František Šlégr

František Šlégr se narodil 4. listopadu 1894 na pražském Žižkově do rodiny zedníka. Přestože se vyučil zámečníkem, jeho zájem o divadlo ho přivedl k umělecké dráze. V sedmnácti letech byl přijat jako druhý basista do sboru žižkovského operetního divadla Deklarace, což odstartovalo jeho dlouhou a plodnou hereckou kariéru.

Kočovné divadelní společnosti

Po svém angažmá v Deklaraci se Šlégr připojil k několika kočovným divadelním společnostem, mezi nimiž byly soubory A. Brázdy, V. Halíře, V. Rovenského, A. Vladyky, V. Zeyferta, B. Lukášové, O. Nováčka, B. Rossmanové a Východočeská společnost ředitele J. Burdy. Tato období mu poskytla cenné zkušenosti a umožnila mu rozvíjet své herecké schopnosti na různých scénách po celém Československu.

Angažmá v kamenných divadlech

V roce 1924 získal Šlégr své první stálé angažmá v Městském divadle v Kladně, kde působil dvě sezóny. Následně, v letech 1926 až 1930, byl členem Městského divadla v Plzni. Během tohoto období získal cenné zkušenosti a spolupracoval s významnými osobnostmi českého divadla, což přispělo k jeho profesionálnímu růstu.

Působení v Národním divadle Brno

Od roku 1930 až do svého odchodu do penze v roce 1965 byl František Šlégr klíčovým členem činoherního souboru Národního divadla v Brně (později Zemské a Státní divadlo). Zde se etabloval jako výrazný herec s širokým repertoárem, zahrnujícím jak komediální, tak tragické role. Jeho realistický herecký styl a schopnost ztvárnit zemitě lidové postavy byly ceněny jak kritiky, tak diváky.

Filmová kariéra

Šlégr debutoval ve filmu "V cizím revíru" (1934), kde ztvárnil roli pytláka. Po druhé světové válce se jeho filmová kariéra rozvinula a objevil se ve více než čtyřiceti filmech. Mezi jeho významné role patří účinkování ve filmech jako "Stříbrný vítr" (1954), "Vynález zkázy" (1958) či "Mezi nebem a zemí" (1958). Jeho přirozený herecký projev a charismatický vzhled přispěly k jeho popularitě na filmovém plátně.

Rozhlas a dabing

Kromě divadla a filmu se Šlégr věnoval také rozhlasové tvorbě. Jeho zvučný a osobitý hlas našel uplatnění v literárně-dramatických pořadech brněnského studia Československého rozhlasu. I když se dabingu věnoval méně, jeho hlas zanechal stopu i v této oblasti. Jeho přínos k rozhlasové tvorbě byl významný a dodnes je připomínán.

Ocenění a závěr života

V roce 1954 byl Františku Šlégrovi udělen titul zasloužilý umělec za jeho přínos českému divadlu a filmu. Po odchodu do penze v roce 1965 nadále pohostinsky vystupoval až do své smrti. Zemřel 22. října 1971 v Letovicích a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.