?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Lyudmila Zajtseva: Filmy a seriály

  • 1
  • 2
  • 3
  • Příběh Asji Klačinové, která milovala, ale nevdala se
    Příběh Asji Klačinové, která milovala, ale nevdala se (1966)
    Film
    Příběh Asji Kljačinové, která milovala, ale nevdala se, natočený v roce 1967 (a obnovený v roce 1987), byl s úspěchem uveden v kolekci sovětských trezorových filmů na 38. MFF v Západním Berlíně 1988 a na MFF v Pesaru. Andrej Michalkov-Končalovskij v něm po úspěšném debutu První učitel (1965) opět prokázal sílu svého tvůrčího vidění. Nekonvenčnost jednoduché historky o těhotné kolchoznici, odmítající dvoření jednoho nápadníka a usilující o lásku druhého, spočívala v aplikaci postupů zvyšujících dojem autenticity a pravdivosti výpovědi (oživení děje improvizovanými prvky, zapojení neherců, imitace skryté kamery, poetizace všednosti). Po více než dvaceti letech se černobílý snímek proměnil v historický dokument. Vypovídá o stavu ruské vesnice v době, kdy po řadě příznivých opatření v chruščovovské éře se začala zvyšovat životní úroveň kolchozníků. Naděje na další vzestup ještě nerozptýlil masový exodus mládeže, k němuž došlo později, v období staveb století. Film je dnes cenným dokladem o někdejším sociálně-psychologickém klimatu typické povolžské vsi, utvářeném i silnými reminiscencemi na válku a materiální bídu z času represálií, a prolnutém reflexemi zcela aktuálními. Moment civilizačně-kulturního zlomu, na nějž citlivě reagoval i Vasilij Šukšin, zaznamenává Michalkov-Končalovskij v jeho počáteční fázi. Dnes již známé neblahé důsledky tohoto sociálního procesu svrchovaně uměleckou výpověď verifikují a dotvářejí. Ve filmu hrají pouze tři profesionální herci (Ilja Savvinová, Ljubov Sokolovová, Aleandr Surin) a dále dělníci, úředníci a kolchozníci z Vladimírské a Gorkovské oblasti. Nutno dodat, že po dokončení díla je museli tvůrci přepracovat. Ale ani zmrzačená verze pod titulem Asjino štěstí se do kin nedostala. Na XXI. VFF v Baku 1988 získal film Hlavní cenu a Cenu akreditovaných novinářů.
    Žánry:DramaRomantický
    74%
    Příběh Asji Kljačinové, která milovala, ale nevdala se, natočený v roce 1967 (a obnovený v roce 1987), byl s úspěchem uveden v kolekci sovětských trezorových filmů na 38. MFF v Západním Berlíně 1988 a na MFF v Pesaru. Andrej Michalkov-Končalovskij v něm po úspěšném debutu První učitel (1965) opět prokázal sílu svého tvůrčího vidění. Nekonvenčnost jednoduché historky o těhotné kolchoznici, odmítající dvoření jednoho nápadníka a usilující o lásku druhého, spočívala v aplikaci postupů zvyšujících dojem autenticity a pravdivosti výpovědi (oživení děje improvizovanými prvky, zapojení neherců, imitace skryté kamery, poetizace všednosti). Po více než dvaceti letech se černobílý snímek proměnil v historický dokument. Vypovídá o stavu ruské vesnice v době, kdy po řadě příznivých opatření v chruščovovské éře se začala zvyšovat životní úroveň kolchozníků. Naděje na další vzestup ještě nerozptýlil masový exodus mládeže, k němuž došlo později, v období staveb století. Film je dnes cenným dokladem o někdejším sociálně-psychologickém klimatu typické povolžské vsi, utvářeném i silnými reminiscencemi na válku a materiální bídu z času represálií, a prolnutém reflexemi zcela aktuálními. Moment civilizačně-kulturního zlomu, na nějž citlivě reagoval i Vasilij Šukšin, zaznamenává Michalkov-Končalovskij v jeho počáteční fázi. Dnes již známé neblahé důsledky tohoto sociálního procesu svrchovaně uměleckou výpověď verifikují a dotvářejí. Ve filmu hrají pouze tři profesionální herci (Ilja Savvinová, Ljubov Sokolovová, Aleandr Surin) a dále dělníci, úředníci a kolchozníci z Vladimírské a Gorkovské oblasti. Nutno dodat, že po dokončení díla je museli tvůrci přepracovat. Ale ani zmrzačená verze pod titulem Asjino štěstí se do kin nedostala. Na XXI. VFF v Baku 1988 získal film Hlavní cenu a Cenu akreditovaných novinářů.
    Žánry:DramaRomantický
    4
  • ...a jitra jsou zde tichá
    ...a jitra jsou zde tichá (1972)
    FilmRole: Kiryanova, starshiy serzhant
    Vojnová dráma podľa novely Borisa Vasiljeva zachytáva tragické osudy ženského oddielu na severozápade Ruska. Mladé dievčatá chceli žiť a prežívať krásu života, vojna im však všetko vzala. V odľahlej oblasti blízko fínskych hraníc pod velením desiatnika Vaskova stráži päť dievčat protileteckú artilériu. Keď ich obkľúči skupina šestnástich nacistických vojakov, musia podstúpiť nerovný boj a skúšku skutočného hrdinstva. Film bol nominovaný na Oscara za najlepší cudzojazyčný film. V roku 2005 čínski kinematografisti natočili 12-dielny remake tohto, v Číne veľmi populárneho filmu. Všetky postavy si zahrali ruskí herci.
    Žánry:DramaVálečný
    72%
    Vojnová dráma podľa novely Borisa Vasiljeva zachytáva tragické osudy ženského oddielu na severozápade Ruska. Mladé dievčatá chceli žiť a prežívať krásu života, vojna im však všetko vzala. V odľahlej oblasti blízko fínskych hraníc pod velením desiatnika Vaskova stráži päť dievčat protileteckú artilériu. Keď ich obkľúči skupina šestnástich nacistických vojakov, musia podstúpiť nerovný boj a skúšku skutočného hrdinstva. Film bol nominovaný na Oscara za najlepší cudzojazyčný film. V roku 2005 čínski kinematografisti natočili 12-dielny remake tohto, v Číne veľmi populárneho filmu. Všetky postavy si zahrali ruskí herci.
    Žánry:DramaVálečný
    5
  • Třesky plesky
    Třesky plesky (1972)
    Film
    Film Vasilije Šukšina Třesky plesky nelze snadno žánrově zařadit. Není čistou komedií, ale filmem s výraznými filozofickými podtexty, v nichž zaznívá věčné šukšinovské téma: úvaha o významu a postavení venkovského člověka v současné sovětské společnosti. Sibiřan Ivan Rastorgujev má možnost během své cesty do lázní konfrontovat sebe samého s lidmi nejrůznějších povolání, které pozná ve vlaku a v Moskvě, kde přijme se svou ženou pohostinství v domácnosti starého profesora. Šukšin přivádí na filmové plátno řadu Ivanových protihráčů, výrazných typů a osobností, reprezentujících určité životní názory a postoje. V konfrontaci s nimi Ivan dospěje k vědomí, že tam, kde žije, je na svém místě a že není těm druhým co závidět. Není o nic horší ani lepší, důležité je, že má svou životní jistotu. Jako v předchozích filmech se tu ke slovu dostává velké Šukšinovo umění dialogu. Vtipná jadrná řeč hrdinů je nejen vynikajícím prostředkem charakterizačním, ale i dalším zdrojem humoru. Šukšinovi herecky sekunduje jeho manželka Lidija Fedosejevová v roli Ňury a typově výstižné je i obsazení dalších rolí. Silnou stránkou filmu je jeho realismus a zvládnutí pasáží, natočených s neherci. Lidija Fedosejeva debutovala na filmovém plátně v roce 1959, kdy hrála ve snímcích Přítelkyně a Ta pravá. Při práci na filmu A jaké je moře? (1965) poznala Vasilije Šukšina, provdala se za něho a na delší čas se pro film odmlčela. Znovu se objevila na plátně až ve snímku Třesky plesky (1972), následovaly filmy Červená kalina (1973), Chceš-li být šťasten (1974), Pticy nad gorodom (Ptáci nad městem) a Bojovali za vlast (oba 1975).
    Žánry:Komedie
    71%
    Film Vasilije Šukšina Třesky plesky nelze snadno žánrově zařadit. Není čistou komedií, ale filmem s výraznými filozofickými podtexty, v nichž zaznívá věčné šukšinovské téma: úvaha o významu a postavení venkovského člověka v současné sovětské společnosti. Sibiřan Ivan Rastorgujev má možnost během své cesty do lázní konfrontovat sebe samého s lidmi nejrůznějších povolání, které pozná ve vlaku a v Moskvě, kde přijme se svou ženou pohostinství v domácnosti starého profesora. Šukšin přivádí na filmové plátno řadu Ivanových protihráčů, výrazných typů a osobností, reprezentujících určité životní názory a postoje. V konfrontaci s nimi Ivan dospěje k vědomí, že tam, kde žije, je na svém místě a že není těm druhým co závidět. Není o nic horší ani lepší, důležité je, že má svou životní jistotu. Jako v předchozích filmech se tu ke slovu dostává velké Šukšinovo umění dialogu. Vtipná jadrná řeč hrdinů je nejen vynikajícím prostředkem charakterizačním, ale i dalším zdrojem humoru. Šukšinovi herecky sekunduje jeho manželka Lidija Fedosejevová v roli Ňury a typově výstižné je i obsazení dalších rolí. Silnou stránkou filmu je jeho realismus a zvládnutí pasáží, natočených s neherci. Lidija Fedosejeva debutovala na filmovém plátně v roce 1959, kdy hrála ve snímcích Přítelkyně a Ta pravá. Při práci na filmu A jaké je moře? (1965) poznala Vasilije Šukšina, provdala se za něho a na delší čas se pro film odmlčela. Znovu se objevila na plátně až ve snímku Třesky plesky (1972), následovaly filmy Červená kalina (1973), Chceš-li být šťasten (1974), Pticy nad gorodom (Ptáci nad městem) a Bojovali za vlast (oba 1975).
    Žánry:Komedie
    6
  • 7
  • Malá Věra
    Malá Věra (1988)
    FilmRole: Rita, Vera's mother
    Malá Věra představuje dlouhometrážní filmový debut scenáristky Mariji Chmelikové a jejího manžela, režiséra Vasilije Pičula, který na sebe soustředil pozornost jak doma, tak v zahraničí. Doma upoutaly diváky nejprve eroticky odvážné scény (do perestrojky tady byl sex na plátně tabu) a následně pravdivá výpověď mladých tvůrců, kteří byli schopni bez falešného zastírání zachytit obraz mentality obyčejných lidí a jejich konzumního životního stylu.
    Žánry:DramaRomantický
    67%
    Malá Věra představuje dlouhometrážní filmový debut scenáristky Mariji Chmelikové a jejího manžela, režiséra Vasilije Pičula, který na sebe soustředil pozornost jak doma, tak v zahraničí. Doma upoutaly diváky nejprve eroticky odvážné scény (do perestrojky tady byl sex na plátně tabu) a následně pravdivá výpověď mladých tvůrců, kteří byli schopni bez falešného zastírání zachytit obraz mentality obyčejných lidí a jejich konzumního životního stylu.
    Žánry:DramaRomantický
    8
  • Lev Tolstoj
    Lev Tolstoj (1984)
    Film
    Lev Nikolajevič Tolstoj byl velký spisovatel, jenž portrétoval duši znevolnělého i aristokratického Ruska, avšak jeho představy o mravní obrodě vlasti byly v mnohém utopické. Na sklonku života se rozhodl opustit rodinu a dožít v anonymitě, provázen jen svým lékařem, jenž pocházel ze Slovenska. Režisér Sergej Gerasimov se soustředí především na sebezpytné hrdinovy reflexe, snažil se postihnout složitou Tolstého osobnost a přiblížit i rodinné konflikty, nechybějí ani náboženské rozvahy. Snímek se několikrát noří do retrospektiv, v nichž byl Tolstoj konfrontován s nepředstavitelnou bídou, která svírá ruský proletariát. Často jej vidíme při rozmluvách jak s důležitými osobnostmi, tak s obyčejnými nuzáky, jimž se snaží pomáhat. Režisér Sergej Gerasimov natočil životopis jako uctivý hold, prodchnutý patetičností vyslovovaných myšlenek.
    53%
    Lev Nikolajevič Tolstoj byl velký spisovatel, jenž portrétoval duši znevolnělého i aristokratického Ruska, avšak jeho představy o mravní obrodě vlasti byly v mnohém utopické. Na sklonku života se rozhodl opustit rodinu a dožít v anonymitě, provázen jen svým lékařem, jenž pocházel ze Slovenska. Režisér Sergej Gerasimov se soustředí především na sebezpytné hrdinovy reflexe, snažil se postihnout složitou Tolstého osobnost a přiblížit i rodinné konflikty, nechybějí ani náboženské rozvahy. Snímek se několikrát noří do retrospektiv, v nichž byl Tolstoj konfrontován s nepředstavitelnou bídou, která svírá ruský proletariát. Často jej vidíme při rozmluvách jak s důležitými osobnostmi, tak s obyčejnými nuzáky, jimž se snaží pomáhat. Režisér Sergej Gerasimov natočil životopis jako uctivý hold, prodchnutý patetičností vyslovovaných myšlenek.
    9