7.0

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Wendell Craig: Filmy a seriály

  • Zelig
    Zelig (1983)
    Film

    Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince.

    76%

    Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince.

    1
  • Zlaté časy rádia
    Zlaté časy rádia (1987)
    FilmRole: Radio Voice (voice)
    V tomto filmu se scenárista a režisér Woody Allen vrací do dob, kdy rozhlas býval ještě králem, kdy vstupoval do domácností Newyorčanů, působil na jejich sny a touhy, ovlivňoval jejich životní styl. Tvůrce se nevyhýbá prvkům nostalgie, přestože si uchovává smysl pro komediální konstrukci příběhu, zejména zřejmé je to v rovině dialogů postav. Skrze veselé i trapné osudy jedné židovské rodiny na přelomu 30. a 40. let nenápadně načrtává portrét americké společnosti, chystající se na vstup do války. Woody Allen, jenž se v obraze neobjeví (jeho hlas zazní jen v komentáři), se nechává unášet vzpomínkami na vlastní dětství. Malý chlapec zde vystupuje jako jakýsi průvodce po své poněkud ukřičené a hádavé rodině i celém rozsáhlém příbuzenstvu. Režisér buduje svět běžných, zdánlivě nedůležitých událostí, jimiž jeho hrdinové žijí a z vnějšku vstupuje společenské dění - ať již to byla legendární a šokující rozhlasová adaptace románu Války světů (budoucího filmového režiséra Orsona Wellese), přepadení Pearl Harboru Japonci, anebo vtíravé dobové reklamy. Děj je poskládán z drobných střípků, jediná větší epizoda sleduje obyčejnou dívku Sally Whiteovou (Mia Farrowová), která se ze servírky vypracuje až na rozhlasovou hvězdu. Důležitou úlohu při navození tehdejší reality má pečlivě vybraná dobová hudba, a tak tu zazní skladby známých skladatelů Colea Portera, Kurta Weilla, Rudolfa Frimla.
    72%
    V tomto filmu se scenárista a režisér Woody Allen vrací do dob, kdy rozhlas býval ještě králem, kdy vstupoval do domácností Newyorčanů, působil na jejich sny a touhy, ovlivňoval jejich životní styl. Tvůrce se nevyhýbá prvkům nostalgie, přestože si uchovává smysl pro komediální konstrukci příběhu, zejména zřejmé je to v rovině dialogů postav. Skrze veselé i trapné osudy jedné židovské rodiny na přelomu 30. a 40. let nenápadně načrtává portrét americké společnosti, chystající se na vstup do války. Woody Allen, jenž se v obraze neobjeví (jeho hlas zazní jen v komentáři), se nechává unášet vzpomínkami na vlastní dětství. Malý chlapec zde vystupuje jako jakýsi průvodce po své poněkud ukřičené a hádavé rodině i celém rozsáhlém příbuzenstvu. Režisér buduje svět běžných, zdánlivě nedůležitých událostí, jimiž jeho hrdinové žijí a z vnějšku vstupuje společenské dění - ať již to byla legendární a šokující rozhlasová adaptace románu Války světů (budoucího filmového režiséra Orsona Wellese), přepadení Pearl Harboru Japonci, anebo vtíravé dobové reklamy. Děj je poskládán z drobných střípků, jediná větší epizoda sleduje obyčejnou dívku Sally Whiteovou (Mia Farrowová), která se ze servírky vypracuje až na rozhlasovou hvězdu. Důležitou úlohu při navození tehdejší reality má pečlivě vybraná dobová hudba, a tak tu zazní skladby známých skladatelů Colea Portera, Kurta Weilla, Rudolfa Frimla.
    2
  • Ahoj, mami!
    Ahoj, mami! (1970)
    FilmRole: Co-op Family (uncredited)
    V návaznosti na svůj film Greetings (1968) si režisér Brian De Palma v tomto snímku bere na mušku mediální kulturu konce 60. let. Vietnamský veterán John Rubin se snaží nějakým způsobem uchytit v bouřlivém životě New Yorku, a tak si pronajme malý pokoj naproti novému obytnému bloku a doufá, že se stane režisérem pro pornokrále a producenta Joea Bannera. Chce se totiž prosadit s voyerským nápadem filmovaní šťavnatých akcí v oknech naproti. Naplánuje svést jednu z obyvatelek protějšího domu jménem Judy a vše automaticky natočit na kameru. Jeho plán však selže, a tak John vymění svou kameru za televizi a přidá se k radikálnímu divadelnímu souboru, který nacvičuje představení s názvem "Be Black, Baby". Inspirován výstředními a politicky orientovanými umělci se i John později rozhodne (ač už je ženatý s Judy a má normální práci) pro vlastní násilnou politickou akci. Otázkou však je, zda jen nechce být v televizi... Smícháním pasáží z divadelního představení a Johnových krkolomných dobrodružství na Manhattanu si film dělá legraci z politického extremismu, liberální viny a mantry protestujících z Chicaga roku 1968 ("celý svět se dívá"), protože vše je vlastně jen jedním velkým představením pro kamery.
    Žánry:Komedie
    60%
    V návaznosti na svůj film Greetings (1968) si režisér Brian De Palma v tomto snímku bere na mušku mediální kulturu konce 60. let. Vietnamský veterán John Rubin se snaží nějakým způsobem uchytit v bouřlivém životě New Yorku, a tak si pronajme malý pokoj naproti novému obytnému bloku a doufá, že se stane režisérem pro pornokrále a producenta Joea Bannera. Chce se totiž prosadit s voyerským nápadem filmovaní šťavnatých akcí v oknech naproti. Naplánuje svést jednu z obyvatelek protějšího domu jménem Judy a vše automaticky natočit na kameru. Jeho plán však selže, a tak John vymění svou kameru za televizi a přidá se k radikálnímu divadelnímu souboru, který nacvičuje představení s názvem "Be Black, Baby". Inspirován výstředními a politicky orientovanými umělci se i John později rozhodne (ač už je ženatý s Judy a má normální práci) pro vlastní násilnou politickou akci. Otázkou však je, zda jen nechce být v televizi... Smícháním pasáží z divadelního představení a Johnových krkolomných dobrodružství na Manhattanu si film dělá legraci z politického extremismu, liberální viny a mantry protestujících z Chicaga roku 1968 ("celý svět se dívá"), protože vše je vlastně jen jedním velkým představením pro kamery.
    Žánry:Komedie
    3