Pavel Bártl: Nejlepší filmy
a seriály

7.0

Pavel Bártl: Filmy a seriály

  • Postava k podpírání
    Postava k podpírání (1963)
    FilmRole: Kilián
    • VOYO
    • KVIFF TV
    Od začátku se v příběhu vrší podivné události – hrdina si z půjčovny koček odnáší jednu domů, a když ji chce druhý den vrátit, zjistí, že půjčovna zmizela. Atmosféra potemní ještě víc poté, co se nešťastník obrátí pro pomoc na úřady: chodby v ponurých budovách neberou konce, byrokrati v kancelářích jsou nepřátelští a na každém kroku čekají mrazivě bizarní překvapení. Juráček hned ve své prvotině prokázal, že je typem intelektuálního tvůrce a že má blízko ke Kafkovu nahlížení na lidský úděl i ke způsobu jeho psaní. Ryze filmovými prostředky dosahuje autorova znepokojivého nesouladu mezi strohým, věcným popisem a situacemi připomínajícími zlý sen. (KVIFF)
    Žánry:DramaKomedie
    75%
    Od začátku se v příběhu vrší podivné události – hrdina si z půjčovny koček odnáší jednu domů, a když ji chce druhý den vrátit, zjistí, že půjčovna zmizela. Atmosféra potemní ještě víc poté, co se nešťastník obrátí pro pomoc na úřady: chodby v ponurých budovách neberou konce, byrokrati v kancelářích jsou nepřátelští a na každém kroku čekají mrazivě bizarní překvapení. Juráček hned ve své prvotině prokázal, že je typem intelektuálního tvůrce a že má blízko ke Kafkovu nahlížení na lidský úděl i ke způsobu jeho psaní. Ryze filmovými prostředky dosahuje autorova znepokojivého nesouladu mezi strohým, věcným popisem a situacemi připomínajícími zlý sen. (KVIFF)
    Žánry:DramaKomedie
    1
  • Smrt si říká Engelchen
    Smrt si říká Engelchen (1963)
    FilmRole: sovětský partyzán Dimitrij
    Román slovenského prozaika a novináře Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen vyšel poprvé v roce 1959 a ihned zaujal čtenáře i kritiku nevšedním pohledem na tehdy už zprofanovanou partyzánskou tematiku. Mňačko svůj příběh líčí na základě autentických prožitků. Aniž by glorifikoval, přikrašloval, aniž by se přidržoval schematického dělení charakteru na černé a bílé, dává velký prostor psychologické kresbě postav, šokuje netradičním pojetím literárních i lidských konvencí, v každém případě však čtenářům poskytuje do té doby nevídaně otevřený obraz jedné stránky partyzánského odboje. Téměř filmová stavba románu zaujala scenáristickou a režisérskou dvojici Jána Kadára a Elmara Klose, tvůrce, kteří zásadním způsobem obohatili naši kinematografii (Obžalovaný, Tři přání, Tam na konečné, později Obchod na korze). Film Smrt si říká Engelchen měl premiéru v roce 1963, v době, kdy neopakovatelná generace našich filmařů vykročila do světa a začala oslňovat svými úspěchy. Kadár a Klos, přestože byli o generaci starší, nezůstali za svými mladšími kolegy nijak pozadu, v dokonalé tvůrčí symbióze přijali postupy i poetiku nové vlny ve svůj vlastní svébytný výraz podložený samozřejmou profesionalitou a letitou zkušeností a vznikl tak jeden z nejpozoruhodnějších filmů 60. let. Dvojí časová rovina filmu i psychologicky složitá kresba hrdiny příběhu Pavla daly mimořádnou příležitost Janu Kačerovi, jehož citlivé civilní herectví obohatilo postavu mladého, těžce zraněného partyzána, o nové a netušené duševní dimenze. Jednu ze svých největších filmových rolí (zde postava Marty) dostala slovenská herečka Eva Poláková, jejíž předčasný skon v roce 1973 byl pro slovenské divadlo opravdu těžkou ztrátou. (Česká televize)
    Žánry:DramaVálečný
    74%
    Román slovenského prozaika a novináře Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen vyšel poprvé v roce 1959 a ihned zaujal čtenáře i kritiku nevšedním pohledem na tehdy už zprofanovanou partyzánskou tematiku. Mňačko svůj příběh líčí na základě autentických prožitků. Aniž by glorifikoval, přikrašloval, aniž by se přidržoval schematického dělení charakteru na černé a bílé, dává velký prostor psychologické kresbě postav, šokuje netradičním pojetím literárních i lidských konvencí, v každém případě však čtenářům poskytuje do té doby nevídaně otevřený obraz jedné stránky partyzánského odboje. Téměř filmová stavba románu zaujala scenáristickou a režisérskou dvojici Jána Kadára a Elmara Klose, tvůrce, kteří zásadním způsobem obohatili naši kinematografii (Obžalovaný, Tři přání, Tam na konečné, později Obchod na korze). Film Smrt si říká Engelchen měl premiéru v roce 1963, v době, kdy neopakovatelná generace našich filmařů vykročila do světa a začala oslňovat svými úspěchy. Kadár a Klos, přestože byli o generaci starší, nezůstali za svými mladšími kolegy nijak pozadu, v dokonalé tvůrčí symbióze přijali postupy i poetiku nové vlny ve svůj vlastní svébytný výraz podložený samozřejmou profesionalitou a letitou zkušeností a vznikl tak jeden z nejpozoruhodnějších filmů 60. let. Dvojí časová rovina filmu i psychologicky složitá kresba hrdiny příběhu Pavla daly mimořádnou příležitost Janu Kačerovi, jehož citlivé civilní herectví obohatilo postavu mladého, těžce zraněného partyzána, o nové a netušené duševní dimenze. Jednu ze svých největších filmových rolí (zde postava Marty) dostala slovenská herečka Eva Poláková, jejíž předčasný skon v roce 1973 byl pro slovenské divadlo opravdu těžkou ztrátou. (Česká televize)
    Žánry:DramaVálečný
    2
  • Romeo, Julie a tma
    Romeo, Julie a tma (1959)
    FilmRole: gestapák
    Vynikající, hluboký film je zasazený doprostřed války, která se sice protektorátu dotýká jen okrajově, ale pro židovské obyvatelstvo se i přesto jedná o životní nebezpečí. Baladický příběh o zrodu velké lásky vypráví o tom, jak mladý student ukrývá na půdě židovskou dívku, která nenastoupila k transportu do koncentračního tábora. Ve snímku se ukazuje jak normální život v protektorátní zemi, tak zoufalou surovost a nesmyslnost ve vyvražďování židů, nebo běsnění okupantů po zavraždění říšského protektora. Nejsilnějším motivem však je nečinnost a ustrašenost českého obyvatelstva, které není schono se postavit za svobodu jiných. Stigma pasivity je podtrženo kolaborací i odvahou k oběti sebe sama pro lásku k lidem. Tato oboustranná oběť mladíka který přes obrovské riziko ukryje i dívky, která se nakonec obětuje pro život milovaného člověka završuje celé drama. Původní námět je ve snímku skvěle adaptován a dramatičnosti dodávají krásné herecké výkony (Daniela Smutná) a režijní vedení (konec na začátku).
    71%
    Vynikající, hluboký film je zasazený doprostřed války, která se sice protektorátu dotýká jen okrajově, ale pro židovské obyvatelstvo se i přesto jedná o životní nebezpečí. Baladický příběh o zrodu velké lásky vypráví o tom, jak mladý student ukrývá na půdě židovskou dívku, která nenastoupila k transportu do koncentračního tábora. Ve snímku se ukazuje jak normální život v protektorátní zemi, tak zoufalou surovost a nesmyslnost ve vyvražďování židů, nebo běsnění okupantů po zavraždění říšského protektora. Nejsilnějším motivem však je nečinnost a ustrašenost českého obyvatelstva, které není schono se postavit za svobodu jiných. Stigma pasivity je podtrženo kolaborací i odvahou k oběti sebe sama pro lásku k lidem. Tato oboustranná oběť mladíka který přes obrovské riziko ukryje i dívky, která se nakonec obětuje pro život milovaného člověka završuje celé drama. Původní námět je ve snímku skvěle adaptován a dramatičnosti dodávají krásné herecké výkony (Daniela Smutná) a režijní vedení (konec na začátku).
    3
  • Trápení
    Trápení (1961)
    FilmRole: správce
    Jsou prázdniny, ale dvanáctiletou Lenku (J. Kotrbová), přezdívanou Klukanda, nelákají dívčí hry. Raději chytá s kluky bělice v potoce nebo zkouší odvahu při přecházení zábradlí nad potokem. Ale i s tím je konec, když Lenka spatří hřebce Prima ze státního statku. Černý krasavec je divoký a kočímu Brťákovi (J. Nekolný) se občas nebezpečně vzepře. Lenka však brzy pochopí, že Prim je zlý jen proto, že mu opilec Brťák ubližuje. Postupně se s Primem sblíží, nosí mu různé pamlsky, vodu a odváží se za ním i do stáje, aby ho nakrmila místo surového Brťáka. Nový správce se však chce vzpurného koně zbavit... (Česká televize)
    71%
    Jsou prázdniny, ale dvanáctiletou Lenku (J. Kotrbová), přezdívanou Klukanda, nelákají dívčí hry. Raději chytá s kluky bělice v potoce nebo zkouší odvahu při přecházení zábradlí nad potokem. Ale i s tím je konec, když Lenka spatří hřebce Prima ze státního statku. Černý krasavec je divoký a kočímu Brťákovi (J. Nekolný) se občas nebezpečně vzepře. Lenka však brzy pochopí, že Prim je zlý jen proto, že mu opilec Brťák ubližuje. Postupně se s Primem sblíží, nosí mu různé pamlsky, vodu a odváží se za ním i do stáje, aby ho nakrmila místo surového Brťáka. Nový správce se však chce vzpurného koně zbavit... (Česká televize)
    4
  • Obžalovaný
    Obžalovaný (1964)
    FilmRole: soudce z lidu Kábrt
    • VOYO
    • O2 TV
    • KVIFF TV
    Ředitel Kudrna dostane úkol uvést do provozu novou elektrárnu v co nejkratší době. Má možnost vyplácet podřízeným mimořádné prémie, avšak jeho nejbližší podřízení využijí situace k nezákonnému obohacování. Za Kudrnu se nepostaví ani jeho nadřízení z ministerstva, kteří celou situaci nepřímo způsobili. Proces se zjevně nevinným ředitelem odhalí skutečnosti, o kterých se dosud veřejně nemluvilo: provázanost vládnoucí strany s justicí, zneužívání zákonů a jiné stranické praktiky. Snímek je vystavěn jako klasické soudní drama: téměř celý se odehrává v soudní síni a sestává ponejvíce ze svědeckých výpovědí. V titulní roli se objevil tehdy málo známý slovenský herec Vlado Müller, předsedu soudu ztělesnil skutečný soudce dr. Jaroslav Blažek. Jednu ze svých prvních rolí, Kudrnova obhájce, zde vytvořil také režisér Jiří Menzel. (Česká televize)
    69%
    Ředitel Kudrna dostane úkol uvést do provozu novou elektrárnu v co nejkratší době. Má možnost vyplácet podřízeným mimořádné prémie, avšak jeho nejbližší podřízení využijí situace k nezákonnému obohacování. Za Kudrnu se nepostaví ani jeho nadřízení z ministerstva, kteří celou situaci nepřímo způsobili. Proces se zjevně nevinným ředitelem odhalí skutečnosti, o kterých se dosud veřejně nemluvilo: provázanost vládnoucí strany s justicí, zneužívání zákonů a jiné stranické praktiky. Snímek je vystavěn jako klasické soudní drama: téměř celý se odehrává v soudní síni a sestává ponejvíce ze svědeckých výpovědí. V titulní roli se objevil tehdy málo známý slovenský herec Vlado Müller, předsedu soudu ztělesnil skutečný soudce dr. Jaroslav Blažek. Jednu ze svých prvních rolí, Kudrnova obhájce, zde vytvořil také režisér Jiří Menzel. (Česká televize)
    5
  • Tři chlapi v chalupě
    Tři chlapi v chalupě (1963)
    FilmRole: musikant
    • iVysílání
    Filmová komedie, která vznikla v roce 1963, navazuje na ve své době mimořádně úspěšný televizní seriál z počátku šedesátých let. Stejně jako scénář k filmu napsal ho Jaroslav Dietl a vyprávěl o rodině družstevníků Potůčkových, kteří sami bez ženské pomoci vedou poněkud svéráznou domácnost ve vesnici Ouplavice. Děda Potůček je vdovec, jeho synovi utekla žena a vnuk je zatím ještě svobodný. Kromě toho je syn předsedou JZD a vnuk předsedou ČSM. Děda sice není předsedou ničeho, ale zato má potřebu neustále oběma funkcionářům v rodině radit a pomáhat, což ve spojení s jeho schopností zamotat a pokazit všechno, do čeho se pustí, značně komplikuje život zejména synovi, který odmítá dělat líbivou politiku a odmítá psát přikrášlená hlášení o úspěších při plnění zemědělských úkolů. Jeho zatvrzelost se vůbec nelíbí družstevníkům, protože Ouplavice soutěží se sousední Piskoří a jednou z poněkud neférových zbraní jsou právě falešná hlášení o úspěších družstva, která pochopitelně nevadí ani družstevníkům, ani těm nahoře, kteří se tak mohou zalíbit těm, kdo jsou ještě výše. Nelíbí se mu dokonce ani dědova snaha namluvit redaktorovi, který má napsat reportáž o kompostech, že všechny odpadky ve vesnici, dokonce i hromady roští a cihel jsou komposty. Přestože se situace ve vsi vyostřuje a začínají padat i ostrá slova o vyslovení nedůvěry předsedovi, Potůček svůj postoj ubrání a nakonec se mu dostane zaslouženého zadostiučinění.
    Žánry:Komedie
    Režie:Josef Mach
    62%
    Filmová komedie, která vznikla v roce 1963, navazuje na ve své době mimořádně úspěšný televizní seriál z počátku šedesátých let. Stejně jako scénář k filmu napsal ho Jaroslav Dietl a vyprávěl o rodině družstevníků Potůčkových, kteří sami bez ženské pomoci vedou poněkud svéráznou domácnost ve vesnici Ouplavice. Děda Potůček je vdovec, jeho synovi utekla žena a vnuk je zatím ještě svobodný. Kromě toho je syn předsedou JZD a vnuk předsedou ČSM. Děda sice není předsedou ničeho, ale zato má potřebu neustále oběma funkcionářům v rodině radit a pomáhat, což ve spojení s jeho schopností zamotat a pokazit všechno, do čeho se pustí, značně komplikuje život zejména synovi, který odmítá dělat líbivou politiku a odmítá psát přikrášlená hlášení o úspěších při plnění zemědělských úkolů. Jeho zatvrzelost se vůbec nelíbí družstevníkům, protože Ouplavice soutěží se sousední Piskoří a jednou z poněkud neférových zbraní jsou právě falešná hlášení o úspěších družstva, která pochopitelně nevadí ani družstevníkům, ani těm nahoře, kteří se tak mohou zalíbit těm, kdo jsou ještě výše. Nelíbí se mu dokonce ani dědova snaha namluvit redaktorovi, který má napsat reportáž o kompostech, že všechny odpadky ve vesnici, dokonce i hromady roští a cihel jsou komposty. Přestože se situace ve vsi vyostřuje a začínají padat i ostrá slova o vyslovení nedůvěry předsedovi, Potůček svůj postoj ubrání a nakonec se mu dostane zaslouženého zadostiučinění.
    Žánry:Komedie
    Režie:Josef Mach
    6
  • Kuřata na cestách
    Kuřata na cestách (1962)
    Film

    Příběh pionýrů z vesnice, kteří se během pionýrské soutěže o poklad omylem dostanou do vyřazené líhně místního družstva a nenapadne je nic jiného, než že seženou vejce a nechají si vylíhnout svá vlastní kuřátka. Tato \"neplecha\" v pionýrském duchu a její ukrývání před rodiči i funkcionáři tvoří jedinou dějovou osu filmu. Film je plný mnoha klišé (skupina dětí je doplněna nejmladším outsiderem, charakter předsedy a podobně), a v mnoha případech je předvidatelný (okresní funkcionář radí předsedovi statku že pionýři nechtějí jen sport, ale i činorodou práci a to v době, kdy jsou již vejce v líhni). Plakátové postavy dospělých jsou vyváženy strukturovanými vztahy mezi dětmi, jejichž jednání je opodstatněné a čitelné. Film je i přes herecké obsazení postaven výhradně na výkonech dětí, které jsou ve většině dobré a celé vyprávění tak zdaleka není nudné.
    Postřehy:
    -okres ví nejlépe co mladí chtějí a mladí to taky dělají

    57%

    Příběh pionýrů z vesnice, kteří se během pionýrské soutěže o poklad omylem dostanou do vyřazené líhně místního družstva a nenapadne je nic jiného, než že seženou vejce a nechají si vylíhnout svá vlastní kuřátka. Tato \"neplecha\" v pionýrském duchu a její ukrývání před rodiči i funkcionáři tvoří jedinou dějovou osu filmu. Film je plný mnoha klišé (skupina dětí je doplněna nejmladším outsiderem, charakter předsedy a podobně), a v mnoha případech je předvidatelný (okresní funkcionář radí předsedovi statku že pionýři nechtějí jen sport, ale i činorodou práci a to v době, kdy jsou již vejce v líhni). Plakátové postavy dospělých jsou vyváženy strukturovanými vztahy mezi dětmi, jejichž jednání je opodstatněné a čitelné. Film je i přes herecké obsazení postaven výhradně na výkonech dětí, které jsou ve většině dobré a celé vyprávění tak zdaleka není nudné.
    Postřehy:
    -okres ví nejlépe co mladí chtějí a mladí to taky dělají

    7
  • Kde řeky mají slunce
    Kde řeky mají slunce (1961)
    FilmRole: Chládek
    57%
    8
  • Komedie s Klikou
    Komedie s Klikou (1964)
    Film
    55%
    9
  • Handlíři
    Handlíři (1963)
    FilmRole: mladý muž
    53%
    10