6.8

Jean-François Perrier: Filmy a seriály

  • Obřad
    Obřad (1995)
    FilmRole: Priest

    Slavnost je paralelou světa, ve kterém mentální a sociální zaostalost, závist a primitivní arogance plodí zlo, které dokáže dohnat jeho nositele až k těm nejhrůznějším činům. Rodina ze střední buržoazní vrstvy najde na inzerát dívku, která se má starat o jejich dům a domácnost. Zprvu se zdá, že Sophie je učiněný poklad. Skvěle vaří, uklízí a pečlivě plní veškeré příkazy paní domu, pokud... nejsou napsané. Sophie má totiž těžkou dyslexii a neumí číst ani psát. Svůj handicap se snaží za každou cenu skrývat, což jí přináší mnohá psychická traumata. Doslova se na ni nalepí Jeanne, žena z pošty, která ráda odhaluje lidská tajemství a svou průměrnost si vynahrazuje drzostí a arogancí. Obě dívky se spřátelí a vzájemně přiživují svou nenávist k bohatým Sophiiným zaměstnavatelům, k jejich vzdělání, určité nadřazenosti a kultivovanosti.

    76%

    Slavnost je paralelou světa, ve kterém mentální a sociální zaostalost, závist a primitivní arogance plodí zlo, které dokáže dohnat jeho nositele až k těm nejhrůznějším činům. Rodina ze střední buržoazní vrstvy najde na inzerát dívku, která se má starat o jejich dům a domácnost. Zprvu se zdá, že Sophie je učiněný poklad. Skvěle vaří, uklízí a pečlivě plní veškeré příkazy paní domu, pokud... nejsou napsané. Sophie má totiž těžkou dyslexii a neumí číst ani psát. Svůj handicap se snaží za každou cenu skrývat, což jí přináší mnohá psychická traumata. Doslova se na ni nalepí Jeanne, žena z pošty, která ráda odhaluje lidská tajemství a svou průměrnost si vynahrazuje drzostí a arogancí. Obě dívky se spřátelí a vzájemně přiživují svou nenávist k bohatým Sophiiným zaměstnavatelům, k jejich vzdělání, určité nadřazenosti a kultivovanosti.

    1
  • Tančírna
    Tančírna (1983)
    FilmRole: Le sacristain amoureux / L'officier allemand
    Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl.
    75%
    Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles. Originální koncepci tanečního vyprávění převzal známý italský režisér Ettore Scola z pantomimického divadelního představení, uváděného pařížským Le Théatre du Campagnol v roce 1981. Do filmových rolí byli obsazeni přímo herci úspěšné divadelní adaptace, neboť sehranost kolektivu byla v tomto případě zárukou celosvětového úspěchu filmu. Mimo jiné inspirovala i vznik představení brněnského Divadla v 7 a půl.
    2
  • 3
  • Delikatesy
    Delikatesy (1991)
    FilmRole: Georges Interligator

    Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.

    Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).

    Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou.

    70%

    Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.

    Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).

    Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou.

    4
  • 5
  • Vincent & Theo
    Vincent & Theo (1990)
    FilmRole: Léon Boussod
    67%
    6
  • 7
  • 8
  • 9
  • Pétain
    Pétain (1993)
    FilmRole: Gillouin
    • Netflix
    59%
    10
  • Jefferson v Paříži
    Jefferson v Paříži (1995)
    Film
    Thomas Jefferson, v pořadí třetí prezident Spojených států a tvůrce textu Prohlášení nezávislosti, působil v letech 1785-89 v Paříži jako velvyslanec USA. Film působivě líčí toto životní období slavného politika. Ve své funkci býval častým hostem na dvoře krále Ludvíka XVI., přátelil se s význačnými osobnostmi francouzské kultury a vědy, volný čas věnoval vynálezecké činnosti. Nevyhnula se mu ani láska...
    56%
    Thomas Jefferson, v pořadí třetí prezident Spojených států a tvůrce textu Prohlášení nezávislosti, působil v letech 1785-89 v Paříži jako velvyslanec USA. Film působivě líčí toto životní období slavného politika. Ve své funkci býval častým hostem na dvoře krále Ludvíka XVI., přátelil se s význačnými osobnostmi francouzské kultury a vědy, volný čas věnoval vynálezecké činnosti. Nevyhnula se mu ani láska...
    11
  • 12
  • 13
  • 14
  • Julie Lescautová
    Julie Lescautová (1992)
    Seriál
    • O2 TV
    Sympatická policajná komisárka je rusovlasé tornádo! Musí totiž zvládnuť nielen parížske zločinecké podsvetie, chlapský tím podriadených policajtov, ale aj výchovu svojich vlastných detí! Napriek tomu zostáva vždy elegantnou a rozvážnou ženou a so šarmom rieši aj zložité kriminálne prípady. Francúzsky kriminálny seriál Julie Lescautová, ktorý tohto roku oslávi už jedenásť rokov od začiatku nakrúcania, dôkladne narušil zaužívané tradície seriálovej tvorby z policajného prostredia jeho ústrednou hrdinkou je totiž žena šéfka jedného z parížskych policajných obvodov. Na dôvažok je krásna, príťažlivá, inteligentná a samostatná. Inak by totiž nemohla zvládnuť svoju náročnú úlohu na pracovisku i doma. Keďže je rozvedená, starostlivosť o výchovu oboch dcér je viac-menej na jej útlych ramenách. Po nástupe na miesto komisárky v parížskom predmestskom obvode Clairiéres, osídlenom spolovice Francúzmi, spolovice prisťahovalcami, Julie musí dokázať nadriadeným, že zvládne akúkoľvek situáciu. Zladiť prácu s rodinou je skutočný zázrak! Hneď v pilotnej časti seriálu jej pridelili únos dieťaťa. Horšie to už ani nemôže byť, veď sa s dcérkami ešte ani nestihli presťahovať do nového domu. Mnohým podriadeným sa spočiatku nepozdáva, že im má veliť žena. Kto to kedy videl! Julie Lescautová (VÉRONIQUE GENESTOVÁ) však nedôveru ostrieľaných policajtov prelomí, keď dokáže, že jej vždy ide o vysokú profesionálnu prácu, ale nechýba jej ani zmysel pre sociálnu spravodlivosť a humor. Inak by totiž nemohla zvládnuť ani svoje dcéry Sarah (JENNIFER LAURETOVÁ) a Babou (JOSÉPHINE SERREOVÁ), z ktorých najmä staršia Sarah pred spolužiakmi nerada priznáva, že mama je policajtka. Deti nechápu, prečo sa ich rodičia rozišli, keď na každom kroku vidia, že sa stále majú veľmi radi. Skutočnou príčinou ich rozporov a rozchodu je predovšetkým to, že obaja stoja na opačnej strane barikády Julie je policajtka, bývalý manžel Paul (FRANÇOIS MARTHOURET) zase obhajca. Hoci Julie pôvodne vyštudovala právo, vstúpila do radov polície, pretože nechcela sedieť za stolom a prekladať papiere z jednej strany na druhú. Vždy chcela pracovať s ľuďmi, zaujímala sa o ich problémy, súčasne chcela slúžiť právu v dennodennom živote. Všetci jej podriadení či už ide o zatrpknutého rozvedeného Davida Kaplana (RENAUD MARX), černocha Mottu (ALEXIS DESSAUX), citlivého Leveila (JEAN-PAUL ROUVE) alebo mladú príťažlivú Zoru (SAMIA SASSIOVÁ) si ju vážia nielen pre profesionálne, ale aj vysoké ľudské a morálne kvality. Francúzsky kriminálny seriál čerpal z dlhoročnej tradície psychologicky prepracovaných postáv tohto typu seriálov, ktorým nikdy nechýbalo úsilie o pravdivé zobrazenie spoločnosti so všetkými jej neduhmi a poukázanie na to, že mnohé zločiny vznikajú na základe sociálnej nerovnosti.
    Žánry:AkčníDramaKrimi
    46%
    Sympatická policajná komisárka je rusovlasé tornádo! Musí totiž zvládnuť nielen parížske zločinecké podsvetie, chlapský tím podriadených policajtov, ale aj výchovu svojich vlastných detí! Napriek tomu zostáva vždy elegantnou a rozvážnou ženou a so šarmom rieši aj zložité kriminálne prípady. Francúzsky kriminálny seriál Julie Lescautová, ktorý tohto roku oslávi už jedenásť rokov od začiatku nakrúcania, dôkladne narušil zaužívané tradície seriálovej tvorby z policajného prostredia jeho ústrednou hrdinkou je totiž žena šéfka jedného z parížskych policajných obvodov. Na dôvažok je krásna, príťažlivá, inteligentná a samostatná. Inak by totiž nemohla zvládnuť svoju náročnú úlohu na pracovisku i doma. Keďže je rozvedená, starostlivosť o výchovu oboch dcér je viac-menej na jej útlych ramenách. Po nástupe na miesto komisárky v parížskom predmestskom obvode Clairiéres, osídlenom spolovice Francúzmi, spolovice prisťahovalcami, Julie musí dokázať nadriadeným, že zvládne akúkoľvek situáciu. Zladiť prácu s rodinou je skutočný zázrak! Hneď v pilotnej časti seriálu jej pridelili únos dieťaťa. Horšie to už ani nemôže byť, veď sa s dcérkami ešte ani nestihli presťahovať do nového domu. Mnohým podriadeným sa spočiatku nepozdáva, že im má veliť žena. Kto to kedy videl! Julie Lescautová (VÉRONIQUE GENESTOVÁ) však nedôveru ostrieľaných policajtov prelomí, keď dokáže, že jej vždy ide o vysokú profesionálnu prácu, ale nechýba jej ani zmysel pre sociálnu spravodlivosť a humor. Inak by totiž nemohla zvládnuť ani svoje dcéry Sarah (JENNIFER LAURETOVÁ) a Babou (JOSÉPHINE SERREOVÁ), z ktorých najmä staršia Sarah pred spolužiakmi nerada priznáva, že mama je policajtka. Deti nechápu, prečo sa ich rodičia rozišli, keď na každom kroku vidia, že sa stále majú veľmi radi. Skutočnou príčinou ich rozporov a rozchodu je predovšetkým to, že obaja stoja na opačnej strane barikády Julie je policajtka, bývalý manžel Paul (FRANÇOIS MARTHOURET) zase obhajca. Hoci Julie pôvodne vyštudovala právo, vstúpila do radov polície, pretože nechcela sedieť za stolom a prekladať papiere z jednej strany na druhú. Vždy chcela pracovať s ľuďmi, zaujímala sa o ich problémy, súčasne chcela slúžiť právu v dennodennom živote. Všetci jej podriadení či už ide o zatrpknutého rozvedeného Davida Kaplana (RENAUD MARX), černocha Mottu (ALEXIS DESSAUX), citlivého Leveila (JEAN-PAUL ROUVE) alebo mladú príťažlivú Zoru (SAMIA SASSIOVÁ) si ju vážia nielen pre profesionálne, ale aj vysoké ľudské a morálne kvality. Francúzsky kriminálny seriál čerpal z dlhoročnej tradície psychologicky prepracovaných postáv tohto typu seriálov, ktorým nikdy nechýbalo úsilie o pravdivé zobrazenie spoločnosti so všetkými jej neduhmi a poukázanie na to, že mnohé zločiny vznikajú na základe sociálnej nerovnosti.
    Žánry:AkčníDramaKrimi
    15
  • Galette du roi, La
    Galette du roi, La (1986)
    FilmRole: Salamanca y Leon
    44%
    16