Aleksander Bednarz: Nejlepší filmy
a seriály

7.5

Aleksander Bednarz: Filmy a seriály

  • 1
  • Den cvoka
    Den cvoka (2002)
    FilmRole: soused
    Čtyřiačtyřicetiletý Adaś Miauczyński je typický frustrovaný iintelektuál postsocialistické epochy. Jako mizerně placený středoškolský profesor-polonista má spoustu důvodů, proč nenávidět školu a studenty. Bydlí v typickém bytě na sídlišti, které mu skýtá plno podnětů k rozčilení. Od rána se až rituálně věnuje hygienickým úkonům, které ho stejně otravují jako uklidňují. Nerad vstává. Bojí se každého nového dne, předem se děsí kontaktů s nenáviděným vnějším světem, ale i s rozvedenou manželkou a dospívajícím synem. U jídla si pouští televizi a znechuceně reaguje na šarvátky poslanců v Sejmu, které ho jako polského vlastence urážejí. Sféra vysokých ideálů ho povznáší, přízemní každodennost ubíjí. Zejména ho pohoršuje všudypřítomná a vulgární reklama. I proto pilně polyká pilulky na zlepšení fyzické a intelektuální kondice. Permanentní nespokojenost si vybíjí impertinentním, až neurvalým chováním. Navykl si na samomluvu a monology, v nichž bohatě používá slovo "kurva", což výmluvně dokresluje nejen portrét, ale i hloubku mentálního propadu degradovaného intelektuála naší doby. [MFF Karlovy Vary]
    Žánry:DramaKomedie
    78%
    Čtyřiačtyřicetiletý Adaś Miauczyński je typický frustrovaný iintelektuál postsocialistické epochy. Jako mizerně placený středoškolský profesor-polonista má spoustu důvodů, proč nenávidět školu a studenty. Bydlí v typickém bytě na sídlišti, které mu skýtá plno podnětů k rozčilení. Od rána se až rituálně věnuje hygienickým úkonům, které ho stejně otravují jako uklidňují. Nerad vstává. Bojí se každého nového dne, předem se děsí kontaktů s nenáviděným vnějším světem, ale i s rozvedenou manželkou a dospívajícím synem. U jídla si pouští televizi a znechuceně reaguje na šarvátky poslanců v Sejmu, které ho jako polského vlastence urážejí. Sféra vysokých ideálů ho povznáší, přízemní každodennost ubíjí. Zejména ho pohoršuje všudypřítomná a vulgární reklama. I proto pilně polyká pilulky na zlepšení fyzické a intelektuální kondice. Permanentní nespokojenost si vybíjí impertinentním, až neurvalým chováním. Navykl si na samomluvu a monology, v nichž bohatě používá slovo "kurva", což výmluvně dokresluje nejen portrét, ale i hloubku mentálního propadu degradovaného intelektuála naší doby. [MFF Karlovy Vary]
    Žánry:DramaKomedie
    2
  • Krátký film o zabíjení
    Krátký film o zabíjení (1987)
    FilmRole: Kat
    Svetoznáma filmová verzia 5. dielu Kieœlowského vynikajúceho televízneho cyklu Dekalóg prispieva ako novodobá variácia piateho prikázania biblického Desatora ("Nezabiješ") do diskusie o treste smrti. Zaznamenáva chladnú premyslenú vraždu bez motívu i rovnako chladnú, premyselnú a absurdnú popravu. Prostredníctvom paralelnej montáže sledujeme troch neznámych ľudí, ktorých cesty sa v jeden deň náhodou pretnú: nesympatického taxikára, zasmušilého mladíka a optimistického čerstvého advokáta. V niekoľkých okamihoch sa z nich stanú obeť, vrah a obhajca. Násilnícky spôsob rozprávania podporuje depresívne zelené tónovanie obrazu, ktorého nevľúdnosť dávkuje prísny, naliehavý strih. Základom úspechu celého Dekalógu sú rafinovane premyslené scenáristické konštrukcie: zámerná nedramatickosť, atmosféra napätia a tajomstva, až úzkostlivé odpsychologizovanie postáv, úspornosť a funkčnosť dialógov. Diagnóza spoločnosti bez sentimentu, cynizmu či moralizovania naznačuje cestu spásy v sebapoznaní a vo formovaní vlastného osudu (tvoreného reťazcom náhod) uvedomelou morálnou voľbou. Neľútostne presvedčivý film ťaží z dokumentaristickej surovosti pohľadu a zo znamenitej práce s detailmi, konkretizujúcimi realitu (svojou výrečnosťou dotvárajú barbarskosť videnia a cítenia hlavnej postavy, no i obraz stavu okolia, patričnou mierou spolupodmieňujúceho jej otrasný čin). Úvodné pasáže, kresliace sídliskovú scenériu (špina, zanedbanosť, pobiehajúce krysy, obesená mačka) uvádzajú tému anonymnej spoluviny za zločin, ústiacu do voľne nastolenej polemiky s podobne otrasným činom vykonávateľom absolútneho trestu, napĺňajúceho ortieľ, ktorého kultúrnosť a mravnosť sú sporné.
    Žánry:DramaKrimi
    78%
    Svetoznáma filmová verzia 5. dielu Kieœlowského vynikajúceho televízneho cyklu Dekalóg prispieva ako novodobá variácia piateho prikázania biblického Desatora ("Nezabiješ") do diskusie o treste smrti. Zaznamenáva chladnú premyslenú vraždu bez motívu i rovnako chladnú, premyselnú a absurdnú popravu. Prostredníctvom paralelnej montáže sledujeme troch neznámych ľudí, ktorých cesty sa v jeden deň náhodou pretnú: nesympatického taxikára, zasmušilého mladíka a optimistického čerstvého advokáta. V niekoľkých okamihoch sa z nich stanú obeť, vrah a obhajca. Násilnícky spôsob rozprávania podporuje depresívne zelené tónovanie obrazu, ktorého nevľúdnosť dávkuje prísny, naliehavý strih. Základom úspechu celého Dekalógu sú rafinovane premyslené scenáristické konštrukcie: zámerná nedramatickosť, atmosféra napätia a tajomstva, až úzkostlivé odpsychologizovanie postáv, úspornosť a funkčnosť dialógov. Diagnóza spoločnosti bez sentimentu, cynizmu či moralizovania naznačuje cestu spásy v sebapoznaní a vo formovaní vlastného osudu (tvoreného reťazcom náhod) uvedomelou morálnou voľbou. Neľútostne presvedčivý film ťaží z dokumentaristickej surovosti pohľadu a zo znamenitej práce s detailmi, konkretizujúcimi realitu (svojou výrečnosťou dotvárajú barbarskosť videnia a cítenia hlavnej postavy, no i obraz stavu okolia, patričnou mierou spolupodmieňujúceho jej otrasný čin). Úvodné pasáže, kresliace sídliskovú scenériu (špina, zanedbanosť, pobiehajúce krysy, obesená mačka) uvádzajú tému anonymnej spoluviny za zločin, ústiacu do voľne nastolenej polemiky s podobne otrasným činom vykonávateľom absolútneho trestu, napĺňajúceho ortieľ, ktorého kultúrnosť a mravnosť sú sporné.
    Žánry:DramaKrimi
    3
  • Evropa, Evropa
    Evropa, Evropa (1990)
    FilmRole: German Man in the tram in Lódz Ghetto
    Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele. (Letní filmová škola)
    76%
    Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele. (Letní filmová škola)
    4
  • Psy
    Psy (1992)
    FilmRole: Major Stanisław Bień
    Bývalí příslušníci polské UB jsou po zhroucení socialistického systému začleňováni do řad běžné kriminální policie. Franz hledá po rozpadu manželství s dcerou ministra, na kterém postavil svou kariéru, nový životní smysl. On a jeho kolegové se stávají členy speciální jednotky pro boj s organizovaným zločinem s narkotiky. Jejich první konfrontace, jako pro bývalé špehy a úředníky, dopadá naprostým fiaskem. Rozčarovaný Franz najednou zjišťuje, že bojuje zároveň proti bývalým kolegům, kteří se uměli dostat ihned na druhou stranu barikády. Přeběhlíci si ovšem žádné servítky neberou...
    Žánry:AkčníDramaKrimiThriller
    76%
    Bývalí příslušníci polské UB jsou po zhroucení socialistického systému začleňováni do řad běžné kriminální policie. Franz hledá po rozpadu manželství s dcerou ministra, na kterém postavil svou kariéru, nový životní smysl. On a jeho kolegové se stávají členy speciální jednotky pro boj s organizovaným zločinem s narkotiky. Jejich první konfrontace, jako pro bývalé špehy a úředníky, dopadá naprostým fiaskem. Rozčarovaný Franz najednou zjišťuje, že bojuje zároveň proti bývalým kolegům, kteří se uměli dostat ihned na druhou stranu barikády. Přeběhlíci si ovšem žádné servítky neberou...
    Žánry:AkčníDramaKrimiThriller
    5
  • 6
  • 7
  • Perla v koruně
    Perla v koruně (1972)
    Film

    Lyrický příběh o lásce mladých hornických manželů, zasazený do Slezska poloviny 30. let. Dějovou osu filmu tvoří stávky horníků, kteří se nehodlají smířit s tím, že němečtí majitelé chtějí zavřít ztrátový důl. Protože vedení dolu nechce ustoupit, vyhlašují horníci hladovku. Situace se i nadále vyhrocuje až k výzvě horníků, aby byl důl zatopen i s nimi. Z dolu nevyfárají… (3kino)

    Žánry:Drama
    72%

    Lyrický příběh o lásce mladých hornických manželů, zasazený do Slezska poloviny 30. let. Dějovou osu filmu tvoří stávky horníků, kteří se nehodlají smířit s tím, že němečtí majitelé chtějí zavřít ztrátový důl. Protože vedení dolu nechce ustoupit, vyhlašují horníci hladovku. Situace se i nadále vyhrocuje až k výzvě horníků, aby byl důl zatopen i s nimi. Z dolu nevyfárají… (3kino)

    Žánry:Drama
    8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • Poslední zvonění
    Poslední zvonění (1989)
    FilmRole: Jakubowski, nauczyciel historii, wicedyrektor szkoły
    68%
    13
  • Psy 2: Ostatnia krew
    Psy 2: Ostatnia krew (1994)
    FilmRole: Bien
    66%
    14
  • 15
  • Zaklínač
    Zaklínač (2002)
    Seriál
    Vedle světově proslulé tolkienovské trilogie Pán prstenů, získal v posledních letech mezi fanoušky fantasy neobyčejnou slávu a uznání také polský spisovatel Andrzej Sapkowski se svým hrdinou zaklínačem Geraltem. Ten je hlavní postavou jeho povídek vydaných v knížkách Zaklínač, Meč osudu, Poslední přání a také románové pentalogie Krev elfů, Čas pohrdání, Křest ohněm, Věž vlaštovky a Paní Jezera. Není vůbec náhodné, že řada fanoušků a obdivovatelů téměř okamžitě vytvořila nový fenomén, jehož součástí jsou fan kluby a internetové stránky. V dílech Sapkowského jsou zaklínači dokonalí bojovníci překračující možnosti lidského vnímání. Smyslem jejich existence je zabíjení stryg, vlkodlaků, upírů, bazilišků a dalších netvorů, které pronásledují lidi. Bělovlasý zaklínač Geralt z Rivie se však trochu "vymkl" z řad běžných zaklínačů. Není jenom mistrem různých druhů zbraní, ačkoliv sám nejraději zápasí s mečem, také trochu rozumí magii a je schopen bojovat s každým protivníkem. Nikdy nezůstává pouze chladnokrevným profesionálem, má lidské stránky a slabosti. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, stejně jako je donucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a často rovněž nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přesto je Geralt, podobně jako ostatní zaklínači "odsouzen" k vyhnanství a životu na samém okraji jakési středověké společnosti, jež v mnohém připomíná i naši současnost. Problémy, konflikty, fobie a rozpory "našeho" světa se zde promítají do světa imaginárního a fantastické postavy rytířů, čarodějů, trpaslíků a nebo elfů nám tak připadají důvěrně blízké a jejich jednání logické. Zaklínačova dobrodružství se neomezují pouze na známá dějová schémata žánru meče a magie (sword and sorcery), právě proto jsou tak zajímavá a přitažlivá. Podle cyklu Andrzeje Sapkowského povídek vznikl celovečerní snímek Zaklínač, a také stejnojmenný dobrodružný fantasy seriál, který natočil režisér Marek Brodzki. Setkávat se s ním budeme po třináct úterních večerů. Stejně jako v samotné předloze, ani zde není nouze o fantastické a pohádkové bytosti, netvory, draky, čaroděje, rytíře, stejně jako o souboje na meče i zápasy využívající tajemné magie. Znamenitou hudbu k seriálu napsal známý polský rockový skladatel, muzikant a hudební producent Grzegorz Ciechowski. Postavu osamělého zaklínače Geralta z Rivie vytvořil Michał Żebrowski (Pan Tadeáš), jeho přítele, barda a hudebníka Marigolda hraje Zbigniew Zamachowski (Plukovník Kwiatkowski, Ohněm a mečem, Ahoj, Terezko).
    65%
    Vedle světově proslulé tolkienovské trilogie Pán prstenů, získal v posledních letech mezi fanoušky fantasy neobyčejnou slávu a uznání také polský spisovatel Andrzej Sapkowski se svým hrdinou zaklínačem Geraltem. Ten je hlavní postavou jeho povídek vydaných v knížkách Zaklínač, Meč osudu, Poslední přání a také románové pentalogie Krev elfů, Čas pohrdání, Křest ohněm, Věž vlaštovky a Paní Jezera. Není vůbec náhodné, že řada fanoušků a obdivovatelů téměř okamžitě vytvořila nový fenomén, jehož součástí jsou fan kluby a internetové stránky. V dílech Sapkowského jsou zaklínači dokonalí bojovníci překračující možnosti lidského vnímání. Smyslem jejich existence je zabíjení stryg, vlkodlaků, upírů, bazilišků a dalších netvorů, které pronásledují lidi. Bělovlasý zaklínač Geralt z Rivie se však trochu "vymkl" z řad běžných zaklínačů. Není jenom mistrem různých druhů zbraní, ačkoliv sám nejraději zápasí s mečem, také trochu rozumí magii a je schopen bojovat s každým protivníkem. Nikdy nezůstává pouze chladnokrevným profesionálem, má lidské stránky a slabosti. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, stejně jako je donucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a často rovněž nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přesto je Geralt, podobně jako ostatní zaklínači "odsouzen" k vyhnanství a životu na samém okraji jakési středověké společnosti, jež v mnohém připomíná i naši současnost. Problémy, konflikty, fobie a rozpory "našeho" světa se zde promítají do světa imaginárního a fantastické postavy rytířů, čarodějů, trpaslíků a nebo elfů nám tak připadají důvěrně blízké a jejich jednání logické. Zaklínačova dobrodružství se neomezují pouze na známá dějová schémata žánru meče a magie (sword and sorcery), právě proto jsou tak zajímavá a přitažlivá. Podle cyklu Andrzeje Sapkowského povídek vznikl celovečerní snímek Zaklínač, a také stejnojmenný dobrodružný fantasy seriál, který natočil režisér Marek Brodzki. Setkávat se s ním budeme po třináct úterních večerů. Stejně jako v samotné předloze, ani zde není nouze o fantastické a pohádkové bytosti, netvory, draky, čaroděje, rytíře, stejně jako o souboje na meče i zápasy využívající tajemné magie. Znamenitou hudbu k seriálu napsal známý polský rockový skladatel, muzikant a hudební producent Grzegorz Ciechowski. Postavu osamělého zaklínače Geralta z Rivie vytvořil Michał Żebrowski (Pan Tadeáš), jeho přítele, barda a hudebníka Marigolda hraje Zbigniew Zamachowski (Plukovník Kwiatkowski, Ohněm a mečem, Ahoj, Terezko).
    16
  • Prawo Agaty
    Prawo Agaty (2012)
    Seriál
    63%
    17
  • 18
  • 19
  • Strážce svědomí
    Strážce svědomí (2009)
    Seriál
    56%
    20
  • Zaklínač
    Zaklínač (2001)
    Film
    Vedle světově proslulé tolkienovské trilogie Pán prstenů, získal v posledních letech mezi fanoušky fantasy neobyčejnou slávu a uznání také polský spisovatel Andrzej Sapkowski se svým hrdinou zaklínačem Geraltem. Ten je hlavní postavou jeho povídek vydaných v knížkách Zaklínač, Meč osudu, Poslední přání a také románové pentalogie Krev elfů, Čas pohrdání, Křest ohněm, Věž vlaštovky a Paní Jezera. Není vůbec náhodné, že řada fanoušků a obdivovatelů téměř okamžitě vytvořila nový fenomén, jehož součástí jsou fan kluby a internetové stránky. V dílech Sapkowského jsou zaklínači dokonalí bojovníci překračující možnosti lidského vnímání. Smyslem jejich existence je zabíjení stryg, vlkodlaků, upírů, bazilišků a dalších netvorů, které pronásledují lidi. Bělovlasý zaklínač Geralt z Rivie se však trochu "vymkl" z řad běžných zaklínačů. Není jenom mistrem různých druhů zbraní, ačkoliv sám nejraději zápasí s mečem, také trochu rozumí magii a je schopen bojovat s každým protivníkem. Nikdy nezůstává pouze chladnokrevným profesionálem, má lidské stránky a slabosti. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, stejně jako je donucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a často rovněž nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přesto je Geralt, podobně jako ostatní zaklínači "odsouzen" k vyhnanství a životu na samém okraji jakési středověké společnosti, jež v mnohém připomíná i naši současnost. Problémy, konflikty, fobie a rozpory "našeho" světa se zde promítají do světa imaginárního a fantastické postavy rytířů, čarodějů, trpaslíků a nebo elfů nám tak připadají důvěrně blízké a jejich jednání logické. Zaklínačova dobrodružství se neomezují pouze na známá dějová schémata žánru meče a magie (sword and sorcery), právě proto jsou tak zajímavá a přitažlivá. Podle cyklu Andrzeje Sapkowského povídek vznikl celovečerní snímek Zaklínač, a také stejnojmenný dobrodružný fantasy seriál, který natočil režisér Marek Brodzki.
    48%
    Vedle světově proslulé tolkienovské trilogie Pán prstenů, získal v posledních letech mezi fanoušky fantasy neobyčejnou slávu a uznání také polský spisovatel Andrzej Sapkowski se svým hrdinou zaklínačem Geraltem. Ten je hlavní postavou jeho povídek vydaných v knížkách Zaklínač, Meč osudu, Poslední přání a také románové pentalogie Krev elfů, Čas pohrdání, Křest ohněm, Věž vlaštovky a Paní Jezera. Není vůbec náhodné, že řada fanoušků a obdivovatelů téměř okamžitě vytvořila nový fenomén, jehož součástí jsou fan kluby a internetové stránky. V dílech Sapkowského jsou zaklínači dokonalí bojovníci překračující možnosti lidského vnímání. Smyslem jejich existence je zabíjení stryg, vlkodlaků, upírů, bazilišků a dalších netvorů, které pronásledují lidi. Bělovlasý zaklínač Geralt z Rivie se však trochu "vymkl" z řad běžných zaklínačů. Není jenom mistrem různých druhů zbraní, ačkoliv sám nejraději zápasí s mečem, také trochu rozumí magii a je schopen bojovat s každým protivníkem. Nikdy nezůstává pouze chladnokrevným profesionálem, má lidské stránky a slabosti. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, stejně jako je donucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a často rovněž nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přesto je Geralt, podobně jako ostatní zaklínači "odsouzen" k vyhnanství a životu na samém okraji jakési středověké společnosti, jež v mnohém připomíná i naši současnost. Problémy, konflikty, fobie a rozpory "našeho" světa se zde promítají do světa imaginárního a fantastické postavy rytířů, čarodějů, trpaslíků a nebo elfů nám tak připadají důvěrně blízké a jejich jednání logické. Zaklínačova dobrodružství se neomezují pouze na známá dějová schémata žánru meče a magie (sword and sorcery), právě proto jsou tak zajímavá a přitažlivá. Podle cyklu Andrzeje Sapkowského povídek vznikl celovečerní snímek Zaklínač, a také stejnojmenný dobrodružný fantasy seriál, který natočil režisér Marek Brodzki.
    21
  • 22