6.5

Wolfgang Hillinger: Filmy a seriály

  • Život je krásný
    Život je krásný (1997)
    FilmRole: German Major at Party
    Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna...
    85%
    Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna...
    1
  • Soumrak bohů
    Soumrak bohů (1969)
    FilmRole: Janek
    Moc a bohatství rodu von Essenbeck zůstalo nedotčeno, i když Německo prohrálo válku a následovala deprese. Teď je rok 1934 a baron svolal svou rodinu na večeři. Tato příležitost přinese do jeho domu i sestřenici, která právě vstupuje do nacistické strany. Doprovází ji manažer baronovy společnosti. Dvě malé dívky v salonu recitují verše a pak si se sestřenicí Martin hrají na schovávanou. Náhle se ozve výkřik. Baron byl zastřelen pistolí jejich otce a otec prchá... V tomto svete neexistuje nikto pozitívny. Pochmúrne v dejinách, keď už ani peniaze neznamenajú moc a nemôžu ľudí ochrániť pred krutosťou nemeckého fašizmu. Vo filme Súmrak bohov sa režisér Luchino Visconti venuje jednej z ústredných tém svojej tvorby: morálnemu úpadku vyšších spoločenských vrstiev a rozkladu rodiny. V predvečer 2. svetovej vojny musí rodina oceliarskych veľkopriemyselníkov von Essenbeckovcov čeliť novej spoločenskej situácii. Ich bohatstvo a vplyv už bez správnej politickej orientácie nič neznamenajú. Barón Joachim von Essenbeck zvolá pri príležitosti osláv svojich narodenín celú rodinu. Chce oznámiť, že napriek jeho antipatii voči národnému socializmu je pre dobro rodinného podniku nutné s novou mocou spolupracovať. Preto zbaví ľavicového demokrata Herberta vedenia podniku a na jeho miesto menuje svojho staršieho syna Konstantina, člena SA. Ctižiadostivá dcéra Sophia tiež vycíti príležitosť a dúfa, že v novej dobe sa jej spolu so snúbencom Friedrichom podarí vyšvihnúť na čelo podniku. V tú istú noc Friedricha nahovorí, aby starého baróna zastrelil tak, že podozrenie padne na odvolaného Herberta. Tým sa vo vnútri váženej a vplyvnej rodiny začína neľútostný boj o moc, ktorý predznamenáva strmý pád všetkých jej členov. Súmrak bohov je brilantnou historickou štúdiou o vzostupe nacizmu za podpory elity, zároveň je však i nadčasovým obrazom zhubných ľudských vášní: ctižiadosti, túžby po moci, žiarlivosti, panovačnosti a krutosti. Film je prvým dielom voľnej, tzv. "nemeckej" trilógie (Súmrak bohov, Smrť v Benátkach, Ludwig), ktorá patrí k jedným z posledných vrcholov Viscontiho filmografie.
    Žánry:DramaVálečný
    75%
    Moc a bohatství rodu von Essenbeck zůstalo nedotčeno, i když Německo prohrálo válku a následovala deprese. Teď je rok 1934 a baron svolal svou rodinu na večeři. Tato příležitost přinese do jeho domu i sestřenici, která právě vstupuje do nacistické strany. Doprovází ji manažer baronovy společnosti. Dvě malé dívky v salonu recitují verše a pak si se sestřenicí Martin hrají na schovávanou. Náhle se ozve výkřik. Baron byl zastřelen pistolí jejich otce a otec prchá... V tomto svete neexistuje nikto pozitívny. Pochmúrne v dejinách, keď už ani peniaze neznamenajú moc a nemôžu ľudí ochrániť pred krutosťou nemeckého fašizmu. Vo filme Súmrak bohov sa režisér Luchino Visconti venuje jednej z ústredných tém svojej tvorby: morálnemu úpadku vyšších spoločenských vrstiev a rozkladu rodiny. V predvečer 2. svetovej vojny musí rodina oceliarskych veľkopriemyselníkov von Essenbeckovcov čeliť novej spoločenskej situácii. Ich bohatstvo a vplyv už bez správnej politickej orientácie nič neznamenajú. Barón Joachim von Essenbeck zvolá pri príležitosti osláv svojich narodenín celú rodinu. Chce oznámiť, že napriek jeho antipatii voči národnému socializmu je pre dobro rodinného podniku nutné s novou mocou spolupracovať. Preto zbaví ľavicového demokrata Herberta vedenia podniku a na jeho miesto menuje svojho staršieho syna Konstantina, člena SA. Ctižiadostivá dcéra Sophia tiež vycíti príležitosť a dúfa, že v novej dobe sa jej spolu so snúbencom Friedrichom podarí vyšvihnúť na čelo podniku. V tú istú noc Friedricha nahovorí, aby starého baróna zastrelil tak, že podozrenie padne na odvolaného Herberta. Tým sa vo vnútri váženej a vplyvnej rodiny začína neľútostný boj o moc, ktorý predznamenáva strmý pád všetkých jej členov. Súmrak bohov je brilantnou historickou štúdiou o vzostupe nacizmu za podpory elity, zároveň je však i nadčasovým obrazom zhubných ľudských vášní: ctižiadosti, túžby po moci, žiarlivosti, panovačnosti a krutosti. Film je prvým dielom voľnej, tzv. "nemeckej" trilógie (Súmrak bohov, Smrť v Benátkach, Ludwig), ktorá patrí k jedným z posledných vrcholov Viscontiho filmografie.
    Žánry:DramaVálečný
    2
  • Decima vittima, La
    Decima vittima, La (1965)
    FilmRole: Baron von Richtofen (uncredited)

    V roce 2000 se na celosvětové úrovni vytvoří soukromý klub, jehož členové se, propojeni prostřednictvím počítačů, věnují smrtonosné honičce - jednou jako lovci, podruhé coby oběti. V Římě získává supervybavená čarodějka svou desátou oběť. Pomineme-li slabý konec, který si vynutil producent Carlo Ponti, Petri tímto zajímavým a úchvatným filmem - také díky scénáři Ennia Flaiana - vyhrál riskantní sázku. Ve snímku se míchá sci-fi s westernem, se špionážním žánrem i s romantickou veselohrou.

    Režie:Elio Petri
    66%

    V roce 2000 se na celosvětové úrovni vytvoří soukromý klub, jehož členové se, propojeni prostřednictvím počítačů, věnují smrtonosné honičce - jednou jako lovci, podruhé coby oběti. V Římě získává supervybavená čarodějka svou desátou oběť. Pomineme-li slabý konec, který si vynutil producent Carlo Ponti, Petri tímto zajímavým a úchvatným filmem - také díky scénáři Ennia Flaiana - vyhrál riskantní sázku. Ve snímku se míchá sci-fi s westernem, se špionážním žánrem i s romantickou veselohrou.

    Režie:Elio Petri
    3
  • Dekameron
    Dekameron (1971)
    Film
    • Max
    Filmová verze Boccacciova Dekameronu z roku 1970 tvoří součást tak zvané Trilogie života (Trilogia della Vita), do níž se dále řadí CANTERBURSKÉ POVÍDKY (1971) a KYTICE Z TISÍC JEDNÉ NOCI (1974). Jak patrno, Pier Paolo Pasolini se zaměřil na slavné soubory povídek, propojených rámcovou situací (v níž se vypráví a naslouchá) a dopřávajících značný prostor pro projevení národního ducha a lidového živlu. Jak režisér sám uvedl, šlo mu o tu skupinu lidstva, která se v budoucnosti - když dosáhne vyššího ideologického uvědomění - promění z plebejské třídy v proletariát. K nejslavnějšímu dílu italské renesance (psáno bylo 1348-1353) přistoupil Pasolini velice samostatně a originálně. Zrušil například jeho rámcové podmínky, tj. situaci, kdy se deset vypravěčů - sedm vážených paní a tři jinoši reprezentující vrstvu florentského patriciátu - uteče před zuřící morovou nákazou roku 1348 do idylického prostředí venkovského sídla, aby holdovali dobrému jídlu, tanci, hrám a čas si krátili po deset dní vyprávěním deseti příběhů. Tak jako vůči těmto vznešeným vypravěčům, projevil Pasolini úplnou ignoraci také k milostným a dobrodružným příběhům ze světa (nejednou exotického) aristokratů a panovníků; ve svém výběru preferoval lidovost a italskost.
    Žánry:DramaKomedieErotický
    65%
    Filmová verze Boccacciova Dekameronu z roku 1970 tvoří součást tak zvané Trilogie života (Trilogia della Vita), do níž se dále řadí CANTERBURSKÉ POVÍDKY (1971) a KYTICE Z TISÍC JEDNÉ NOCI (1974). Jak patrno, Pier Paolo Pasolini se zaměřil na slavné soubory povídek, propojených rámcovou situací (v níž se vypráví a naslouchá) a dopřávajících značný prostor pro projevení národního ducha a lidového živlu. Jak režisér sám uvedl, šlo mu o tu skupinu lidstva, která se v budoucnosti - když dosáhne vyššího ideologického uvědomění - promění z plebejské třídy v proletariát. K nejslavnějšímu dílu italské renesance (psáno bylo 1348-1353) přistoupil Pasolini velice samostatně a originálně. Zrušil například jeho rámcové podmínky, tj. situaci, kdy se deset vypravěčů - sedm vážených paní a tři jinoši reprezentující vrstvu florentského patriciátu - uteče před zuřící morovou nákazou roku 1348 do idylického prostředí venkovského sídla, aby holdovali dobrému jídlu, tanci, hrám a čas si krátili po deset dní vyprávěním deseti příběhů. Tak jako vůči těmto vznešeným vypravěčům, projevil Pasolini úplnou ignoraci také k milostným a dobrodružným příběhům ze světa (nejednou exotického) aristokratů a panovníků; ve svém výběru preferoval lidovost a italskost.
    Žánry:DramaKomedieErotický
    4
  • Satyrikon
    Satyrikon (1969)
    Film

    Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

    Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka). V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

    Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii.

    65%

    Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

    Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka). V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

    Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii.

    5
  • Anzio
    Anzio (1968)
    Film
    • iTunes
    Jedna z nejkrvavějších bitev II. světové války se odehrála mezi lednem a červnem roku 1944 poté, co se spojenecká vojska vylodila u Anzia, přibližně 60 km jižně od Říma. Ačkoliv cesta na Řím byla v té chvíli volná a válečný korespondent Dick Ennis (ve skutečnosti americký novinář Ernie Pyle) o tom podal přesvědčivou zprávu generálu Carsonovi (ve skutečnosti generál Mark Clark), velící generál Lesley (podle skutečného Johna P. Lucase) se tehdy fatálně rozhodl čekat. Armáda zůstala na místě, čekajíc na vylodění zbylých jednotek. Když konečně dostala povel k cestě na Řím, byly již německé síly dostatečně zkonsolidované a v nepřehledném prostoru získaly strategické pozice, které jim umožnily úspěšně čelit spojeneckému náporu. Bitva o Anzio stála spojeneckou armádu 43 000 obětí a definitivní ztrátu nadějí na rychlý postup přes Itálii.
    61%
    Jedna z nejkrvavějších bitev II. světové války se odehrála mezi lednem a červnem roku 1944 poté, co se spojenecká vojska vylodila u Anzia, přibližně 60 km jižně od Říma. Ačkoliv cesta na Řím byla v té chvíli volná a válečný korespondent Dick Ennis (ve skutečnosti americký novinář Ernie Pyle) o tom podal přesvědčivou zprávu generálu Carsonovi (ve skutečnosti generál Mark Clark), velící generál Lesley (podle skutečného Johna P. Lucase) se tehdy fatálně rozhodl čekat. Armáda zůstala na místě, čekajíc na vylodění zbylých jednotek. Když konečně dostala povel k cestě na Řím, byly již německé síly dostatečně zkonsolidované a v nepřehledném prostoru získaly strategické pozice, které jim umožnily úspěšně čelit spojeneckému náporu. Bitva o Anzio stála spojeneckou armádu 43 000 obětí a definitivní ztrátu nadějí na rychlý postup přes Itálii.
    6
  • 7
  • Námořník z Gibraltaru
    Námořník z Gibraltaru (1967)
    Film
    Romantické drama Námořník z Gibraltaru vychází z románu francouzské spisovatelky a režisérky Marguerite Duras; pro film jej adaptovali spisovatel Christopher Isherwood a režisér Tony Richardson. Jeanne Moreau zde ztvárnila roli bohaté Francouzsky Anny, která před lety prožila krátký milostný románek s jistým námořníkem. Její pozdější manžel spáchal sebevraždu a zanechal jí své rozsáhlé jmění a Anna nyní objíždí přístavy a hledá svého ztraceného námořníka. Mezitím se mladý Angličan Alan (Ian Bannen) po bouřlivé hádce rozejde se svou přítelkyní Sheilou (Vanessa Redgrave). Brzy se setkává s Annou a fascinovaně se připojuje k jejímu hledání, během něhož se dostávají do Afriky či Řecka. Když si Alan začíná uvědomovat své city vůči své společnici na cestách, potkávají Louise de Mozambique (Orson Welles). Louis se k nim připojuje, avšak poznamenává, že Annin bájný námořník možná nikdy neexistoval jinde než v její fantazii. Ta však i se zamilovaným Alanem pokračuje v hledání. Richardson a Isherwood již dříve spolupracovali na temné satiře The Loved One (1965), která vychází z románu Evelyna Waugha a je ve filmové obci považována za kultovní snímek.
    Žánry:DramaRomantický
    60%
    Romantické drama Námořník z Gibraltaru vychází z románu francouzské spisovatelky a režisérky Marguerite Duras; pro film jej adaptovali spisovatel Christopher Isherwood a režisér Tony Richardson. Jeanne Moreau zde ztvárnila roli bohaté Francouzsky Anny, která před lety prožila krátký milostný románek s jistým námořníkem. Její pozdější manžel spáchal sebevraždu a zanechal jí své rozsáhlé jmění a Anna nyní objíždí přístavy a hledá svého ztraceného námořníka. Mezitím se mladý Angličan Alan (Ian Bannen) po bouřlivé hádce rozejde se svou přítelkyní Sheilou (Vanessa Redgrave). Brzy se setkává s Annou a fascinovaně se připojuje k jejímu hledání, během něhož se dostávají do Afriky či Řecka. Když si Alan začíná uvědomovat své city vůči své společnici na cestách, potkávají Louise de Mozambique (Orson Welles). Louis se k nim připojuje, avšak poznamenává, že Annin bájný námořník možná nikdy neexistoval jinde než v její fantazii. Ta však i se zamilovaným Alanem pokračuje v hledání. Richardson a Isherwood již dříve spolupracovali na temné satiře The Loved One (1965), která vychází z románu Evelyna Waugha a je ve filmové obci považována za kultovní snímek.
    Žánry:DramaRomantický
    8
  • 9
  • Modesty Blaise
    Modesty Blaise (1966)
    FilmRole: Handsome

    Velká Británie hodlá zaplatit diamanty v hodnotě padesáti tisíc liber šejkovi ze země Středního východu za koncesi k těžbě nafty. Tajná služba získá informace o tom, že se diamantů chce zmocnit arcilotr Gabriel Fothergill. Šéf tajné služby Sir Gerald Tarrant se proto obrátí na sexy agentku Modesty Blaise, která už měla s tímto zločincem co do činění, a pověří ji úkolem zásilku diamantů ochránit. Modesty není obyčejná agentka. Je totiž obdařena schopností pouhým lusknutím prstů měnit nejen barvu vlasů a účes, ale také oblečení, většinou poněkud excentrické, což jí závidí nejen módní svět, ale také špionážní kruhy. Kromě toho je ovšem také nesmírně chytrá, takže jí nedá moc práce odhalit, že je pouze návnadou v léčce, jejímž cílem je dopadnout Gabriela, o němž se domnívala, že je mrtvý. Jenže ďábelský Gabriel je živý až příliš a se svou bandou sadistických zločinců je Blaise a diamantům v patách. Podaří se mu dokonce Blaise zajmout a uvěznit na svém ostrově. Pak nutí jejího parťáka a milence Willieho Garvina, aby diamanty ukradl. Blaise se však záhy podaří uprchnout v přestrojení za mnicha a s pomocí Garvina a několika dalších přátel hodlá splnit úkol, doručit diamanty do cíle a přechytračit nejen všechny padouchy v čele s Gabrielem a jeho ženou, ale také tajnou službu.

    52%

    Velká Británie hodlá zaplatit diamanty v hodnotě padesáti tisíc liber šejkovi ze země Středního východu za koncesi k těžbě nafty. Tajná služba získá informace o tom, že se diamantů chce zmocnit arcilotr Gabriel Fothergill. Šéf tajné služby Sir Gerald Tarrant se proto obrátí na sexy agentku Modesty Blaise, která už měla s tímto zločincem co do činění, a pověří ji úkolem zásilku diamantů ochránit. Modesty není obyčejná agentka. Je totiž obdařena schopností pouhým lusknutím prstů měnit nejen barvu vlasů a účes, ale také oblečení, většinou poněkud excentrické, což jí závidí nejen módní svět, ale také špionážní kruhy. Kromě toho je ovšem také nesmírně chytrá, takže jí nedá moc práce odhalit, že je pouze návnadou v léčce, jejímž cílem je dopadnout Gabriela, o němž se domnívala, že je mrtvý. Jenže ďábelský Gabriel je živý až příliš a se svou bandou sadistických zločinců je Blaise a diamantům v patách. Podaří se mu dokonce Blaise zajmout a uvěznit na svém ostrově. Pak nutí jejího parťáka a milence Willieho Garvina, aby diamanty ukradl. Blaise se však záhy podaří uprchnout v přestrojení za mnicha a s pomocí Garvina a několika dalších přátel hodlá splnit úkol, doručit diamanty do cíle a přechytračit nejen všechny padouchy v čele s Gabrielem a jeho ženou, ale také tajnou službu.

    10