Boris Kaufman: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Boris Kaufman: Filmy a seriály

  • V přístavu
    V přístavu (1954)
    Film
    • Max
    • Google Play
    • iTunes
    Bývalý boxer Terry Malloy (Marlon Brando) se klidně mohl stát šampiónem, místo toho ale dře pro Johnnyho Friendlyho (Lee J. Cobb), předáka ve zločinem prolezlých docích. Když Terry nevědomky zaviní smrt jednoho ze vzpurných dělníků, pronásleduje ho pocit viny. Ale až láska k Edie Doyle (Eva Marie Saint), sestře zabitého muže, Terrymu ukáže, jak hluboko padl. Pak násilnou smrtí umírá i Terryho bratr Charley (Rod Steiger), protože odmítal vlastního sourozence zavraždit, a Terry se rozhodne Friendlyho zločinecké impérium rozbít. Nezapomenutelné drama o Terryho vykoupení patří mezi nejuznávanější filmy všech dob.(Bontonfilm)
    Režie:Elia Kazan
    77%
    Bývalý boxer Terry Malloy (Marlon Brando) se klidně mohl stát šampiónem, místo toho ale dře pro Johnnyho Friendlyho (Lee J. Cobb), předáka ve zločinem prolezlých docích. Když Terry nevědomky zaviní smrt jednoho ze vzpurných dělníků, pronásleduje ho pocit viny. Ale až láska k Edie Doyle (Eva Marie Saint), sestře zabitého muže, Terrymu ukáže, jak hluboko padl. Pak násilnou smrtí umírá i Terryho bratr Charley (Rod Steiger), protože odmítal vlastního sourozence zavraždit, a Terry se rozhodne Friendlyho zločinecké impérium rozbít. Nezapomenutelné drama o Terryho vykoupení patří mezi nejuznávanější filmy všech dob.(Bontonfilm)
    Režie:Elia Kazan
    1
  • Třpyt v trávě
    Třpyt v trávě (1961)
    Film
    Třpyt v trávě natočil režisér Elia Kazan v roce 1961 podle původního filmového námětu dramatika Williama Ingeho. V romantickém příběhu milostného zklamání mistrně vykresluje atmosférou amerického venkovského města v Kansasu dvacátých let. Popisuje typické úspěšné americké rodiny, žijící v idylické symbióze s americkým prostředím tzv. přijatelným životním stylem před příchodem hospodářské krize. Do této společnosti vstupuje mladá a naivní dívka Wilma, která se bezhlavě zamiluje do pohledného mladíka právě z takové vlivné rodiny. Po prožití milostného zklam…
    Režie:Elia Kazan
    76%
    Třpyt v trávě natočil režisér Elia Kazan v roce 1961 podle původního filmového námětu dramatika Williama Ingeho. V romantickém příběhu milostného zklamání mistrně vykresluje atmosférou amerického venkovského města v Kansasu dvacátých let. Popisuje typické úspěšné americké rodiny, žijící v idylické symbióze s americkým prostředím tzv. přijatelným životním stylem před příchodem hospodářské krize. Do této společnosti vstupuje mladá a naivní dívka Wilma, která se bezhlavě zamiluje do pohledného mladíka právě z takové vlivné rodiny. Po prožití milostného zklam…
    Režie:Elia Kazan
    2
  • Zastavárník
    Zastavárník (1964)
    Film
    75%
    3
  • Atalanta
    Atalanta (1934)
    Film
    Námořník Jean se ožení s Juliettou a vezme jí na nákladní loď, kde pracuje. Atalanta se plaví do Paříže, do města, o kterém sní Juliette celý život. Loď patří starému námořníkovi Julesovi (Michel Simon), osamělému vlkovi, který má ze všeho nejvíc rád své kočky. V Paříži se Jean pohádá s Juliettou a ztropí jí žárlivou scénu. Juliette uprchne a Jean si teprve postupně uvědomuje hodnotu jejich lásky.
    Atalanta je převratné dílo francouzské kinematografie třicátých let; dílo plné poezie, se surrealistickými scénami, odmítá zbytečné psychologizování, klade důraz na niterné a zvláštní detaily, na zásadní okamžiky v lidském životě, na lidi, které se mohou v určité chvíli náhle zjevit, aby se opět náhle vytratili, tak jak přišli.
    Režie:Jean Vigo
    72%
    Námořník Jean se ožení s Juliettou a vezme jí na nákladní loď, kde pracuje. Atalanta se plaví do Paříže, do města, o kterém sní Juliette celý život. Loď patří starému námořníkovi Julesovi (Michel Simon), osamělému vlkovi, který má ze všeho nejvíc rád své kočky. V Paříži se Jean pohádá s Juliettou a ztropí jí žárlivou scénu. Juliette uprchne a Jean si teprve postupně uvědomuje hodnotu jejich lásky.
    Atalanta je převratné dílo francouzské kinematografie třicátých let; dílo plné poezie, se surrealistickými scénami, odmítá zbytečné psychologizování, klade důraz na niterné a zvláštní detaily, na zásadní okamžiky v lidském životě, na lidi, které se mohou v určité chvíli náhle zjevit, aby se opět náhle vytratili, tak jak přišli.
    Režie:Jean Vigo
    4
  • Svět Henryho Orienta
    Svět Henryho Orienta (1964)
    Film

    V břitce komediálním pohledu na ztrátu nevinnosti ztvárnil Peter Sellers roli Henryho Orienta, zchátralého koncertního pianisty, který málem zešílí, když se do něj bláznivě zamilují dvě školačky. Britský komik Peter Sellers zde nasazuje americký přízvuk a objevuje se v roli značně egocentrického a přehnaně zamilovaného avantgardního koncertního pianisty Henryho Orienta. Zatímco Henryho aktivní libido jej vysílá, aby se zmocnil vdané paničky Pauly Prentissové, dvojice čtrnáctiletých školaček Val (Tippy Walker) a Gil (Merrie Spaeth) jej platonicky zbožňují a zběsile jej pronásledují po celém New Yorku. Přehnaná fantazie dívek, která se projevuje například tak, že si své honičky za Henrym také zaznamenávají do svých deníčků, vede k tomu, že si Valina promiskuitní matka (Angela Lansbury) začíná myslet, že snad její dcera s Henrym "něco má". Svět Henryho Orienta byl později na Broadwayi adaptován jako muzikál Henry, sladký Henry (Henry, Sweet Henry).

    62%

    V břitce komediálním pohledu na ztrátu nevinnosti ztvárnil Peter Sellers roli Henryho Orienta, zchátralého koncertního pianisty, který málem zešílí, když se do něj bláznivě zamilují dvě školačky. Britský komik Peter Sellers zde nasazuje americký přízvuk a objevuje se v roli značně egocentrického a přehnaně zamilovaného avantgardního koncertního pianisty Henryho Orienta. Zatímco Henryho aktivní libido jej vysílá, aby se zmocnil vdané paničky Pauly Prentissové, dvojice čtrnáctiletých školaček Val (Tippy Walker) a Gil (Merrie Spaeth) jej platonicky zbožňují a zběsile jej pronásledují po celém New Yorku. Přehnaná fantazie dívek, která se projevuje například tak, že si své honičky za Henrym také zaznamenávají do svých deníčků, vede k tomu, že si Valina promiskuitní matka (Angela Lansbury) začíná myslet, že snad její dcera s Henrym "něco má". Svět Henryho Orienta byl později na Broadwayi adaptován jako muzikál Henry, sladký Henry (Henry, Sweet Henry).

    5
  • 6
  • 7
  • Řekni mi, že mě miluješ, Junie Moonová
    Řekni mi, že mě miluješ, Junie Moonová (1970)
    Film
    • iTunes

    Předlohou filmu byl stejnojmenný bestseller Marjorie Kelloggové (která také napsala scénář) o trojici vyděděnců, kteří společně hledají důstojnou životní existenci. Dívka se znetvořenou tváří Junie Moonová (Liza Minnelliová), zvláštní degenerativní nervovou chorobou trpící Arthur (Ken Howard) a paraplegický homosexuál Warren (Robert Moore) si pronajmou od excentrické milionářky dům, snaží se vést normální život a nakonec odjedou na výlet do přímořského letoviska, kde Warren prožije svůj první heterosexuální vztah a Junie s Arthurem se sblíží, i když se mladíkův zdravotní stav nezadržitelně zhoršuje...

    60%

    Předlohou filmu byl stejnojmenný bestseller Marjorie Kelloggové (která také napsala scénář) o trojici vyděděnců, kteří společně hledají důstojnou životní existenci. Dívka se znetvořenou tváří Junie Moonová (Liza Minnelliová), zvláštní degenerativní nervovou chorobou trpící Arthur (Ken Howard) a paraplegický homosexuál Warren (Robert Moore) si pronajmou od excentrické milionářky dům, snaží se vést normální život a nakonec odjedou na výlet do přímořského letoviska, kde Warren prožije svůj první heterosexuální vztah a Junie s Arthurem se sblíží, i když se mladíkův zdravotní stav nezadržitelně zhoršuje...

    8
  • 9
  • Parta
    Parta (1966)
    Film
    • iTunes

    Drama Parta vychází z románu Mary McCarthy a vypráví o osmi mladých ženách, absolventkách ženské univerzity Vassar, v období hospodářské krize před 2. světovou válkou. Svůj filmový debut si zde odbylo hned několik velmi talentovaných mladých hereček: Candice Bergen v roli Lakey, která představuje hlavní lesbickou postavu skupiny, Joan Hackett jako Dottie, zakřiknutá dáma, která se spřátelí s bohémským umělcem Dickem Brownem (Richard Mulligan), Joanna Pettet v roli Kay, která se provdá za dramatika- sukničkáře Haralda Petersona (Larry Hagman), a Kathleen Widdoes jako Helena, nejbohatší dívka, usilující o úspěch v zaměstnání. Dále je zde Pokey (Mary-Robin Redd), která je nejšťastnější, když otěhotní, Libby (Jessica Walter), která nadevše miluje pomluvy a jejíž jazyk je nebezpečnější než jazyk zmije, a Polly (Shirley Knight), jejíž klopotný milostný život kulminuje na bláznivém zásnubním večírku. Filmovou premiéru zde zaznamenal také Hal Holbrook, a to jako Gus LeRoy. Luxusní produkce, dramatická síla a herecká lehkost zajistila snímku značkou popularitu již v při svém vzniku v druhé polovině 60. let.

    59%

    Drama Parta vychází z románu Mary McCarthy a vypráví o osmi mladých ženách, absolventkách ženské univerzity Vassar, v období hospodářské krize před 2. světovou válkou. Svůj filmový debut si zde odbylo hned několik velmi talentovaných mladých hereček: Candice Bergen v roli Lakey, která představuje hlavní lesbickou postavu skupiny, Joan Hackett jako Dottie, zakřiknutá dáma, která se spřátelí s bohémským umělcem Dickem Brownem (Richard Mulligan), Joanna Pettet v roli Kay, která se provdá za dramatika- sukničkáře Haralda Petersona (Larry Hagman), a Kathleen Widdoes jako Helena, nejbohatší dívka, usilující o úspěch v zaměstnání. Dále je zde Pokey (Mary-Robin Redd), která je nejšťastnější, když otěhotní, Libby (Jessica Walter), která nadevše miluje pomluvy a jejíž jazyk je nebezpečnější než jazyk zmije, a Polly (Shirley Knight), jejíž klopotný milostný život kulminuje na bláznivém zásnubním večírku. Filmovou premiéru zde zaznamenal také Hal Holbrook, a to jako Gus LeRoy. Luxusní produkce, dramatická síla a herecká lehkost zajistila snímku značkou popularitu již v při svém vzniku v druhé polovině 60. let.

    10