Christine Fabréga: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Christine Fabréga: Filmy a seriály

  • Dva muži ve městě
    Dva muži ve městě (1973)
    FilmRole: Geneviève Cazeneuve
    • iVysílání
    Bankovní lupič Gino Strabliggi strávil deset let ve vězení, měl tedy spoustu času k úvahám. Rozhodl se nadále žít poctivě. Vychovatel Cazaneuve mu věřil, přimluvil se tedy, aby Gina podmínečně propustili. Na toho čeká nejen manželka, ale i bývalí kumpáni. Bývalý kriminálník je pevně rozhodnut nesklouznout do starých kolejí, kontakt s podsvětím odmítá. Pracuje v tiskárně, stále se stýká s moudrým Cazaneuvem. Jednoho dne však zasáhne krutý osud - Gino ztrácí milovanou ženu. Navíc po něm pase policejní inspektor, který ho kdysi dostal za mříže. Je totiž přesvědčen, že lidé se nemohou od základu změnit, a špehuje Gina na každém kroku...
    Žánry:DramaKrimiFilm Noir
    80%
    Bankovní lupič Gino Strabliggi strávil deset let ve vězení, měl tedy spoustu času k úvahám. Rozhodl se nadále žít poctivě. Vychovatel Cazaneuve mu věřil, přimluvil se tedy, aby Gina podmínečně propustili. Na toho čeká nejen manželka, ale i bývalí kumpáni. Bývalý kriminálník je pevně rozhodnut nesklouznout do starých kolejí, kontakt s podsvětím odmítá. Pracuje v tiskárně, stále se stýká s moudrým Cazaneuvem. Jednoho dne však zasáhne krutý osud - Gino ztrácí milovanou ženu. Navíc po něm pase policejní inspektor, který ho kdysi dostal za mříže. Je totiž přesvědčen, že lidé se nemohou od základu změnit, a špehuje Gina na každém kroku...
    Žánry:DramaKrimiFilm Noir
    1
  • Druhý dech
    Druhý dech (1966)
    FilmRole: Simone

    Jean-Pierre Melville je považován za francouzského režiséra kriminálních filmů, pro nějž je charakteristické členění děje do výrazně akčních scén. Druhý dech patří možná jako první v jeho filmografii k těm, v nichž se kriminální zápletka umně propojuje s akcí. Přestože vznik filmu byl komplikovaný a jeho výslednou podobu ovlivnila řada kompromisů, pro režiséra jde o klíčový snímek řadící se svým stylem k americkému filmu noir. Filmová podoba příběhu se tentokrát dost výrazně odlišuje od své literární předlohy. Kniha je více dokumentárním soupisem skutečných událostí, zatímco filmový příběh se stává jejich symbolickým propojením, což vyplývá z faktu, že Melvilla nikdy nezajímal realismus ve filmu. Do popředí se dostává jedna z výrazných charakteristik autorova stylu – detailně natočený průběh zločinu. Zatímco v románu jde o velmi stručnou scénu, na plátně se z ní stává mistrovský výjev. Naopak režisér nakonec vystřihl scény mučení, ačkoliv to ani nebylo nařízeno cenzurní komisí. Více než kdy předtím si uvědomíme, že díky bravurnímu zvládnutí střihu a kamery se v jeho filmech čím dál tím častěji stává hlavním hrdinou čas. Nakonec je jedno, že sledujeme osudy zločince s přezdívkou Gu (Lino Ventura), který se po útěku z vězení snaží dostat k penězům, aby dosáhl finanční nezávislosti a mohl prchnout do Itálie. Formálně způsob vyprávění převažuje nad zápletkou, na níž je nejzajímavější, že jde o další variaci na téma zrady a vztahů mezi zločincem a policejním komisařem. (MFF Karlovy Vary)

    77%

    Jean-Pierre Melville je považován za francouzského režiséra kriminálních filmů, pro nějž je charakteristické členění děje do výrazně akčních scén. Druhý dech patří možná jako první v jeho filmografii k těm, v nichž se kriminální zápletka umně propojuje s akcí. Přestože vznik filmu byl komplikovaný a jeho výslednou podobu ovlivnila řada kompromisů, pro režiséra jde o klíčový snímek řadící se svým stylem k americkému filmu noir. Filmová podoba příběhu se tentokrát dost výrazně odlišuje od své literární předlohy. Kniha je více dokumentárním soupisem skutečných událostí, zatímco filmový příběh se stává jejich symbolickým propojením, což vyplývá z faktu, že Melvilla nikdy nezajímal realismus ve filmu. Do popředí se dostává jedna z výrazných charakteristik autorova stylu – detailně natočený průběh zločinu. Zatímco v románu jde o velmi stručnou scénu, na plátně se z ní stává mistrovský výjev. Naopak režisér nakonec vystřihl scény mučení, ačkoliv to ani nebylo nařízeno cenzurní komisí. Více než kdy předtím si uvědomíme, že díky bravurnímu zvládnutí střihu a kamery se v jeho filmech čím dál tím častěji stává hlavním hrdinou čas. Nakonec je jedno, že sledujeme osudy zločince s přezdívkou Gu (Lino Ventura), který se po útěku z vězení snaží dostat k penězům, aby dosáhl finanční nezávislosti a mohl prchnout do Itálie. Formálně způsob vyprávění převažuje nad zápletkou, na níž je nejzajímavější, že jde o další variaci na téma zrady a vztahů mezi zločincem a policejním komisařem. (MFF Karlovy Vary)

    2
  • 3
  • 4
  • 5