?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

V. Kliment: Filmy a seriály

  • Pantáta Bezoušek
    Pantáta Bezoušek (1941)
    Film

    V době nacistické okupace měly velký význam filmy, kterými prostupovalo vlastenectví, které se vyznávaly z lásky k prostým lidem i české krajině. Podle předlohy Karla Václava Raise vznikl idylický snímek z časů secese - líčí pražský pobyt vesnického výměnkáře, jenž obdivuje krásy hlavního města, ale současně vynáší i přísné mravní soudy. V době svého vzniku byl snímek vnímán jinotajně, a proto dosáhl mimořádného úspěchu. Svou laskavostí a humanitou se řadí k nejzdařilejším protektorátním titulům.

    Žánry:Komedie
    66%

    V době nacistické okupace měly velký význam filmy, kterými prostupovalo vlastenectví, které se vyznávaly z lásky k prostým lidem i české krajině. Podle předlohy Karla Václava Raise vznikl idylický snímek z časů secese - líčí pražský pobyt vesnického výměnkáře, jenž obdivuje krásy hlavního města, ale současně vynáší i přísné mravní soudy. V době svého vzniku byl snímek vnímán jinotajně, a proto dosáhl mimořádného úspěchu. Svou laskavostí a humanitou se řadí k nejzdařilejším protektorátním titulům.

    Žánry:Komedie
    1
  • Kdybych byl tátou
    Kdybych byl tátou (1939)
    Film
    65%
    2
  • Modrý závoj
    Modrý závoj (1941)
    Film

    Zamotaná vlákna filmového příběhu opřádají milostný poměr sester-dvojčat k mladému herci. Marta Hornová, slepá sólistka rozhlasového orchestru, naváže známost s hercem státní činohry Robertem Holanem. Ten se schází také s její sestrou Helenou, talentovanou sochařkou, kterou však mylně považuje za Martu. Když jí však při schůzce na Petříně vrací modrý závoj, který údajně ztratila při jejich setkání v budově rozhlasu, pochopí Helena, že Holan ve skutečnosti miluje její sestru. Aby nezradila její lásku, ani svůj vztah k pohlednému asistentu oční kliniky Pavlu Průšovi, odhodlá se k rozchodu. Mezitím se Marta na naléhání sluhy Karlíčka podrobí náročné operaci zraku. Po úspěšné operaci pak musí zůstat až do úplného vyléčení v zatemnělém pokoji, kde ji jednoho dne zastihne Holan, pozvaný na návštěvu Helenou. Marta z jeho projevů lásky pozná, že jeho srdce náleží osudovou záměnou její sestře. Děj se opět zaplétá až k nezvyklému závěru. Komorní drama režiséra Jana Alfréda Holmana Modrý závoj podle scénáře Václava Řezáče vzbudilo při premiéře v roce 1941 ohlas nejen suverénně zvládnutým zpracováním (kamera Jaroslav Tuzar, hudba Jiří Srnka), ale především znamenitým hereckým výkonem Vlasty Matulové v náročné dvojroli sester - dvojčat k nerozeznání si podobných zevnějškem, ale diametrálně se lišících povahově. První velkou roli dostala Vlasta Matulová v roce 1940 rovněž v Holmanově filmu Minulost Jany Kosinové. Po nečekaném úspěchu bylo zřejmé, že bude častým hostem před kamerou. Svým osobitým zjevem, zvláštním hlubokým, zdánlivě syrovým a přitom podmanivým hlasem a oduševnělým herectvím se pronikavě lišila od tehdejších filmových milovnic. Eduard Kohout o ní v pamětech napsal: "Její krása byla podivně chladná a andělsky čistá, ale pod tím ledem jako by svítil vnitřní oheň". Velmi dobré herecké výkony podali i její partneři, především Karel Höger v roli herce Roberta Holana a Vladimír Leraus jako MUDr. Pavel Průša. Snímek má i dokumentární hodnotu. Část děje se odehrává v atraktivním prostředí rozhlasu, a také se zde můžeme setkat s vynikajícím českým violoncellistou Ladislavem Zelenkou, s Orchestrem F. O. K a známým dirigentem Otakarem Paříkem. (oficiální text distributora)

    Žánry:DramaRomantický
    65%

    Zamotaná vlákna filmového příběhu opřádají milostný poměr sester-dvojčat k mladému herci. Marta Hornová, slepá sólistka rozhlasového orchestru, naváže známost s hercem státní činohry Robertem Holanem. Ten se schází také s její sestrou Helenou, talentovanou sochařkou, kterou však mylně považuje za Martu. Když jí však při schůzce na Petříně vrací modrý závoj, který údajně ztratila při jejich setkání v budově rozhlasu, pochopí Helena, že Holan ve skutečnosti miluje její sestru. Aby nezradila její lásku, ani svůj vztah k pohlednému asistentu oční kliniky Pavlu Průšovi, odhodlá se k rozchodu. Mezitím se Marta na naléhání sluhy Karlíčka podrobí náročné operaci zraku. Po úspěšné operaci pak musí zůstat až do úplného vyléčení v zatemnělém pokoji, kde ji jednoho dne zastihne Holan, pozvaný na návštěvu Helenou. Marta z jeho projevů lásky pozná, že jeho srdce náleží osudovou záměnou její sestře. Děj se opět zaplétá až k nezvyklému závěru. Komorní drama režiséra Jana Alfréda Holmana Modrý závoj podle scénáře Václava Řezáče vzbudilo při premiéře v roce 1941 ohlas nejen suverénně zvládnutým zpracováním (kamera Jaroslav Tuzar, hudba Jiří Srnka), ale především znamenitým hereckým výkonem Vlasty Matulové v náročné dvojroli sester - dvojčat k nerozeznání si podobných zevnějškem, ale diametrálně se lišících povahově. První velkou roli dostala Vlasta Matulová v roce 1940 rovněž v Holmanově filmu Minulost Jany Kosinové. Po nečekaném úspěchu bylo zřejmé, že bude častým hostem před kamerou. Svým osobitým zjevem, zvláštním hlubokým, zdánlivě syrovým a přitom podmanivým hlasem a oduševnělým herectvím se pronikavě lišila od tehdejších filmových milovnic. Eduard Kohout o ní v pamětech napsal: "Její krása byla podivně chladná a andělsky čistá, ale pod tím ledem jako by svítil vnitřní oheň". Velmi dobré herecké výkony podali i její partneři, především Karel Höger v roli herce Roberta Holana a Vladimír Leraus jako MUDr. Pavel Průša. Snímek má i dokumentární hodnotu. Část děje se odehrává v atraktivním prostředí rozhlasu, a také se zde můžeme setkat s vynikajícím českým violoncellistou Ladislavem Zelenkou, s Orchestrem F. O. K a známým dirigentem Otakarem Paříkem. (oficiální text distributora)

    Žánry:DramaRomantický
    3
  • Ideál septimy
    Ideál septimy (1938)
    Film
    • iVysílání
    62%
    4
  • Zborov
    Zborov (1938)
    Film
    • VOYO
    • iTunes
    V červenci 1917 se u ukrajinského Zborova odehrála bitva, v níž českoslovenští legionáři, do té doby roztroušení po východní frontě, poprvé bojovali jako armádní jednotka. Celovečerní film Zborov zachycuje prostřednictvím osudů několika postav řadu událostí, které bitvě předcházely. Především ale vyniká rekonstrukcí válečných bojů, která obstojí i před dnešním divákem. Když se na konci 30. let schylovalo k válce, film se častěji obracel k tematice československé historie a státnosti. Podle námětu legionáře a spisovatele Rudolfa Medka vznikl film Zborov, inspirovaný zkušenostmi z 1. světové války. Jeho značná část se odehrává v Plzni, kde strojírenské závody musely vyzbrojovat rakouskou armádu a kde se vyvinul silný protirakouský odboj. Film vrcholí bitvou u Zborova. Nečekaný úspěch špatně vyzbrojených legionářů z ní udělal mezník v usilování o samostatný stát. Stala se námětem knih, básní a v roce 1928 se objevila v němém snímku Za československý stát. Rekonstrukce ve filmu Zborov je technicky o poznání vyspělejší a stejně jako celý film dostala v době svého vzniku nový, aktuální význam. Realizaci Zborova zdržely konkurenční střety a jiné spory. Premiéra se proto neuskutečnila k 20. výročí bitvy v roce 1937, ale až v pomnichovské atmosféře začátkem roku 1939. Snímek uvádíme v rámci projektu Filmové osmičky, který připomíná významná výročí roku 2018. Film byl digitálně restaurován pod dohledem restaurátorky Národního filmového archivu Jeanne Pommeau ve studiu Universal Partner Production za podpory Ministerstva kultury České republiky a je zařazen do programu Společné století. (Národní filmový archiv)
    Žánry:DramaVálečnýRetro
    59%
    V červenci 1917 se u ukrajinského Zborova odehrála bitva, v níž českoslovenští legionáři, do té doby roztroušení po východní frontě, poprvé bojovali jako armádní jednotka. Celovečerní film Zborov zachycuje prostřednictvím osudů několika postav řadu událostí, které bitvě předcházely. Především ale vyniká rekonstrukcí válečných bojů, která obstojí i před dnešním divákem. Když se na konci 30. let schylovalo k válce, film se častěji obracel k tematice československé historie a státnosti. Podle námětu legionáře a spisovatele Rudolfa Medka vznikl film Zborov, inspirovaný zkušenostmi z 1. světové války. Jeho značná část se odehrává v Plzni, kde strojírenské závody musely vyzbrojovat rakouskou armádu a kde se vyvinul silný protirakouský odboj. Film vrcholí bitvou u Zborova. Nečekaný úspěch špatně vyzbrojených legionářů z ní udělal mezník v usilování o samostatný stát. Stala se námětem knih, básní a v roce 1928 se objevila v němém snímku Za československý stát. Rekonstrukce ve filmu Zborov je technicky o poznání vyspělejší a stejně jako celý film dostala v době svého vzniku nový, aktuální význam. Realizaci Zborova zdržely konkurenční střety a jiné spory. Premiéra se proto neuskutečnila k 20. výročí bitvy v roce 1937, ale až v pomnichovské atmosféře začátkem roku 1939. Snímek uvádíme v rámci projektu Filmové osmičky, který připomíná významná výročí roku 2018. Film byl digitálně restaurován pod dohledem restaurátorky Národního filmového archivu Jeanne Pommeau ve studiu Universal Partner Production za podpory Ministerstva kultury České republiky a je zařazen do programu Společné století. (Národní filmový archiv)
    Žánry:DramaVálečnýRetro
    5
  • Pražský flamendr
    Pražský flamendr (1941)
    Film
    49%
    6