru.
  2. T2 Trainspotting
    T2 Trainspotting (2017)
    7
    Sice nedosahuje kvalit jedničky, ale to snad ani nejde. Snímek působí dospělejším dojmem. O nápady taky není nouze, ale jak by řekl klasik, už to není to, co to bývalo 🙂
  3. Díra 2
    Díra 2 (2024)
    3
    Bohužel, po pro mě překvapivoi jedničku, která i s velmi skromným rozpočtem dokázala navodit parádní atmosféru, přišla typický netflixovská slátanina, zcela bez nápadu, jenom všechno zbytečně přehnané. Škoda, těšil jsem se.
  4. To se mi snad zdá
    To se mi snad zdá (2023)
    6
    Místy náznaky kreativity, Cage se na starý kolena snaží jak o život, ale ani to nestačí aby vyvážilo poměrně zpackanou dramaturgii a režii. Škoda, scénář měl potenciál.
  6. Oko dravce
    Oko dravce (2008)
    3
    Podprůměrný akční thriller, který nemá čím zaujmout. Nezajímavé postavy, stupidní scénář a zmatená kamera s koncem, který si nezadá se Žabovřesky. Ztráta času.
  7. 300: Vzestup říše
    300: Vzestup říše (2014)
    6
    Nebudeme si tady mazat med kolem pusy, druhá třístovka prostě ani náhodou nedosahuje kvalit jedničky. Postavy jsou ploché, stejně jako scénář. Akce se brzy okouká a dramaturgie je jako by ji komponovala parta puberťáků. Na druhou stranu, charismatická záporačka tomu dává drive a minimálně pro pánskou polovinu publika tvoří snímek koukatelný. To zase jo.
  8. Gamer
    Gamer (2009)
    6
    Jakože námět dobrý, Butler se taky snaží, jenomže ani jako nějaký fajn béčko to nefunguje.
  9. Párty Hárder: Summer Massacre
    Párty Hárder: Summer Massacre (2022)
    9
    Jednoznačně zlatý klenot české kinematografie. Nápad, provedení, herecké výkony, scénář, lokace, ale i kostýmy, všechno hraje na jedničku a vždy se rád znovu podívám na tuhle parádní jízdu. A kdo nechápe, nechť si pustí Babovřesky.
  10. X
    X (2022)
    7
    X v ničem konkrétním neopouští zažité hranice žánru. Ba přímo naopak, využívá tradičních postupů, které jsou umně režijně dirigovány. Jednoduchou myšlenku rozvádí do groteskních rozměrů, kdy dvojice důchodců masakruje členy porno štábu. Já se při sledování náramně bavil.
  11. U Zlaté rukavice
    U Zlaté rukavice (2019)
    9
    Spousta filmů hned na začátku, na plakátech nebo kdekoliv jinde hned na první dobrou několikrát zdůrazňuje, že je podle skutečných událostí. Co si budeme, většinou je to jen z toho důvodu, aby diváka zaujali tématem a vzbudili v něm pocit naléhavosti a autenticity. A pak jsou tady filmy jako U Zlaté rukavice. Film, pojednávající o osudech dobrého souseda Honky. Pan Honka má rád šnaps, svůj útulný podkrovní byt a tuze rád chodí za přáteli do oblíbené krčmy U Zlaté rukavice. A tu a tam, když je nálada a čas, si zateplí stěny torzy uštěpačných lehkých německých děv. To víte, v sedmdesátkách bývávaly zimy, ne jak dneska. A v závěrečných titulcích vám Akin jen tak mimochodem řekne, že je to vlastně celý pravda. Tečka. Akin si byl totiž moc dobře vědom, že biják U Zlaté rukavice nálepku "podle skutečné události" nepotřebuje (ačkoliv ji má). Sází totiž na úplně jinou notu. Atmosféra zde totiž stříká na všechny strany, stejně jako další tělesné tekutiny, a musím se přiznat, dlouho jsem neviděl film, při jehož sledování bych si musel otevřít okno, protože takříkajíc smrděl jak bolavá noha. Toho dosahuje mistrovskou prací s kamerou, kdy vy víte, že se tam někde děje něco divného, ale film vám to většinou neukáže a nechá spíše na vaší zvrácený fantazii si domyslet, co Honka s tím párkem dělá. Přiznám se bez mučení, že jméno představitele hlavní role jsem slyšel poprvé v životě, ale hned po prvních minutách jsem mu všechno žral i s navijákem. Klobouček. Ostatní herecké výkony byly taky nadprůměrné a to tak, že i když byste za normálních okolností přáli té starší alkoholičce, co si k Honkovi dojde pro zuby, přáli jen to nejhorší, v kontextu filmu mi ji bylo srdečně líto.  Vše okořeňte božským hlasem českého slavíka a máte na obrazovce vizuální smrad, z něhož se vám bude obracet morální žaludek. Obzvlášť při vědomí toho, že je to podle skutečných událostí.
  12. Jezero smrti
    Jezero smrti (2008)
    6
    Asi takhle, v první řadě bych se zdráhal film označit za horor. Proč? Horor by měl v první řadě v divákovi evokovat strach, resp. znechucení v případě exploitation. V tomhle směru minimálně u mě Jezero neuspělo (vážně někoho v 21. stol. znechutí kobercák?). Ale možná jsem už jenom zdegenerovaný.  Na druhou stranu napínavý thriller, co dokáže postupně dávkovat gradaci a budovat atmosféru boje dvou dospěláků proti skupince pubescentů, v tom film exceluje. Prvotní nesmělé kroky Fassbendera se stupňují, až vykrystalizují v trochu očekávatelné neamerické finále. Obsazení je fajn, ale osobně si myslím, že největší výkony předvedli pubescentní padouchové. Zde není co vytknout a palec hore na ostrovy.  Bohužel, scénáristicky má film dost velké díry: nevystavěný vztah obou hlavních hrdinů (do konce vážně nemáme ani tucha, co jsou ti dva zač), nelogická rozhodnutí jsou sice v rámci žánru odpustitelná, ale tady vážně bijí do očí. Stejně jako motivace antagonistů. Vlastně co se týče děje, dá se shrnout do jedné věty.  Shrnutí: fajnová žánrová jednohubka.
  13. Maják
    Maják (2019)
    7
    Herecký koncert dua Pattinson/Dafoe ve fenomenálním artovém vizuálu je umocněn brilantním zvukovým doprovodem. Režisér se snaží na takřka dvouhodinové stopáži budovat lovecraftovskou atmosféru, což se mu bezezbytku daří. Snaží se ale vyprávět psychologické drama přímo prošpikované literárními, kinematografickými i mytologickými odkazy, ale pod jejich tíhou se celistvost děje rozpadá v i tak velmi nadprůměrné "heh". Typický příklad toho, kdy vyšperkovaná forma převálcuje na celé čáře přinejlepším průměrný obsah. Fajn jednohubka.
  14. Willyho kouzelný svět
    Willyho kouzelný svět (2021)
    9
    Tenhle film je prostě a jednoduše chuťovka. Mlčenlivý Nicolas Cage dostává za úkol uklidit chátrající zábavní centrum. Bez jediného slova stihne mezi vším tím vytíráním a leštěním vyvraždit ansábl animatronických loutek s dušemi mrtvých sadistů. A to vše, prosím pěkně, prokládáním pravidelným popíjením energiťáku a hraním pinballu. Nicolas Cage nedává prostor pochybnostem a hereckým koncertem vyvolává salvy smíchu. Akční kamera tomu dodává pořádný grády. Tu a tam detail na trochu pomuchlaný obličej příjemně naruší bezprecedentní béčkovou jízdu. Vše podtrženo naprosto ulítlým soundtrackem. Za mě nejde jinak než 5/5. edit: Cageův taneček u pinballu se řadí k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl.
  15. The Little Death
    The Little Death (2014)
    8
    Sbírka sexuálních úchylek a jejich vliv na partnerské každodenní soužití. Film s citem balancuje na pomezí komedie a melodramatu, nevyhýbá se absurdním zvratům. Ty naštěstí nepůsobí násilně, ale naopak tak nějak samovolně vyplynou ze situačního humoru. Závěrečné dvě scény patří k tomu nejlepšímu komediálnímu obsahu, který jsem po dlouhé době viděl. Ruku na srdce, vidět tlumočnici na skypu, jak se snaží ve znakové řeči zprostředkovat eroticky call s lacinou děvuchou, co mezi řečí křísí umírající matku, hluchoněmému tvůrci komiksů, to jednoduše nevymyslíš. Absurdní závěr je už jenom pomyslnou třešničkou na dortu.
  16. Ona
    Ona (2013)
    9
    Velmi podařilá one man show v podání Joaquina Phoenixe, resp. Theodora, který updatuje svůj virtuální prostor na nový OS, který k němu promlouvá nevtíravým sexy hlasem Scarlett. Jáchym je proslavený svým zapálením pro roli a v Her to dokazuje na sto a jedno procento k tomu. Pedo knírek a melancholická povaha dohromady fungují bez ztráty květinky. Podmanivý vizuál v sobě snoubí teplou barevnou paletu a celková retro stylizace kontrastuje k futuristické povaze snímku. Dramaturgie si dává na čas a je to jenom ku prospěchu věci. Atmosféra díky tomu nabývá na jisté naléhavosti. Podání hlavní myšlenky - podstaty vztahu člověka/AI, AI jako takové - je tak mnohem přirozenější a vyplyne jen tak mimochodem. Což je za mě jednoznačně pecka.  Hudba jenom dokresluje celkové vyznění romantického sci-fi dramatu. Pecka.
  17. Mučedníci
    Mučedníci (2008)
    9
    Jeden z nejnápadnějších hororů vůbec. Režie pečlivě umocňuje už tak velmi zdařilé herecké výkony, založené na dobrém scénáři. Film umí navodit velmi nepříjemnou atmosféru, která graduje do velmi kulervoucího finále. Mučedníci se hlavně v druhé polovině snaží hrát na vážnější notu a opustit bariéry žánru, což se, dle mého soudu podařilo a výsledkem je velmi příjemný snímek, dalek nad průměrem.
  18. Barva z vesmíru
    Barva z vesmíru (2019)
    5
    Film, v němž se tvůrci snažili adaptovat hororovou lovecraftovskou klasiku. To je samo o sobě poměrně ambiciózní. Ve snímku se ale snažili ještě o crossover s nějakým jakože eko sdělením, což v mých očích filmu uškodilo. Nicolase mám rád a je tak jediným pozitivem filmu. Audiovizuál není principiálně špatný, nicméně ubíjí jej zcela pitomý scénář a režie.
  19. Srbský film
    Srbský film (2010)
    8
    Film, na nějž se dá pohlížet ze dvou rovin. Buď jakožto prvoplánovou řezničinu, anebo jako politický apel na srbskou vládu. Režisér se diváka snaží přesvědčit o tom druhém, nicméně mu to moc nevychází.
    Na druhou stranu, v rámci žánru torture filmu se řadí k naprosté špičce. Přecijenom vyobrazit na plátně scénu, z níž se i sebevětšímu fandovi takříkajíc zvedne kufr, to chce už trošku toho talentu, ne že ne.
    Film rozhodně není pro každého. Ale svého diváka si najde.
  20. Osvícení
    Osvícení (1980)
    10
    Vedle Carpenterovy Věci za mě naprostý vrchol světového hororu. Kubrick překračuje hranice žánru a svým zcela nenapodobitelným rukopisem dokáže v divákovi vyvolat nefalšovaný strach. Strach z pramenicí z nejistoty. Jack Nicholson ve své životní roli ztělesnil ukrytého démona v každém z nás.
  21. Ďáblův advokát
    Ďáblův advokát (1997)
    10
    Nestárnoucí klasika, v níž je divákovi naservírováno klasické faustovské téma v moderních kulisách. Bravurní režie, fenomenální herecké výkony s precizní kamerou a dechberoucím finále.
  22. Věc
    Věc (1982)
    10
    Za mě zcela nestárnoucí kinematografický skvost. Carpenter dokázal ve Věci vyděsit úplně každého. Skvělé praktické efekty, fenomenální herecké výkony i výprava. To vše ve zžírající a mrazivé atmosféře, kde si nikdo nemůže být jistý, zda není ona Věc. Jeden z nejlepších hororů vůbec.
  23. eXistenZ
    eXistenZ (1999)
    6
    Myšlenka i provedení dobrý. Vizuálně povedený a herecky skvěle obsazený. Ale tak nějak jsem čekal víc.
  24. Moucha
    Moucha (1986)
    8
    Cronenbergova klasika žánru. Body horor, který zraje jako víno. Nespornou devízou celého snímku jsou masky a praktické efekty. Divákovi se doslova a do písmene dělá zle, když pozoruje hlavní postavu si vytrhávat zuby. Lahůdka. Ale to je jen půlka úspěchu. Ta druhá se odehrává na milostném poli dramatu, kdy sledujeme postupný rozklad nejen fyzický, ale hlavně psychický. Za mě klasika žánru. Kdo neviděl, není fanda hororu.
  25. Scanners
    Scanners (1981)
    6
    Jakože zajímavý nápad, kde však spousta věcí zestárla. Praktický efekty jsou povedený, ale je jich málo. herečky výkony hlavního protagonisty jsou takové, že skoro nejsou, a jediný, kdo hraje, je Ironside. jenže ten tu zase nemá tolik prostoru.
    • Žánrovka s nápadem
    • Fajn efekty
    • Velmi povedené finále
    • Hrozné herecký výkony
    • Nedotažený příběh
    • Chvílemi ztrácí dech
  26. Torque: Ohnivá kola
    Torque: Ohnivá kola (2004)
    6
    Existují filmy, které mají hluboký scénář, drama, řemeslnou zručnost, boží soundtrack, precizní vymazlený záběry nebo excelentní herecký výkony. Torque: Ohnivá kola nemá ani jedno z toho. Objektivně vzato je to neuvěřitelná kravina. Jenže, de facto každou minutu, vlastně každý záběr úplně přetéká nadšením snad úplně ze všeho. A to mi na fajn tři hvězdy stačí. Vystajlovaný mašiny, zadky kroutící bloncky a všude hrající nu-metal - někdy to prostě ke štěstí stačí.
  27. Avatar: The Way of Water
    Avatar: The Way of Water (2022)
    6
    Na dvojku Avatara jsem původně nechtěl jít. Bál jsem se typického prokletí dvojek. Jenže pod tíhou ponorky z delšího pobytu doma jsem nakonec podlehl naléhání mé drahé polovičky a do kina nakonec zašel. A světe div se, překvapení se nekoná. Avatar Cesta vody je dvojka. A jde to na ní znát. Cameron je filmař, co se výsledek pohlídá. V případě jeho Avatara to platí dvojnásob; efekty vypadají jednoduše nádherně a jsou dechberoucí. Vizuál se řadí k tomu vůbec nejkrásnějšímu, co lze na plátně vidět. Bohužel, tím pozitiva v mých očích končí. Když to vezmu telegraficky: scénář sepsalo asi Aíčko v betaverzi (klišé následuje kýč a obráceně), skladba narativu je úplně zoufalá (nové postavy rozmělní gradaci do nabubřelého ech), casting asi jakože dobrý (nicméně Sigourney se tam mihne jen na pár záběrů) a soundtrack? Ten tam snad ani nebyl, vyjma začátku a konce. Výsledek? Pakliže očekáváte od Avatara Camerona, přijdete si na své. Chcete-li jít do kina na rande? Prosím, prostoru na nesmělé dotyky bude ažaž. Film totiž vyjma fenomenální formy úplně postrádá hlubší obsah. A to málo, co ho tam je, tak vlastně nedává ani smysl. Takže tak. Teď směle zpátky do ponorky.
  28. Godzilla II Král monster
    Godzilla II Král monster (2019)
    2
    Film se od začátku fakt snaží. Vizuál, efekty, ono koneckonců i to obsazení dává tušit, že tvůrci pracovali se štědrým rozpočtem. Jenže to bohužel nefunguje. A ve výsledku jsou to akorát vyhozený prachy. Digitální chaos se ještě zkousnout dá, jenže scénáristický mindfuck už opravdu ne. Postavy nejenom že jsou ploché jako Keira Knightleyová, jenže logika je pro ně ani španělská vesnice. A to celkové vyznění monumentální nukleoještěrky coby ekoteroristy? Sorry, tohle si nezasloužila.
  29. Karel
    Karel (2020)
    2
    Asi takhle; většinou se obklopuji hudbou Mrtvoly kanibala, morbidního anděla nebo samotné smrti, ale Karla Gotta respektuji coby personu české populární hudby (ačkoliv jde zcela mimo mě - Viva la Řezník). Nicméně tohle je, dle mého skromného laického soudu, hodně pod úroveň. Motivaci natočit dokument o životě a zejména posledních dnech bezpochyby nejslavnějšího českého zpěváka dokážu pochopit. Ale mít žaludek zkonit celek do dvouhodinové karikatury dokonalé a do konce milující manželky a cíleně vynechat několik klíčových postav Gottova života, jež do celkového pojetí úplně nezapadaly, je prostě mimo mísu. Tohle si zkrátka nezasloužil. Stejně jako Krajčo, jakože WTF? Ho zablokoval TicToc nebo co, že musí být i tady?
  30. Jupiter's Legacy
    Jupiter's Legacy (2021)
    6
    Popravdě, Millarova inspirace Watchmenama mě mile překvapila. Vyobrazit borce a borky, kteří v pracovní době zachraňují svět a současně řeší mezigenerační vztahy, imho morální dilemata apod., aby nevypadali jako bezcharakterní jednohubky z pera marvelu, jsme tu dlouho neměli. Takže za náměr palec hore. Co se týče castingu, jeden si nemůže na nic ztěžovat: Duhamel drží celý ansábl pohromadě a ke konci řady už mi nepřipadal jako Santa Claus na steroidech. Kdo ale celý děj táhne dopředu je bezprizorní Daniel a charismatická Bibb ve společnosti druhé generace nadlidí. Bohužel, na spádu ubírá poměrně roztříštěné dvě dějové linky, které sice dohromady dávají smysl, ale jejich proplétání, hlavně ke konci série, je stále chaotičtější. Kostýmy jsou stylovka, ne že ne, ale na můj vkus až moc laciný. Suma sumárum, příjemná jednohubka, která neurazí, ale že bych si z ní sedl na zadek, to zase prr. Na druhou stranu, dilema, které je načrtnuto v posledních dvou dílech a de facto v něm eskaluje celý Utopienův problém s kodexem, dává možnost hlubšího v pojetí v následujících pokračováních :).
  31. Mortal Kombat
    Mortal Kombat (2021)
    6
    Asi takhle, jako devadesátkový děcko, který trávilo mládí vytrháváním páteří a srdcí v prvních dvou dílech MK a nekonečným opakováním kultovnýho béčka MK z 95, mám svět MK tak nějak zarytý hluboko v kostní dřeni. Proto nikoho nepřekvapí, že když jsem se dozvěděl o letošním restartu, moje stále ještě mladistvé srdéčko zaplesalo. V den premiéry pak byla má drahá polovička odejita k mamince a já se pokojně oddal mrazu oblíbeného modrého ninji a kunaii zase toho oranžového. V první řadě je třeba zdůraznit, že MK nikdy nebylo o nějakém bůhvíjakém filozoficky náročném příběhu; MK od začátků bylo a je o nadsázce krystalizující v bezduchém masakrování protivníka, u které se přitrouble usmíváte. A ve snímku z letošního roku tomu tak, zaplaťpánbůh, i je - příběh je hloupoučký, jehož scénář by se vešel na dvě A4 (současně ctí příběhové pozadí obou znepřátelených klanů), takže opravdu si není na co ztěžovat. Jenže, a zde přichází největší háček snímku, MK z roku 2021 se až moc snaží šokovat: představí nám bandu tu klaďasů, bandu záporáků a taky nahláškovanýho Kanea... a pustí je do sebe. Jenže tak moc rychle, že jeden nemá ani čas si najít oblíbence a když už si někdo získá jeho sympatie, zjistí, že je po něm (papa Reiko). Navíc, během pár minut odpraví jednoho z největších záporáků ever (v legendárních herních sloupcích vždycky ten předposlední) do kytek, a co je ještě horší, odpraví ho prostřednictvím nově vytvořeného hrdiny, který je sterilnější než urologovi ruce. A tady narážíme na další neduh, casting. Ten ne, že by byl úplně tragický, ale všichni herci jsou takoví nijací, že snad vyjma Kanea vám nikdo neuvízne v paměti (zlatej Lambert), ba co víc, třeba takový Liu Kang aka skautík gay, co si hraje s ohněm, vás vyloženě sere. Akce jako taková je tak, dle mého skromného soudu, je to jediné, co drží snímek nad vodou. Kamera i střih drží diváka vtaženého do děje a když už jsou borci/borky v sobě, je to sranda - jmenovitě první a poslední souboj jsou super a tu a tam použité fatality zahřeje u srdíčka. Suma sumárum, MK 2021 vnímám jako solidně zvládnutý funservis, který fandy potěší a zbytek publika neurazí. Škoda jen, že jde až moc vidět, jak moc se snažili tvůrci zaujmout akcí, že úplně pozapomněli na postavy jako takové. Protože co si budeme, na těch to stojí a padá.