?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Herve Schneid: Filmy a seriály

  • Klíč k minulosti
    Klíč k minulosti (2010)
    Film
    75%
    1
  • Nula nula nula
    Nula nula nula (2020)
    Seriál

    Seriál Nula nula nula odhaluje temná tajemství světového obchodu s kokainem, od jeho výroby až po dodání na místa konečné spotřeby. Je to cesta do hlubin složitého, důkladně propracovaného systému, který se vyznačuje nejen násilím a krutostí, ale také vysokou odborností, zručností a představivostí. Od džungle až po mrakodrapy, od Mexika po Paříž, přes rovníkovou Afriku, země Maghrebu, Kalábrii, ve světě obývaném zločinci a byznysmeny, zoufalými lidmi i miliardáři, je vše propojeno neviditelnou a magickou lajnou kokainu. V této nelítostné mocenské válce jsou všichni zúčastnění, od malých lokálních dealerů až po kmotry nejvlivnějších zločineckých organizací, nuceni bojovat a riskovat své životy.(HBO Europe)

    Žánry:DramaKrimi
    74%

    Seriál Nula nula nula odhaluje temná tajemství světového obchodu s kokainem, od jeho výroby až po dodání na místa konečné spotřeby. Je to cesta do hlubin složitého, důkladně propracovaného systému, který se vyznačuje nejen násilím a krutostí, ale také vysokou odborností, zručností a představivostí. Od džungle až po mrakodrapy, od Mexika po Paříž, přes rovníkovou Afriku, země Maghrebu, Kalábrii, ve světě obývaném zločinci a byznysmeny, zoufalými lidmi i miliardáři, je vše propojeno neviditelnou a magickou lajnou kokainu. V této nelítostné mocenské válce jsou všichni zúčastnění, od malých lokálních dealerů až po kmotry nejvlivnějších zločineckých organizací, nuceni bojovat a riskovat své životy.(HBO Europe)

    Žánry:DramaKrimi
    2
  • Evropa
    Evropa (1991)
    Film
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    74%
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    3
  • 4
  • Orlando
    Orlando (1992)
    Film
    Píše sa rok 1600, mladý šľachtic Orlando (Tilda Swinton) sa pozabudol pod majestátnym dubom pri rozmýšľaní nad otázkami o živote a smrti. Píše sa rok 1610 a mladý šľachtic Orlando sa vážne zamiluje. 1650 – mladý šľachtic Orlando lieči svoje zlomené srdce poéziou. 1700 – mladý šľachtic Orlando odchádza ako vyslanec Britského impéria do Perzie (stále lieči svoje zlomené srdce). 1750 – Orlando sa stáva mladou ženou, ktorá je konfrontovaná s nekompromisnými pravidlami spoločnosti. 1850 – Orlando potrebuje milenca. Píše sa blízka budúcnosť, Orlando má dieťa, dopísala svoju knihu a jej život sa len začína.(Filmový festival inakosti)
    70%
    Píše sa rok 1600, mladý šľachtic Orlando (Tilda Swinton) sa pozabudol pod majestátnym dubom pri rozmýšľaní nad otázkami o živote a smrti. Píše sa rok 1610 a mladý šľachtic Orlando sa vážne zamiluje. 1650 – mladý šľachtic Orlando lieči svoje zlomené srdce poéziou. 1700 – mladý šľachtic Orlando odchádza ako vyslanec Britského impéria do Perzie (stále lieči svoje zlomené srdce). 1750 – Orlando sa stáva mladou ženou, ktorá je konfrontovaná s nekompromisnými pravidlami spoločnosti. 1850 – Orlando potrebuje milenca. Píše sa blízka budúcnosť, Orlando má dieťa, dopísala svoju knihu a jej život sa len začína.(Filmový festival inakosti)
    5
  • Delikatesy
    Delikatesy (1991)
    Film

    Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.

    Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).

    Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou.

    70%

    Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.

    Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).

    Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou.

    6
  • 7
  • 8
  • Vládce Paříže
    Vládce Paříže (2018)
    Film
    • Max
    • VOYO
    • Filmbox+
    • +3
    Vidocq (Vincent Cassel), zloděj a dobrodruh vedoucí bouřlivý život, se po velkolepém útěku z přísného vězení schovává pod rouškou obchodníka s tkaninami. Když ho zločinná minulost dostihne, jde do obchodu s místní policií a zavazuje se vyčistit pařížské ulice od zlodějů a vrahů. Stává se hlavou francouzské policie. Tajemství na nejvyšší úrovni moci, brutální vraždy a temné klima Paříže během napoleonské éry. (Magic Box)
    Žánry:HistorickýKrimi
    65%
    Vidocq (Vincent Cassel), zloděj a dobrodruh vedoucí bouřlivý život, se po velkolepém útěku z přísného vězení schovává pod rouškou obchodníka s tkaninami. Když ho zločinná minulost dostihne, jde do obchodu s místní policií a zavazuje se vyčistit pařížské ulice od zlodějů a vrahů. Stává se hlavou francouzské policie. Tajemství na nejvyšší úrovni moci, brutální vraždy a temné klima Paříže během napoleonské éry. (Magic Box)
    Žánry:HistorickýKrimi
    9
  • 10
  • Un moment d'égarement
    Un moment d'égarement (2015)
    Film
    • iTunes
    Čtyřicátníci Antoine (François Cluzet) a Laurent (Vincent Cassel) příjíždějí i se svými dcerami Lunou (Lola Le Lann) a Marií (Alice Isaaz) na prázdniny na Korsiku. Ve starém domě po Antoinově otci se obě dívky na pokraji dospělosti cítí jak neprodejné exponáty v antikvariátu a snaží se proto každý večer vypařit za kamarády. Rozvedený Laurent a rozvádějící se Antoine jsou nuceni těmto situacím nastavovat pravidla. Veškeré konvence možná budou muset jít stranou, když Luna po diskotéce svede nejlepšího přítele svého otce, Laurenta.
    64%
    Čtyřicátníci Antoine (François Cluzet) a Laurent (Vincent Cassel) příjíždějí i se svými dcerami Lunou (Lola Le Lann) a Marií (Alice Isaaz) na prázdniny na Korsiku. Ve starém domě po Antoinově otci se obě dívky na pokraji dospělosti cítí jak neprodejné exponáty v antikvariátu a snaží se proto každý večer vypařit za kamarády. Rozvedený Laurent a rozvádějící se Antoine jsou nuceni těmto situacím nastavovat pravidla. Veškeré konvence možná budou muset jít stranou, když Luna po diskotéce svede nejlepšího přítele svého otce, Laurenta.
    11
  • Black Gold
    Black Gold (2011)
    Film
    64%
    12
  • Muž, který plakal
    Muž, který plakal (2000)
    Film
    • Canal+

    1927. Mladá dívka odplouvá do Ameriky hledat svého otce. Náhodou se ale dostane na loď do Anglie a s novým jménem Suzie zůstává u jedné anglické rodiny. Po deseti letech je díky svému talentu přijata do pařížského uměleckého souboru a seznámí se s ambiciózní ruskou tanečnicí Lolou. Když přijdou do Paříže nacisti, Lola bez váhání kolaboruje, ale Suzie se připojí ke svému cikánskému příteli Césarovi. Situace je stále nebezpečnější. César přemlouvá Suzii, aby odjela za svým otcem, ale ona chce zůstat jen s ním.

    60%

    1927. Mladá dívka odplouvá do Ameriky hledat svého otce. Náhodou se ale dostane na loď do Anglie a s novým jménem Suzie zůstává u jedné anglické rodiny. Po deseti letech je díky svému talentu přijata do pařížského uměleckého souboru a seznámí se s ambiciózní ruskou tanečnicí Lolou. Když přijdou do Paříže nacisti, Lola bez váhání kolaboruje, ale Suzie se připojí ke svému cikánskému příteli Césarovi. Situace je stále nebezpečnější. César přemlouvá Suzii, aby odjela za svým otcem, ale ona chce zůstat jen s ním.

    13
  • 14
  • 15