Nicoletta Elmi: Nejlepší filmy
a seriály

6.3

Nicoletta Elmi: Filmy a seriály

  • Tmavě červená
    Tmavě červená (1975)
    FilmRole: Olga
    • Max
    • SledovaniTV
    Během parapsychologické konference vycítí věhlasná telepatka Helga Hullmannová přítomnost někoho, kdo se chystá spáchat vraždu. Ještě téhož večera je žena zavražděna neznámým zabijákem. Marcus Daly (David Hemmings) je anglický klavírista žijící v Říme, který se stane svědkem brutální vraždy. Poté, co se díky příliš horlivé reportérce Gianně Brezziové (Daria Nicolodi) ocitne na titulních stránkách novin, se Daly pustí do vyšetřování na vlastní pěst. Když jsou však na místě další vraždy zanechány usvědčující důkazy, Daly si uvědomí, že mu jde vrah po krku. Následuje závod s časem, jehož cílem je rozluštit záhadu – která se zdá být spojena s dětskou ukolébavkou a s chátrajícím sídlem na předměstí. (Cinemax)
    72%
    Během parapsychologické konference vycítí věhlasná telepatka Helga Hullmannová přítomnost někoho, kdo se chystá spáchat vraždu. Ještě téhož večera je žena zavražděna neznámým zabijákem. Marcus Daly (David Hemmings) je anglický klavírista žijící v Říme, který se stane svědkem brutální vraždy. Poté, co se díky příliš horlivé reportérce Gianně Brezziové (Daria Nicolodi) ocitne na titulních stránkách novin, se Daly pustí do vyšetřování na vlastní pěst. Když jsou však na místě další vraždy zanechány usvědčující důkazy, Daly si uvědomí, že mu jde vrah po krku. Následuje závod s časem, jehož cílem je rozluštit záhadu – která se zdá být spojena s dětskou ukolébavkou a s chátrajícím sídlem na předměstí. (Cinemax)
    1
  • Smrt v Benátkách
    Smrt v Benátkách (1971)
    FilmRole: Little Girl at Table (uncredited)

    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tazia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta je přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled desinfikovaného města, v jehož sirých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot.
    Roku 1911 prichádza do Benátok vyčerpaný hudobný skladateľ Gustav von Aschenbach. V prostredí honosného talianskeho letoviska sa chce zotaviť, načerpať novú životnú silu i inšpiráciu. Tá prichádza v nečakanej forme a berie na seba podobu efébsky krásneho poľského mladíka Tadzia. Aschenbach postupne prichádza na to, že jeho fascinácia chlapcom sa mení na platonickú lásku k ideálu krásy, ktorý sa celý život snažil hľadať v hudbe. Situácia v Benátkach však prestáva byť bezpečná nielen pre Aschenbachove city, ale aj pre jeho zdravie. Zákerné scirrocco privialo do stojatých vôd benátskych kanálov choleru. Benátčania žijúci z turistov sa snažia informácie o epidémii za každú cenu čo najdlhšie udržať v tajnosti. Smrť v Benátkach, ktorá patrí k vrcholom tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dielom tzv. nemeckej trilógie. Film je dokonalou evokáciou atmosféry neskorej secesie, belle epoque i starého sveta, ktorý po 1. svetovej vojne zanikol. Predobrazom postavy Gustava von Aschenbacha bol hudobný skladateľ Gustav Mahler. Preto vo svojej adaptácii Visconti zmenil Aschenbachovu profesiu zo spisovateľa na hudobného skladateľa. S pomocou dokonalej scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musogorského vytvoril z predlohy, ktorá bývala považovaná za nesfilomavetľnú, reflexiu o podstate umeleckej tvorby, krásy a o dvoch silách riadiacich život človeka: sile lásky a sile smrti.

    70%

    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tazia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta je přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled desinfikovaného města, v jehož sirých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot.
    Roku 1911 prichádza do Benátok vyčerpaný hudobný skladateľ Gustav von Aschenbach. V prostredí honosného talianskeho letoviska sa chce zotaviť, načerpať novú životnú silu i inšpiráciu. Tá prichádza v nečakanej forme a berie na seba podobu efébsky krásneho poľského mladíka Tadzia. Aschenbach postupne prichádza na to, že jeho fascinácia chlapcom sa mení na platonickú lásku k ideálu krásy, ktorý sa celý život snažil hľadať v hudbe. Situácia v Benátkach však prestáva byť bezpečná nielen pre Aschenbachove city, ale aj pre jeho zdravie. Zákerné scirrocco privialo do stojatých vôd benátskych kanálov choleru. Benátčania žijúci z turistov sa snažia informácie o epidémii za každú cenu čo najdlhšie udržať v tajnosti. Smrť v Benátkach, ktorá patrí k vrcholom tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dielom tzv. nemeckej trilógie. Film je dokonalou evokáciou atmosféry neskorej secesie, belle epoque i starého sveta, ktorý po 1. svetovej vojne zanikol. Predobrazom postavy Gustava von Aschenbacha bol hudobný skladateľ Gustav Mahler. Preto vo svojej adaptácii Visconti zmenil Aschenbachovu profesiu zo spisovateľa na hudobného skladateľa. S pomocou dokonalej scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musogorského vytvoril z predlohy, ktorá bývala považovaná za nesfilomavetľnú, reflexiu o podstate umeleckej tvorby, krásy a o dvoch silách riadiacich život človeka: sile lásky a sile smrti.

    2
  • 3
  • Dèmoni
    Dèmoni (1985)
    FilmRole: Ingrid, the usherette
    • Netflix
    • SledovaniTV
    Není to jen Třaslavec, kdo může řádit ve vašem kině. V Berlíně se nachází nenápadné kino Metropol (ne nepodobné stejnojmennému sálu v Olomouci), kde se můžete nechat rozpárat na kusy hordou krvežíznivých démonů, evidentně trestuhodně zanedbávajících ústní hygienu, a následně se proměnit v neméně krvelačnou zombii. To vše v poctivém italském gore stylu, pod produkční záštitou Daria Argenta a v režii Lamberta Bavy, který, soudě podle nechutnosti a drastičnosti snímku již tušil, že bude jednou s Kateřinou Brožovou a Simonou Chytrovou natáčet Princeznu Fantaghiro. Démoni se stali klasikou italského gore hororu osmdesátých let a věhlas si vydobyli i u nás už v předrevoluční době jako jeden z šeptandou hutně obestřených videopirátských hitů. Na rozdíl od většiny italských hororů, které mívají pomalejší tempo a tajuplnou atmosféru, jsou Démoni přímočarý osmdesátkový gore fest se spoustou akce, klasických splatter efektů a chytlavou syntetizátorovou hudbou Claudia Simonettiho vyšperkovanou dobovými rockovými hity od ikon jako Billy Idol, Saxon nebo Mötley Crüe. Věrni heslu doktora Frank-N-Furtera „Don’t dream it – be it!“ vracíme Démony z ohraných videopásek tam, kam patří, totiž do ztemnělého kina, odkud není tak snadné odskočit si na záchod jako doma od televize – zvlášť, když dveře sálu jsou zamčené a zvenčí se ozývají zlověstné zvuky nepříjemně připomínající heavy metalové riffy. (Festival otrlého diváka)
    63%
    Není to jen Třaslavec, kdo může řádit ve vašem kině. V Berlíně se nachází nenápadné kino Metropol (ne nepodobné stejnojmennému sálu v Olomouci), kde se můžete nechat rozpárat na kusy hordou krvežíznivých démonů, evidentně trestuhodně zanedbávajících ústní hygienu, a následně se proměnit v neméně krvelačnou zombii. To vše v poctivém italském gore stylu, pod produkční záštitou Daria Argenta a v režii Lamberta Bavy, který, soudě podle nechutnosti a drastičnosti snímku již tušil, že bude jednou s Kateřinou Brožovou a Simonou Chytrovou natáčet Princeznu Fantaghiro. Démoni se stali klasikou italského gore hororu osmdesátých let a věhlas si vydobyli i u nás už v předrevoluční době jako jeden z šeptandou hutně obestřených videopirátských hitů. Na rozdíl od většiny italských hororů, které mívají pomalejší tempo a tajuplnou atmosféru, jsou Démoni přímočarý osmdesátkový gore fest se spoustou akce, klasických splatter efektů a chytlavou syntetizátorovou hudbou Claudia Simonettiho vyšperkovanou dobovými rockovými hity od ikon jako Billy Idol, Saxon nebo Mötley Crüe. Věrni heslu doktora Frank-N-Furtera „Don’t dream it – be it!“ vracíme Démony z ohraných videopásek tam, kam patří, totiž do ztemnělého kina, odkud není tak snadné odskočit si na záchod jako doma od televize – zvlášť, když dveře sálu jsou zamčené a zvenčí se ozývají zlověstné zvuky nepříjemně připomínající heavy metalové riffy. (Festival otrlého diváka)
    4
  • Chi l'ha vista morire?
    Chi l'ha vista morire? (1972)
    FilmRole: Roberta Serpieri
    63%
    5
  • Reazione a catena
    Reazione a catena (1971)
    FilmRole: Renata and Albert's Daughter (uncredited)
    Hraběnka Federica, stárnoucí majitelka atraktivních přímořských pozemků, je brutálně zavražděna svým manželem, Filippem Donatim, který je poté sám zabit tajemným třetím na scéně! Kdo je vrahem? Může to být podnikatel v realitách Frank Ventura? Anebo Paolo Fossati, entomolog ze sousedství, který chce ochránit přirozené životní podmínky hmyzu v okolí zátoky? Hraběnčin nelegitimní syn Simon, který se chce přihlásit ke svému jménu? Anebo by to mohl být Albert, slabošský manžel ambiciózní dcery Donatiových Renaty? Nikdo z nich ovšem nezůstane podezřelým dlouho – černá komedie Maria Bavy o lidské hrabivosti čítá 13 postav a 13 nejotřesnějších vražd, jaké kdy byly natočeny.
    Režie:Mario Bava
    62%
    Hraběnka Federica, stárnoucí majitelka atraktivních přímořských pozemků, je brutálně zavražděna svým manželem, Filippem Donatim, který je poté sám zabit tajemným třetím na scéně! Kdo je vrahem? Může to být podnikatel v realitách Frank Ventura? Anebo Paolo Fossati, entomolog ze sousedství, který chce ochránit přirozené životní podmínky hmyzu v okolí zátoky? Hraběnčin nelegitimní syn Simon, který se chce přihlásit ke svému jménu? Anebo by to mohl být Albert, slabošský manžel ambiciózní dcery Donatiových Renaty? Nikdo z nich ovšem nezůstane podezřelým dlouho – černá komedie Maria Bavy o lidské hrabivosti čítá 13 postav a 13 nejotřesnějších vražd, jaké kdy byly natočeny.
    Režie:Mario Bava
    6
  • Flesh for Frankenstein
    Flesh for Frankenstein (1973)
    FilmRole: Monica Frankenstein
    Film napsaný, snímaný a režírovaný Paulem Morrisseyem. Baron Frankenstein žije v incestním manželství se svojí sestrou. Jejich děti s láskou stínají hlavy panenek s pomocí miniaturní gilotiny. Nikoho pak již nepřekvapí, že se hlava této povedené rodinky pokouší syntetizovat dvojici, ve které by byly uchovány ideály starověkého Řecka, přetrvávající částečně pouze u srbské rasy. Jeho touha je stejně tak germánská jako šílená. V tomto filmu se také staneme svědky realizace erotických možností nezhojeného masa, a to když se Frankenstein uspokojí se svým oblíbeným monstrem. Později tohoto „neosexuálního“ prvku využije i David Cronenberg ve svém legendárním filmu Crash. (Febiofest 2006)
    60%
    Film napsaný, snímaný a režírovaný Paulem Morrisseyem. Baron Frankenstein žije v incestním manželství se svojí sestrou. Jejich děti s láskou stínají hlavy panenek s pomocí miniaturní gilotiny. Nikoho pak již nepřekvapí, že se hlava této povedené rodinky pokouší syntetizovat dvojici, ve které by byly uchovány ideály starověkého Řecka, přetrvávající částečně pouze u srbské rasy. Jeho touha je stejně tak germánská jako šílená. V tomto filmu se také staneme svědky realizace erotických možností nezhojeného masa, a to když se Frankenstein uspokojí se svým oblíbeným monstrem. Později tohoto „neosexuálního“ prvku využije i David Cronenberg ve svém legendárním filmu Crash. (Febiofest 2006)
    7
  • 8