Václav Binovec

Václav Binovec, český filmový režisér, scenárista a příležitostný herec, se narodil 12. září 1892 v Praze. Po studiích na gymnáziu v Karlíně krátce studoval farmacii na české univerzitě, ale brzy se začal zajímat o film. V letech 1911–1912 cestoval po světě a získával zkušenosti v oblasti kinematografie v městech jako Hollywood, Paříž, Berlín, Madrid a Moskva. Po návratu do vlasti se rozhodl věnovat filmové tvorbě.

Začátky filmové kariéry

V roce 1918 založil vlastní filmovou společnost Wetebfilm a debutoval jako režisér snímkem "Démon rodu Halkenů". Následovaly filmy jako "Ošálená komtesa Zuzana" (1918) a "A vášeň vítězí" (1918), ve kterých se představil i jako herec pod pseudonymem Willy Bronx. Těmito počiny si získal pozornost a začal spolupracovat s významnými herci té doby.

Významné němé filmy

V období němého filmu natočil řadu významných snímků. Mezi nejvýznamnější patří "Za svobodu národa" (1920), válečné drama reflektující události první světové války, a "Krasavice Kaťa" (1920), adaptace díla Alexandra Puškina. V roce 1921 uvedl film "Černí myslivci", inspirovaný tvorbou Růženy Svobodové. Tyto filmy upevnily jeho postavení v československé kinematografii.

Působení v zahraničí

Ekonomická krize v Československu omezila jeho filmové možnosti, což ho přimělo v roce 1924 přesunout svou činnost do Berlína. Zde založil filmovou školu a pokračoval v produkci filmů prostřednictvím své společnosti Wetebfilm. V letech 1926 až 1931 se věnoval také filmové distribuci prostřednictvím společnosti Lyrafilm. Toto období mu přineslo nové zkušenosti a kontakty v evropském filmovém průmyslu.

Zvukové filmy a návrat do Československa

Po návratu do Československa se zaměřil na tvorbu zvukových filmů. V roce 1932 natočil komedii "Pepina Rejholcová". Následovaly filmy jako "Žena, která ví, co chce" (1934) a "Polibek ve sněhu" (1935). V roce 1936 uvedl válečné drama "Jízdní hlídka", adaptaci divadelní hry Františka Langera, které bylo kritikou i diváky pozitivně přijato.

Pozdější tvorba a kolaborace

Během druhé světové války natočil několik filmů, včetně "Madla zpívá Evropě" (1940) a "Městečko na dlani" (1942), adaptace románu Jana Drdy. Po válce byl obviněn z kolaborace s nacisty, což vedlo k jeho uvěznění a zákazu činnosti ve filmovém průmyslu. Po propuštění pracoval mimo filmovou sféru a teprve v pozdějších letech se vrátil k práci v Československém filmovém ústavu. Václav Binovec zemřel 29. února 1976 v Praze ve věku 83 let.