Jeden z mála výjimečných, který pravdivě a efektivně ukazují nepříjemnou pravdu o tom, jak může svět být opravdu krutý. Podobné pocity jsem měl jen u podobných a stejně úderných filmů jako třeba dánský Hon nebo český opus Kladivo na čarodějnice, které vyjadřují podobně jako Výměna, jak nefér to na světě někdy je.
Z filmařského hlediska na tom není nic moc špatného, bohužel z tenisového už je to trochu horší. Challengery jsou turnaje, kde už ta herní úroveň není zrovna nízká a ti hráči to s tím sportem myslí opravdu vážně. V tomto filmu to tak bohužel není, vyskytovali se tam scény, které byli naprosto nepřijatelné. Jakoby si tvůrci nebyli schopni o tom daném sportu na té dané úrovni něco zjistit, nebo k tomu třeba povolat osobu která o tom něco ví. Taky jsem doufal, že tentokrát budou tenisové scény koukatelné a budou vypadat tenisově, ne jako v případě Wimbledonu z roku 2004, to se nicméně nenaplnilo, jelikož ten druhý hráč ani neví jak se to správně drží…
Farrela s Gleesonem bylo přecijen radostnější sledovat jako dobré kamarády v Brugách než jako dvě bohem opuštěné osoby, které jen tak přežívají ze dne na den na ostrově kde se nic neděje. Je ale zajímavé tento jejich vztah sledovat, jelikož je to téma, které by se mohlo zdát nedostatečné pro zfilmování, ale Mcdonagh z toho dokázal udělat koukatelnou a emocionální záležitost.
1. 1/4 je takovým běžným začátkem, kde se nic extra neprojevuje. Na začátku přibližně té 2. 1/4 už nastoupí ten pocit, že něco není úplně v normě, v tuhle chvíli se to také může stále zdát docela nepatrné, nicméně od této fáze začíná jakýsi teror, který pomalým a plíživým tempem přidává na intenzitě až do samého konce. A právě s koncem si momentálně vůbec nevím rady, jelikož nemám ponětí zda bych ho hodnotil kladně či naopak. Takové konce, kde zlo vítězí už nejsou tak výjimečné a z většiny případů je já sám hodnotím velmi kladně, jako např. u filmu Omen, který se zabývá stejným tématem. Právě třeba u Omena mi ten konec velmi seděl, bylo to sedcervoucí, ale v tom správném smyslu. V případě Rosemary’s baby je mi ještě teď (přibližně 12 hod. po dokoukání) ne úplně dobře z toho, jak hrozně neuspokojivě to končilo. Kdyby radši všechny v té místnosti do jednoho probodala tím nožem, cítil bych se určitě lépe. Teď ale stále nevím jestli ten konec hodnotit kladně nebo záporně, zanechal ve mě dost špatný pocit. Nicméně po delším uvážení jsem si řekl, že to vlastně asi není úplně špatný konec, každopádně to nejspíš nikdy nebudu vědět přesně.
Jeden z mála pokračování, kde jsem se ani trochu nebál zklamání. Pokračuje to ve stejném megalomanství jako 1. část s tím, že se nám děj sune masivně dopředu a otevírá nové možnosti do dalšího pokračování. Pro mě jen trochu škoda nevyužitého potencionálu Stellana Skarsgårda, kterého si pěkně připravili v 1. části, kde působil jako docela hrozivý záporák. Ovšem Austin Butler zase naopak příjemně překvapil tím, jak vlastně působil jako takový odraz Chalameta na druhé straně.
Totální peklo, až v tu chvíli kdy se pořádně zamyslíte nad tím co se kdysi skutečně dělo vám tenhle film bude připadat jako jeden z nejtemnějších horrorů. Ne z filmového horroru jak ho klasicky známe, ale z uvědomění si, těch naprosto nelidských činů, které jsou všechny pravdivé se dostaví strach z kruté reality, jelikož se tyto odporné činy neděli naposledy v 17. století při čarodějnických procesech. Film, který si snad nikdo nemůže oblíbit. Právě proto je ale tak výjimečný, protože nám dokáže ukázat pravdu tak jak byla a ty pocity nám přiblížit co nejdetailněji, abychom ho mohli nenávidět a zároveň plně docenit.
Když bych někomu vyprávěl o čem to je, tak by ten někdo nejspíš řekl, že to musí být hrozná nuda, protože se vpodstatě za celou tu dobu ani nic moc nestane. Tenhle film ale stojí kompletně na 3 hlavních postavách, které jsou geniálně napsané, a se kterými vás jednoduše baví trávit čas, hlavně tedy s Rayem a Kenem, kterým to spolu neskutečně sedlo a jejich představitelé je zahráli líp než skvěle, Fiennesův Harry tomu pak na konci dodal pořádnou šťávu.
Tak Leatherface bude snad ještě větší magor než Mike Meyers, když k tomu připočtete ještě ostatní členy jeho milé rodiny, tak byste v Texasu prožili opravdu vysněný výlet, tahle rodinka vás velice mile přivítá, až na to že VŮBEC.
Stručně a jednoduše, vizuál a audio zatraceně dobrý, to proč to nebude 5/5 je nedotažený a málo propracovaný scénař. Nechce se mi říkat, že je to škoda, protože to nebylo špatný, ale ten lepší scénář tomu prostě chyběl.
Žádné složité proslovy nebo hrátky s kompozicí, tohle je asi jediný případ, kde není tolik poznat že jde o Nolana. Jednoduchá kvalitní kriminálka, která ale ničím co se týče příběhu tolik nevyčnívá nad ostatními, vše je tu skvělé a bezchybné, ale už tam není nějaký ten zvrat nebo wow efekt, na který jsem u Nolana pravidelně zvyklý. Velkou roli tu ještě hraje výběr prostředí, který seděl geniálně. Pořád tak trochu váhám mezi 4 a 5, no zatím dávám 4, ale je dost možné že to postupem času třeba změním.
Tak tenhle borec že má na starosti pád celé Batmanovské značky před příchod Chrise Nolana? Člověk by si po tom, co zrežíroval Joel Schumacher film Batman a Robin na to asi opravdu nevsadil, ale tohle bylo tak originální a tak dobře zpracované, že jsem tomu nemohl uvěřit, za hodinu a 15 minut, což se zdálo jako by to bylo půl hodiny se nenašla jediná slabší minuta. Pro mě neskutečné překvapení.
Takoví to když se těším půl roku na předpremiéru filmu od svého neoblíbenějšího filmového tvůrce, do kterého ještě k tomu obsadil mého neoblíbenějšího herce, tak zrovna pár dní před vydáním musím odjet na místo, kde poblíž není jediné dostačující kino pro Oppenheimera a kde jsem musel být celý měsíc a kde jsem umíral touhou po zhlédnutí této další brilantnosti toho geniálního člověka, děkuji pane Nolane opět jste to dokázal, dostat se do mé hlavy minimálně na týden. Zatraceně jak skvělé to zase bylo, 3 hodiny efektního debatování o výrobě a následcích nejmocnější zbraně světa, kde se vystřídá celkem dost postav, které jsou ale všechny dostatečně zapamatovatelné a mají svůj účel, jsem moc rád za obsazení Cyliana Murphyho do hlavní role, kterou si zasluhoval už dost dlouho. Když bych mluvil efektech samotného výbuchu, tak jak to udělat líp než použít kvůli filmové scéně opravdovou bombu, samozřejmě nijak. Film roku 10/10 tady prostě není o čem.
S odstupem Stevena Spielberga se většinové kouzlo vytratilo, neplatí to ovšem tolik jako v případě třeba Pirátů z Karibiku nebo Star Wars. Tady ještě Mangold svojí kvalitou ještě docela stíhá. Záporák fajn, Indiho parťák v podání Heleny byl otravnější verzí Shiova Mutta a Teddy nebyl zdaleka tak zábavný jako Shorty z Chrámu zkázy. Jako celek to funguje vcelku dobře a rozhodně to nenudí, ale jak už jsem řekl, prostě už tu není Steven, kdyby to on natočil přesně takhle jako Mangold, nejspíš bych byl přísnější, ale jelikož to je 1. i poslední Mangoldova zkušenost s Inianou Jonesem, tak hodnotím 6/10.
Hodně zvláštní konec, po kterém jsem teda moc dobrý pocit neměl. Jinak jsem si říkal jak všechny westerny po začátku toho století za moc nestojí, tak tento si stál velmi dobře.
Snad tu nejsem jediný kdo si myslí, že nás něco takového v blízké budoucnosti také čeká. Vskutku uvěřitelným a epickým způsobem nám to dává vědět Denis Villeneuve, že si myslí to co já, za mě jen otázka času.
Hodně tísnivá atmosféra a horrorový nádech větší než bych čekal a to vytěžil Jordan Peele jen z tématu týkající se rasismu, film jede v neskutečném tempu dobrých 80 minut, pak bohužel to odhalení zápletky z toho nevytěžilo maximum a bylo to od té doby bohužel trošičku slabší, nebýt toho, tak je to jeden z nejlepších a nejoriginálnějších horrorů, takhle to je jen hodně dobrý horror. Jsem z něj zároveň velmi nadšen, ale také je mi líto, že to rejža nedotáhl do vysněného konce, škoda, ale jinak dost dobrý.
Chápu tu ty co dávají 5*, na druhou stranu bych pochopil ty co tomu dají dobrý 2*, já bych byl někde v polovině, ale jelikož jsem usoudil že mě to docela bavilo, tak tomu ještě jednu přidám. Chvílemi to bylo prostě že wtf, ale jinak zábavná jízda s dobrými momenty, které vytahují na ty 4/5, člověk se u toho může cítit všelijak, ale znuděně ne.
Tak dokonce i nějaké novodobější kriminálky za to stojí, tahle konkrétně už točená modernějším stylem za to rozhodně stála, i když je teda pravda, že ten finální twist zas tak neprůhledný nebyl.
Originalita bývala klíčem k úspěchu a asi pořád tomu tak je, tady se s ní určitě nešetřilo. S Fincherovou ďábelskou režií a citem pro tvorbu thrillerů, mě to opět donutilo k zamyšlení. Začíná to téměř nevinně, pak se to zvrtne a po první půlhodině už netušíte co se děje, baví vás ale při tom čekat na to co přijde.
Aronofsky nás zasáhl do citlivého místa a to přímo do duše, někteří by to možná mohli brát jako režijní manipulaci, já to však beru jako dosti citlivou a chvílemi i pocitově těžkou záležitost na zrovna docela nelehké životní téma, které chvílemi dojímá a chvílemi mrazí. Když k tomu přidám ještě to, že Brendana Frasera si po mumii oblíbili snad všichni a že to v poslední době v životě neměl úplně nejbáječnější, tak po tom co tu předvedl mu museli na oscarech fandit snad všichni no ne?
Když se sejde takováhle dvojice pohodových poldů (herců), tak prostě není o čem, je to tak strašně sympatické, že se prostě nemohu divit tomu vysokému hodnocení tady, tenhle film se hodí na volné sobotní, bezstarostní odpoledne. Jeden z nejlepších pohodových filmů co existují, v tomto případě jdou zásluhy k hlavní herecké dvojici, se kterýma vás to prostě baví.
Nápad je opravdu dobrý, ale aby to mělo hlavu a patu, musí to být dobře zrežírované, herci zahrané a prostě celkově dobře zpracované, což je, nechybí ani dávka humoru a akce, vše však s mírou.
No jo, matrix už hold není co býval, tak nějak jsem trošičku očekával že to nebude nic světobornýho, ale aby z toho byl trhák, kterej po uzavřeném revolutions dával smysl, bylo fakt sakra těžký udělat, a po některých povedených scénach, se dá říct, že se s tím porvali ještě jakž takž v pohodě, světlými momenty, byli (alespoň pro mě) krátké flashbacky, které mě připomněli krásu prvních dvou dílů.
To, co tady už na rozdíl od prvního a druhého dílu trochu pokulhává, je příběh, jinak nám skvělá série obdivuhodně pokračuje ve výborném tempu, jsem zvědav jestli vydrží až do konce i ve 4. Pokračování, ale po tom co jsem tady už viděl se toho vůbec nebojím.
ani o trochu horší než 1. Díl, kdybych si pustil oba dva díly v jeden večer hned za sebou, tak ani nepoznám že se jedná o dva filmy, tohle pokračování totiž začíná přímo tam, kde jednička končil a jede na úplně stejné vlně a ve stejném solidním tempu jako 1. Díl, Donnie Yen opět jede neskutečné bomby.
Martial arts filmy mám opravdu rád a tohle je absolutně špičkové veledílo o kung fu legendě IP man a jeho bojovém stylu Wing chun, bojové scény jsou naprosto geniální, atmosferické a energické, a Donnie Yen… to je prostě paráda.
v tomhle případě chápu všechny druhy hodnocení, ano bylo to chvílemi vážně zvláštní a pro mnohé by to mohla být slátanina, pro mě ale ne, já to bral jako čistě originální a zajímavý počin. Je to hodně odlišné, něco takového jsme tu doposud moc neměli a mockrát si režiséři pochopitelně asi netroufnou něco takového natočit. Aronofskymu se to ještě do jisté míry podařilo a já vnímal spíše ty lepší stránky než ty špatné.
Film se odehrává v tom pravém New Yorkském podsvětí, které skvěle vystihuje dobu sedmdesátek, tento druh filmu mi velice vyhovuje a ještě když se ho chopí Martin Scorsesse. Na plných 5* mi tam ale chybí nějaké to napětí nebo wow-efekt jako třeba v Casinu nebo v Mafiániech.
Úplně to samé jako v prvním případě, jen v jiném prostředí, místo tygra byla opice a Kalifianakis s holou kebulí. Originalita prvního dílu je docela pryč jelikož je to prostě to samé, už od toho probuzení mi bylo jasné kam to směřuje a tolik už mě to nebralo. Parta je ale pořád stejně sympatická, takže ještě jen tak tak zůstanu na 3/5.
Začátek mě nějak nebral, ty okrádačky ze začátku sice působili dobrým provedením, ale tolik mě to neuchvátilo, za to ta scéna na fotbale bylo to, čím si mě film získal a mě to konečně začalo přicházet zajímavé. Od toho momentu mi to přišlo sympatické. Margotka je prostě boží a Will je taky přijatelný i když nevím jestli to mezi nimi fungovalo úplně naplno. A přeplottwistovaný konec působí, že už je tam toho dost, ten poslední už byl takový lehce navíc.
Další marvelovský skvost, film s pěkným příběhem, propracovanými postavami, skvělými martial arts prvky a pěknou hudbou v pozadí. V tom novém kinosále theater deluxe na černém mostě to bylo kvalitní pokoukání.
No na to hvězdné obsazení to asi mohlo být o něco lepší, ale pořád docela fajn a funny. A to že většina z těch borců si tam říkali rytíři jedi, tak ten jediný z nich který o tom nic nevěděl byl zrovna Ewan McGregor, který si o 4 roky předtím dohrál roli Obi-Wana Kenobiho v prequelové trilogii Star Wars, tak to mě taky upoutalo :).
Na České poměry velice slušné a vidět tu všechny ty hollywoodské herce vedle našich českých bylo pěkné. Nicméně je nutno dodat že to mělo fakt veliký potenciál, který kdyby byl dotažený do konce, tak se tím můžeme chlubit po celým světě. Kamera byla (zejména v první bojové scéně) docela chaotická a roztříštěná, že toho nebylo moc vidět. Bojových scén jsem upřímně čekal víc a ta konečná mohla být epičtější. Hlavním postavám nemám co vytknout, tam není o čem, ale vedlejší mohli být o něco lepší a mohli nám je víc přiblížit. Na druhou stranou je pravda, že dobu to atmosfericky vychátává fakt dobře a je to silný plusový bod, Ben Foster samozřejmě též.
Guy Ritchie je pořád Guy Ritchie, ale už nám trochu stárne, už to není ten Ritchie jako z Podfucku nebo Gentlemanů, nicméně stále je to on, stále umí pobavit a ukrást si nějakou tu pozornost. Se Stathamem si prostě sednou, to je vidět na první pohled. Tak nám nový filmový rok začal docela slibně.
Filmy jako takovýhle, které nás vezmou zpátky do starších dob dnes už moc nejsou, a proto jsem si tohle vychutnal co nejvíc to šlo a opravdu, tohle je naprostá šílenost, některé scény jsou tak přehajpené, že jsem tomu nemohl ani uvěřit co se to sakra dělo. Už ta první velkolepá párty je neskutečně exotická a vtahující. Trojce hlavních tří aktivních protagonistů to celé táhne kupředu a film jede jak horská dráha. Mám rád tuhle Hollywoodskou atmosféru za starých časů, proto jsem si před tím než jsem do toho šel byl téměř jist, že mě to bude dost bavit, no… zase jsem se nemýlil.
Kdo si zahrává s časem ten se spálí, ale Nolanovi to na sebevědomí neubírá a moji pozornost k němu též ne. Už s tou složitostí zachází někdy opravdu daleko, u ostatních režisérů už bych to nejspíš nesnesl, ale ty Nolanovi filmy se v tomto ohledu od ostatních nějak odlišují, i když pár scénkám třeba nerozumíte, tak vás Nolan nechává unášet v takovém tom údivu z toho, co za mezidimenzionální a v normálním životě nepředstavitelnou věc zase vyškrábal v té své geniální palici.