Wonder Woman 1984 (2020)
6
Romantická linka šlape opět skvěle a výprava je vymazlená do posledního detailu, ale se vším ostatním to už tak jednoduché není. Samotná zápletka alá džin z kouzelné lampy je tak cheesy a over the top, jak kdyby vypadla z céčkové komiksovky minulého století a finále tomu nasazuje korunu… Člověku se zasteskne i po digibordelu z jedničky odehrávajícím se v noci :-/. Tohle nemá v době, kdy konkurence nabývá na síle maximální rychlostí, co dělat a volba této starosvětské story je pro dvou set milionovou vlajkovou loď DCčkovského univerza, která se i v momentech, kde by potřebovala kapku nadhledu, bere smrtelně vážně, je vskutku nešťastná. Soundtrack není nijak výrazný, Zimmer si jede svůj standard, což s sebou nese i jeho opakované vykrádání nejen sebe sama, které mi je už malinko protivné. Kristen Wiig je skvělá a herecky nepřekvapivě o několik pater výš než Gadot, ale jako Cheetah je zoufale nevyužita. Nad doslovným poselstvím o síle lásky a pravdy (tahá to za uši stejně jako před třemi lety), detailními zpomalovačkami s očima drásajícím green screenem a zcela zbytečným golden eagle armour (chápu, tvůrci potřebovali něco hezkého na plakáty…) mi doposud zůstává rozum stát, ale ve srovnání s katastrofálními Birds of Prey nebo ultra průměrným Shazamem se v mých očích stále nejedná o takový průšvih a na rozdíl od obou zmíněných DCčkovských prasáren má WW84 i své světlejší momenty (především ty, ve kterých se Jenkins může opřít o Pinea). Možná za to může letošní blockbusterové sucho v kinech, ale já se trápil o poznání míň než u čehokoli podobného z Netflixu (Old Guard, Project Power, 6 underground,… ) 6/10
