Chano Urueta: Nejlepší filmy
a seriály

5.5

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Chano Urueta: Filmy a seriály

  • Divoká banda
    Divoká banda (1969)
    FilmRole: Don Jose
    • Google Play
    Píše sa rok 1913. O pár mesiacov má vypuknúť doposiaľ najväčší vojnový konflikt v dejinách ľudstva, ktorý navždy zmení celý svet. Aj Divoký západ sa v ére pary začal neodvratne meniť. Dostavníky postupne vystriedala železnica a po pustatine začínajú jazdiť prvé autá. Pánmi Západu už nemajú byť banditi, ale šerifovia, starostovia a generáli. Drsná lojalita starých pištoľníkov má padnúť za obeť mužom, ktorí ešte len včera boli vyvrheľmi, ale dnes už vraždia v mene zákona. Pike Bishop sa so svojou divokou bandou chystá na posledný záťah, ktorý by mal všetkým zabezpečiť dosť peňazí na pokojný dôchodok. Uprostred nehostinnej krajiny americko-mexických hraníc sú im v pätách lovci ľudí na čele s bývalým Pikeovým parťákom Dekeom Thortonom, ktorý si tak má od mužov zákona vykúpiť vlastnú slobodu. Keď sa divoká banda chytí do pasce a namiesto peňazí nájde vo vreciach len bezcenné železo, musí utekať do Mexika. Tu sa Pikeovi muži dajú do služieb samozvaného generála a miestneho tyrana Mapacheho. Majú pre neho ukradnúť špeciálnu zásielku zbraní americkej armády. V tejto brutálnej partii o život nie je nikto nevinný a každý bojuje len sám za seba. Kultový Western kontroverzného amerického režiséra Sama Peckinpaha je prelomovým dielom svojho žánru. Preslávil sa najmä drsným režijným štýlom a realistickými scénami násilia. Zásadnú inováciu však priniesol v koncepcii zápletky, ktorá nie je postavená na boji dobra so zlom, ale na boji cynických pištoľníkov so zvláštnym zmyslom pre česť proti bezcitným zloduchom bez akýchkoľvek zábran.
    78%
    Píše sa rok 1913. O pár mesiacov má vypuknúť doposiaľ najväčší vojnový konflikt v dejinách ľudstva, ktorý navždy zmení celý svet. Aj Divoký západ sa v ére pary začal neodvratne meniť. Dostavníky postupne vystriedala železnica a po pustatine začínajú jazdiť prvé autá. Pánmi Západu už nemajú byť banditi, ale šerifovia, starostovia a generáli. Drsná lojalita starých pištoľníkov má padnúť za obeť mužom, ktorí ešte len včera boli vyvrheľmi, ale dnes už vraždia v mene zákona. Pike Bishop sa so svojou divokou bandou chystá na posledný záťah, ktorý by mal všetkým zabezpečiť dosť peňazí na pokojný dôchodok. Uprostred nehostinnej krajiny americko-mexických hraníc sú im v pätách lovci ľudí na čele s bývalým Pikeovým parťákom Dekeom Thortonom, ktorý si tak má od mužov zákona vykúpiť vlastnú slobodu. Keď sa divoká banda chytí do pasce a namiesto peňazí nájde vo vreciach len bezcenné železo, musí utekať do Mexika. Tu sa Pikeovi muži dajú do služieb samozvaného generála a miestneho tyrana Mapacheho. Majú pre neho ukradnúť špeciálnu zásielku zbraní americkej armády. V tejto brutálnej partii o život nie je nikto nevinný a každý bojuje len sám za seba. Kultový Western kontroverzného amerického režiséra Sama Peckinpaha je prelomovým dielom svojho žánru. Preslávil sa najmä drsným režijným štýlom a realistickými scénami násilia. Zásadnú inováciu však priniesol v koncepcii zápletky, ktorá nie je postavená na boji dobra so zlom, ale na boji cynických pištoľníkov so zvláštnym zmyslom pre česť proti bezcitným zloduchom bez akýchkoľvek zábran.
    1
  • Přineste mi hlavu Alfreda Garcii
    Přineste mi hlavu Alfreda Garcii (1974)
    FilmRole: Manchot

    Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)

    73%

    Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)

    2
  • Zbraně pro San Sebastian
    Zbraně pro San Sebastian (1968)
    Film
    Anthony Quinn se snaží v roce 1746 v Mexiku ubránit vesnici proti nájezdu indiánského kmene. Jeho úloha zde není jednoduchá, jelikož i přes počáteční neúspěch se divoši vracejí, aby udeřili znovu a důrazněji... Mexiko 1746. Pistolník Leon Alastray prchá před zákonem, ale nad uprchlíkem se slituje otec Josef a ukryje ho. Když místní zjistí, že kněz chrání kriminálníka, vyženou je z města. Leon cestuje v přestrojení za mnicha. Společně dorazí do vylidněné vesnice, kterou terorizují indiáni. Farář je zabit ostřelovačem a Alastray poznává míšence Tecla, který by ho viděl rád jako nového duchovního vůdce. Přes značné rozpaky se nakonec rozhodne postavit se s ním dalšímu nájezdu indiánského kmene.
    Žánry:DramaWestern
    64%
    Anthony Quinn se snaží v roce 1746 v Mexiku ubránit vesnici proti nájezdu indiánského kmene. Jeho úloha zde není jednoduchá, jelikož i přes počáteční neúspěch se divoši vracejí, aby udeřili znovu a důrazněji... Mexiko 1746. Pistolník Leon Alastray prchá před zákonem, ale nad uprchlíkem se slituje otec Josef a ukryje ho. Když místní zjistí, že kněz chrání kriminálníka, vyženou je z města. Leon cestuje v přestrojení za mnicha. Společně dorazí do vylidněné vesnice, kterou terorizují indiáni. Farář je zabit ostřelovačem a Alastray poznává míšence Tecla, který by ho viděl rád jako nového duchovního vůdce. Přes značné rozpaky se nakonec rozhodne postavit se s ním dalšímu nájezdu indiánského kmene.
    Žánry:DramaWestern
    3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • Most v džungli
    Most v džungli (1971)
    Film
    50%
    8
  • Barón del terror, El
    Barón del terror, El (1962)
    Film

    Filmová zběsilost z dílny klasika mexické kinematografie Chana Uruety, jehož filmografie čítá dobře přes stovku položek. Do letošního programu jsme vybrali tu nejbizarnější z nich. Kromě režie se tento všestranný umělec věnoval scenáristice, produkci a herectví (mimo jiné jsme ho mohli vidět v roli barmana v Peckinpahově delirickém opusu Přineste mi hlavu Alfreda Garcii). Osobně si nejvíce považuje, že jeho nejlepší filmy zakoupilo Muzeum moderního umění v New Yorku. Píše se rok 1661 a v Mexico City odsuzuje inkviziční soud barona Vitelia d'Esteru k trestu smrti upálením za čarodějnictví. Nad hořící hranicí se nečekaně objeví kometa a baron proklíná své soudce a slibuje pomstu na jejich potomcích. Uběhne 300 let. Kometa se vrací a dopadá na Zemi. Z jejích útrob se vynoří baron Vitelius v podobě nestvůrného Mozkožrouta (film byl v USA uváděn pod názvem Brainiac) a vyrazí za pomstou... Hrůzostrašný baron náleží do oné kategorie snímků, kterou svým neumětelstvím proslavil především Ed Wood Jr. V tomto případě se názory filmových odborníků rozcházejí, zda se jednalo o rafinovaný tvůrčí záměr, či důsledek prakticky neexistujícího rozpočtu. Film byl natočen během dvou týdnů a proslul i na svou dobu neuvěřitelně naivními filmovými triky. Cituje se časté používání očividných zadních projekcí a pozoruhodný kostým Mozkožrouta, vysávajícího rozeklaným jazykem mozky svých obětí. Na druhou stranu se i vzhledem ke zkušenosti tvůrců jedná o snímek poučený, plný odkazů na tehdejší mexickou strašidelnou produkci a citující i proslavenou scénu stínohry z Murnauova Nosferatu (1922). V každém případě nás čeká ta pravá "bad taste" podívaná. V roli nestvůrného barona vystupuje producent snímku Abel Salazar. Projekci bude předcházet úvod, v němž se diváci seznámí s touto legendou mexického filmu a budou si moci vychutnat ukázku z jiného jeho filmu Znamení smrti (1939). (Festival otrlého diváka)

    49%

    Filmová zběsilost z dílny klasika mexické kinematografie Chana Uruety, jehož filmografie čítá dobře přes stovku položek. Do letošního programu jsme vybrali tu nejbizarnější z nich. Kromě režie se tento všestranný umělec věnoval scenáristice, produkci a herectví (mimo jiné jsme ho mohli vidět v roli barmana v Peckinpahově delirickém opusu Přineste mi hlavu Alfreda Garcii). Osobně si nejvíce považuje, že jeho nejlepší filmy zakoupilo Muzeum moderního umění v New Yorku. Píše se rok 1661 a v Mexico City odsuzuje inkviziční soud barona Vitelia d'Esteru k trestu smrti upálením za čarodějnictví. Nad hořící hranicí se nečekaně objeví kometa a baron proklíná své soudce a slibuje pomstu na jejich potomcích. Uběhne 300 let. Kometa se vrací a dopadá na Zemi. Z jejích útrob se vynoří baron Vitelius v podobě nestvůrného Mozkožrouta (film byl v USA uváděn pod názvem Brainiac) a vyrazí za pomstou... Hrůzostrašný baron náleží do oné kategorie snímků, kterou svým neumětelstvím proslavil především Ed Wood Jr. V tomto případě se názory filmových odborníků rozcházejí, zda se jednalo o rafinovaný tvůrčí záměr, či důsledek prakticky neexistujícího rozpočtu. Film byl natočen během dvou týdnů a proslul i na svou dobu neuvěřitelně naivními filmovými triky. Cituje se časté používání očividných zadních projekcí a pozoruhodný kostým Mozkožrouta, vysávajícího rozeklaným jazykem mozky svých obětí. Na druhou stranu se i vzhledem ke zkušenosti tvůrců jedná o snímek poučený, plný odkazů na tehdejší mexickou strašidelnou produkci a citující i proslavenou scénu stínohry z Murnauova Nosferatu (1922). V každém případě nás čeká ta pravá "bad taste" podívaná. V roli nestvůrného barona vystupuje producent snímku Abel Salazar. Projekci bude předcházet úvod, v němž se diváci seznámí s touto legendou mexického filmu a budou si moci vychutnat ukázku z jiného jeho filmu Znamení smrti (1939). (Festival otrlého diváka)

    9
  • 10