Barbara Sukowa: Nejlepší filmy
a seriály

7.3

Barbara Sukowa: Filmy a seriály

  • Berlín, Alexandrovo náměstí
    Berlín, Alexandrovo náměstí (1980)
    SeriálRole: Mici

    Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní.

    81%

    Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní.

    1
  • Air: Zrození legendy
    Air: Zrození legendy (2023)
    FilmRole: Kathy Dassler
    • Amazon Prime Video
    Komediální drama režiséra Bena Afflecka vypráví příběh podnikavého manažera společnosti Nike a odhaluje neuvěřitelnou spolupráci mezi tehdejším nováčkem Michaelem Jordanem a začínající basketbalovou divizí Nike, která díky značce Air Jordan způsobila revoluci ve světě sportu a současné kultuře.
    Žánry:DramaRetro
    77%
    Komediální drama režiséra Bena Afflecka vypráví příběh podnikavého manažera společnosti Nike a odhaluje neuvěřitelnou spolupráci mezi tehdejším nováčkem Michaelem Jordanem a začínající basketbalovou divizí Nike, která díky značce Air Jordan způsobila revoluci ve světě sportu a současné kultuře.
    Žánry:DramaRetro
    2
  • Evropa
    Evropa (1991)
    FilmRole: Katharina Hartmann
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    74%
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    3
  • Lola
    Lola (1981)
    FilmRole: Lola
    • Netflix

    Druhý diel "nemeckej trilógie" (Manželstvo Evy Braunovej, Lola, Túžba Veroniky Vossovej) režiséra Rainera Wernera Fassbindera ukazuje odvrátenú stránku nemeckého hospodárskeho zázraku. Príbeh sa odohráva v päťdesiatych rokoch v malom západonemeckom mestečku. Mestečko celkom podlieha podnikateľskému dobrodruhovi, majiteľovi stavebnej firmy Schukertovi, ktorý nekalými praktikami získava lukratívne zákazky od mesta. Nový stavebný komisár, čestný idealista Von Bohm, však takmer zmarí jeho podnikateľské plány. Väčšina honorácie mesta navštevuje miestny lokál, v ktorom pracuje prostitútka Lola. Otcom jej nemanželského dieťaťa je práve Schukert. Von Bohm nič netuší o Lolinej minulosti a profesii a na prvý pohľad sa do nej zamiluje. Ona vytuší svoju veľkú príležitosť postúpiť na spoločenskom rebríčku a preto sa podujme hrať úlohy ženy jeho snov. Stáva sa tak súčasťou mocenských manipulácií a intríg, nástrojom Schukertových plánov a Von Bohmnovej skazy.

    74%

    Druhý diel "nemeckej trilógie" (Manželstvo Evy Braunovej, Lola, Túžba Veroniky Vossovej) režiséra Rainera Wernera Fassbindera ukazuje odvrátenú stránku nemeckého hospodárskeho zázraku. Príbeh sa odohráva v päťdesiatych rokoch v malom západonemeckom mestečku. Mestečko celkom podlieha podnikateľskému dobrodruhovi, majiteľovi stavebnej firmy Schukertovi, ktorý nekalými praktikami získava lukratívne zákazky od mesta. Nový stavebný komisár, čestný idealista Von Bohm, však takmer zmarí jeho podnikateľské plány. Väčšina honorácie mesta navštevuje miestny lokál, v ktorom pracuje prostitútka Lola. Otcom jej nemanželského dieťaťa je práve Schukert. Von Bohm nič netuší o Lolinej minulosti a profesii a na prvý pohľad sa do nej zamiluje. Ona vytuší svoju veľkú príležitosť postúpiť na spoločenskom rebríčku a preto sa podujme hrať úlohy ženy jeho snov. Stáva sa tak súčasťou mocenských manipulácií a intríg, nástrojom Schukertových plánov a Von Bohmnovej skazy.

    4
  • Servant
    Servant (2019)
    Seriál
    • Apple TV+
    73%
    5
  • 12 opic
    12 opic (2015)
    SeriálRole: Jones
    • SkyShowtime
    73%
    6
  • 7
  • Hannah Arendt
    Hannah Arendt (2012)
    FilmRole: Hannah Arendtová
    • Edison
    Když roku 1961 vstupuje Hannah Arendt do soudní místnosti, aby pro renomovaný New Yorker napsala o procesu s Adolfem Eichmannem, očekává setkání s monstrem. Místo toho však potkává Nikoho – banální průměrnost Eichmanna nesedí k neuvěřitelnému zlu jeho činů. Tento protiklad Arendt na dlouhou dobu zaměstná. Zpět v New Yorku pročítá stovky stran aktů a diskutuje s přáteli. Od roku 1963 pak vydává sérii článků „Eichmann v Jeruzalémě". Svou tezí o banalitě zla šokuje Arendt celý svět a reakce jsou zničující: autorka je znevažována, objevují se noví nepřátelé a staří přátelé se od ní naopak odvracejí. Přesto zůstává Arendt ve svých postojích neoblomná – protože chce pochopit, i když to často znamená „myslet až tam, kde to bolí". (Das Filmfest)
    71%
    Když roku 1961 vstupuje Hannah Arendt do soudní místnosti, aby pro renomovaný New Yorker napsala o procesu s Adolfem Eichmannem, očekává setkání s monstrem. Místo toho však potkává Nikoho – banální průměrnost Eichmanna nesedí k neuvěřitelnému zlu jeho činů. Tento protiklad Arendt na dlouhou dobu zaměstná. Zpět v New Yorku pročítá stovky stran aktů a diskutuje s přáteli. Od roku 1963 pak vydává sérii článků „Eichmann v Jeruzalémě". Svou tezí o banalitě zla šokuje Arendt celý svět a reakce jsou zničující: autorka je znevažována, objevují se noví nepřátelé a staří přátelé se od ní naopak odvracejí. Přesto zůstává Arendt ve svých postojích neoblomná – protože chce pochopit, i když to často znamená „myslet až tam, kde to bolí". (Das Filmfest)
    8
  • 9
  • Taková láska
    Taková láska (2019)
    FilmRole: Nina Dorn

    Šedesátnice Nina (Barbara Sukowa) a Madeleine (Martine Chevallier) skrývají svůj vztah už desítky let. V očích Madeleininy dcery Anne (Léa Drucker) jsou jen kamarádky, které mají byty přes chodbu. Nina naléhá, aby o nich rodině řekla, ale strach z nepochopení vlastními dětmi se podepíše na Madeleinině zdraví a jejich léta fungující svět se roztříští. Hvězdně obsazené a dojemně upřímné drama o lásce, která je jen jedna a má smysl pro ni žít. (Febiofest)

    Žánry:DramaRomantický
    69%

    Šedesátnice Nina (Barbara Sukowa) a Madeleine (Martine Chevallier) skrývají svůj vztah už desítky let. V očích Madeleininy dcery Anne (Léa Drucker) jsou jen kamarádky, které mají byty přes chodbu. Nina naléhá, aby o nich rodině řekla, ale strach z nepochopení vlastními dětmi se podepíše na Madeleinině zdraví a jejich léta fungující svět se roztříští. Hvězdně obsazené a dojemně upřímné drama o lásce, která je jen jedna a má smysl pro ni žít. (Febiofest)

    Žánry:DramaRomantický
    10
  • Třináct rozhovorů o tomtéž
    Třináct rozhovorů o tomtéž (2001)
    FilmRole: Helen

    Režisérka, jež napsala scénář spolu se svou sestrou, obratně proplétá příběhy několika obyčejných lidí, kteří se navzájem neznají, ale jejichž osudy se bez jejich vědomí prolínají. Muž, prožívající krizi středního věku se rozhodne opustit manželku a změnit od základu život. Mladý ctižádostivý advokát ujede z místa nehody, protože se obává ohrožení vlastní kariéry. Žena se musí vyrovnat s nevěrou svého muže. Závistivý podnikatel se chce pomstít oblíbenému kolegovi. Uklízečka čeká optimisticky na zázrak. Všechny tyto postavy stojí před otázkou, o níž po staletí přemýšlejí filozofové: Co je to štěstí a jak ho dosáhnout? "Vždycky mě fascinovalo, jak někdy zcela banální gesto nebo náhoda dokážou změnit směr života," říká Jill Sprecherová.

    69%

    Režisérka, jež napsala scénář spolu se svou sestrou, obratně proplétá příběhy několika obyčejných lidí, kteří se navzájem neznají, ale jejichž osudy se bez jejich vědomí prolínají. Muž, prožívající krizi středního věku se rozhodne opustit manželku a změnit od základu život. Mladý ctižádostivý advokát ujede z místa nehody, protože se obává ohrožení vlastní kariéry. Žena se musí vyrovnat s nevěrou svého muže. Závistivý podnikatel se chce pomstít oblíbenému kolegovi. Uklízečka čeká optimisticky na zázrak. Všechny tyto postavy stojí před otázkou, o níž po staletí přemýšlejí filozofové: Co je to štěstí a jak ho dosáhnout? "Vždycky mě fascinovalo, jak někdy zcela banální gesto nebo náhoda dokážou změnit směr života," říká Jill Sprecherová.

    11
  • Konstelace
    Konstelace (2024)
    SeriálRole: Irene Lysenko
    • Apple TV+
    67%
    12
  • Atomic Blonde: Bez lítosti
    Atomic Blonde: Bez lítosti (2017)
    FilmRole: koronerka
    • Google Play
    Atomic Blonde: Bez lítosti je akční špionážní v hlavní roli s Charlize Theron jako Lorraine Broughton, elitní tajnou agentkou MI6. Příběh se odehrává v roce 1989 v Berlíně během posledních dnů studené války, kdy bylo město centrem politického napětí. Lorraine je vyslána na nebezpečnou misi, aby získala seznam dvojitých agentů, který by mohl ohrozit západní operace. Musí spolupracovat s dešifrovačem Davidem Percivalem a proplouvat skrz síť zrad a intrik. Jak se blíží pád Berlínské zdi, čelí Lorraine stále intenzivnějším soubojům a překvapivějším zvratům.
    67%
    Atomic Blonde: Bez lítosti je akční špionážní v hlavní roli s Charlize Theron jako Lorraine Broughton, elitní tajnou agentkou MI6. Příběh se odehrává v roce 1989 v Berlíně během posledních dnů studené války, kdy bylo město centrem politického napětí. Lorraine je vyslána na nebezpečnou misi, aby získala seznam dvojitých agentů, který by mohl ohrozit západní operace. Musí spolupracovat s dešifrovačem Davidem Percivalem a proplouvat skrz síť zrad a intrik. Jak se blíží pád Berlínské zdi, čelí Lorraine stále intenzivnějším soubojům a překvapivějším zvratům.
    13
  • Veronika se rozhodla zemřít
    Veronika se rozhodla zemřít (2009)
    FilmRole: Deklavaová
    Tento dojemný příběh, natočený na motivy stejnojmenného bestselleru z pera Paula Coleha, připomíná, že všichni lidé někdy potřebují v životě druhou šanci. Tváří v tvář svému bezútěšně předvídatelnému životu se krásná a úspěšná Veronika (Sarah Michelle Gellar) rozhodne spáchat sebevraždu. Když se po svém neúspěšném pokusu probudí v nemocnici, lékaři jí sdělí, že předávkování léky jí způsobilo infarkt s nenapravitelnými poškozeními srdce. Veronice zbývá jen pár týdnů života a tak se bez zábran chová a vyjadřuje zcela otevřeně – tak, jak by jí společnost nikdy dříve nedovolila. Veronika ve své otevřenosti nachází úlevu, její mysl se pročišťuje a ona se zamiluje do překvapivě tichého a velmi zajímavého pacienta. Tento mladý muž v ní probudí emoce a touhu po vší kráse, kterou jí může život nabídnout… (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaRomantický
    67%
    Tento dojemný příběh, natočený na motivy stejnojmenného bestselleru z pera Paula Coleha, připomíná, že všichni lidé někdy potřebují v životě druhou šanci. Tváří v tvář svému bezútěšně předvídatelnému životu se krásná a úspěšná Veronika (Sarah Michelle Gellar) rozhodne spáchat sebevraždu. Když se po svém neúspěšném pokusu probudí v nemocnici, lékaři jí sdělí, že předávkování léky jí způsobilo infarkt s nenapravitelnými poškozeními srdce. Veronice zbývá jen pár týdnů života a tak se bez zábran chová a vyjadřuje zcela otevřeně – tak, jak by jí společnost nikdy dříve nedovolila. Veronika ve své otevřenosti nachází úlevu, její mysl se pročišťuje a ona se zamiluje do překvapivě tichého a velmi zajímavého pacienta. Tento mladý muž v ní probudí emoce a touhu po vší kráse, kterou jí může život nabídnout… (oficiální text distributora)
    Žánry:DramaRomantický
    14
  • Homo Faber
    Homo Faber (1991)
    FilmRole: Hanna

    Scenárista a režisér Volker Schlöndorff se zaměřuje na adaptace významných děl autorů 20. století, mezi nimiž zatím převažují německy píšící tvůrci (Robert Musil, Heinrich Böll, Günther Grass). V roce 1991 natočil stejnojmenný přepis románu Homo Faber, v němž švýcarský spisovatel Max Frisch (1911-1990) ve zkratce postihl trauma moderní doby, spočívající v technokratickém přístupu ke světu (homo faber = člověk strůjce).

    Hlavní hrdina, expert UNESCO pro stavbu přehrad Walter Faber, přiznává svůj ryze racionální a technokratický přístup k životu: všechno funguje jako stroj podle fyzikálních zákonů. Setkání s o třicet let mladší dívkou ho však vyvede ze zažité rovnováhy, za niž až dosud platil osaměním. Příliš pozdě pochopí, že to je jeho dcera, již počal před válkou s milenkou Hannou. Dívčina tragická smrt ho zastihne ve chvílích, kdy si pozvolna uvědomuje sílu citu i osudovosti. Kniha je koncipována jako Faberův téměř deníkový záznam. Schlöndorff vypravěčovu funkci potlačil, zredukoval některé situace a vypustil dosti důležitou závěrečnou část Faberovy zpovědi. Opouští protagonistu po smrti jeho jediného dítěte a po bolestném smíření s její nešťastnou matkou. Neopomine přidat katarzní konec, formálně se vracející k začátku filmu. Děj se odehrává v roce 1957 s několika flashbacky do třicátých let v Curychu.

    Kromě existenciálních prvků a kromě motivu krvesmilstva, záměrně odkazujícího na klasické řecké tragédie, se tu objevuje i téma cesty. Walter Faber je světoběžník (odtud také anglický či francouzský název Voyager) a svůj život tráví na cestě. S mladičkou Sabeth se seznámí na lodi z Ameriky do Evropy, pak s ní projede jižní část starého kontinentu až do Atén. Osudové setkání s minulostí ho však zastihne ještě předtím, v Latinské Americe. Schlöndorffův snímek je bohužel poznamenán jistou chladností. Opírá se zejména o silné téma a o dobře vybrané představitele tří rolí. Fabera hraje známý americký herec a dramatik Sam Shepard, Sabeth zvláštním způsobem atraktivní Julie Delpyová a statečnou Hannu osobitá Barbara Sukowá.

    67%

    Scenárista a režisér Volker Schlöndorff se zaměřuje na adaptace významných děl autorů 20. století, mezi nimiž zatím převažují německy píšící tvůrci (Robert Musil, Heinrich Böll, Günther Grass). V roce 1991 natočil stejnojmenný přepis románu Homo Faber, v němž švýcarský spisovatel Max Frisch (1911-1990) ve zkratce postihl trauma moderní doby, spočívající v technokratickém přístupu ke světu (homo faber = člověk strůjce).

    Hlavní hrdina, expert UNESCO pro stavbu přehrad Walter Faber, přiznává svůj ryze racionální a technokratický přístup k životu: všechno funguje jako stroj podle fyzikálních zákonů. Setkání s o třicet let mladší dívkou ho však vyvede ze zažité rovnováhy, za niž až dosud platil osaměním. Příliš pozdě pochopí, že to je jeho dcera, již počal před válkou s milenkou Hannou. Dívčina tragická smrt ho zastihne ve chvílích, kdy si pozvolna uvědomuje sílu citu i osudovosti. Kniha je koncipována jako Faberův téměř deníkový záznam. Schlöndorff vypravěčovu funkci potlačil, zredukoval některé situace a vypustil dosti důležitou závěrečnou část Faberovy zpovědi. Opouští protagonistu po smrti jeho jediného dítěte a po bolestném smíření s její nešťastnou matkou. Neopomine přidat katarzní konec, formálně se vracející k začátku filmu. Děj se odehrává v roce 1957 s několika flashbacky do třicátých let v Curychu.

    Kromě existenciálních prvků a kromě motivu krvesmilstva, záměrně odkazujícího na klasické řecké tragédie, se tu objevuje i téma cesty. Walter Faber je světoběžník (odtud také anglický či francouzský název Voyager) a svůj život tráví na cestě. S mladičkou Sabeth se seznámí na lodi z Ameriky do Evropy, pak s ní projede jižní část starého kontinentu až do Atén. Osudové setkání s minulostí ho však zastihne ještě předtím, v Latinské Americe. Schlöndorffův snímek je bohužel poznamenán jistou chladností. Opírá se zejména o silné téma a o dobře vybrané představitele tří rolí. Fabera hraje známý americký herec a dramatik Sam Shepard, Sabeth zvláštním způsobem atraktivní Julie Delpyová a statečnou Hannu osobitá Barbara Sukowá.

    15
  • 16
  • 17
  • Romance a cigarety
    Romance a cigarety (2005)
    FilmRole: Gracie
    Muzikál zasazený do prostředí dělnické třídy v New Yorku. Nick Murder (James Gandolfini) se rozhoduje mezi dvěma ženami – jeho dlouho trpící manželkou Kitty (Susan Sarandon) a ohnivou rusovlasou milenkou Tulou (Kate Winslet), která ví jak ho uspokojit. Teprve tehdy když Kitty přijde na manželovu nevěru, Nick pochopí rozsah bolesti, kterou způsobil své rodině. Ve filmu uslyšíte písně Bruce Springsteena, Nicka Cavea a Jamese Browna.
    63%
    Muzikál zasazený do prostředí dělnické třídy v New Yorku. Nick Murder (James Gandolfini) se rozhoduje mezi dvěma ženami – jeho dlouho trpící manželkou Kitty (Susan Sarandon) a ohnivou rusovlasou milenkou Tulou (Kate Winslet), která ví jak ho uspokojit. Teprve tehdy když Kitty přijde na manželovu nevěru, Nick pochopí rozsah bolesti, kterou způsobil své rodině. Ve filmu uslyšíte písně Bruce Springsteena, Nicka Cavea a Jamese Browna.
    18
  • Rosa Luxemburg
    Rosa Luxemburg (1986)
    FilmRole: Rosa Luxemburg

    Životopisný snímek nepřehlédnutelné osobnosti Nového německého filmu Margarethe von Trotta sleduje klíčové a formující události v životě Rosy Luxemburgové, kterou strhujícím způsobem ztvárnila Barbara Sukowa. Von Trotta nahlíží na Rosu Luxemburgovou skrze její neobyčejně odhodlaný boj za myšlenkové ideály, ale zároveň ji zobrazuje v intimním prostoru přátelských a milostných vztahů či vnitřních dialogů, které odrážejí pochybnosti a strach. Mnohovrstevnatý životopisný portrét byl uveden v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Cannes v roce 1986 a Barbara Sukowa zde byla oceněna za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Snímek vznikl ve spolupráci s Filmovým studiem Barrandov a natáčel se v řadě českých lokací a za účasti českých herců. Ve snímku proto můžeme rozpoznat interiér Obecního domu v Praze, ve vedlejších rolích účinkují Raoul Schránil, Míla Myslíková či Oldřich Vlach. (TV program)

    63%

    Životopisný snímek nepřehlédnutelné osobnosti Nového německého filmu Margarethe von Trotta sleduje klíčové a formující události v životě Rosy Luxemburgové, kterou strhujícím způsobem ztvárnila Barbara Sukowa. Von Trotta nahlíží na Rosu Luxemburgovou skrze její neobyčejně odhodlaný boj za myšlenkové ideály, ale zároveň ji zobrazuje v intimním prostoru přátelských a milostných vztahů či vnitřních dialogů, které odrážejí pochybnosti a strach. Mnohovrstevnatý životopisný portrét byl uveden v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Cannes v roce 1986 a Barbara Sukowa zde byla oceněna za nejlepší herecký výkon v hlavní roli. Snímek vznikl ve spolupráci s Filmovým studiem Barrandov a natáčel se v řadě českých lokací a za účasti českých herců. Ve snímku proto můžeme rozpoznat interiér Obecního domu v Praze, ve vedlejších rolích účinkují Raoul Schránil, Míla Myslíková či Oldřich Vlach. (TV program)

    19
  • Třetí zázrak
    Třetí zázrak (1999)
    FilmRole: Helena O'Reganová
    Frank je duchovním životem zklamaný kněz, s přezdívkou "likvidátor zázraků", protože působí jako církevní vyšetřovatel. Jednoho dne je povolán do Chicaga, kde záhadná socha pláče krvavé slzy. Socha ztělesňuje Helen O´Reganovou, která kdysi žila v klášteře jako jeptiška. Místní kněz ji chce vyhlásit za světici, protože lidé připisují jejím slzám léčivou moc. Obávaje se dalšího zklamání začne Frank zkoumat Helenin život. Setká se s její přitažlivou dcerou Roxanne a pocítí k této krásné dívce náklonnost. To samozřejmě otřese jeho vírou. Po sérii opravdu nevysvětlitelných událostí sám uvěří, že je svědkem zázraků. Vnitřně však svádí boj mezi Helniným případem a svými city k Roxanne. Před velkým tribunálem pak musí Frank hájit své přesvědčení o existenci zázraků v procesu proti arcibiskupovi Wernerovi, kterého označují za "ďáblova advokáta". Skutečnou pravdu může dokázat jen další zázrak.
    Žánry:Drama
    63%
    Frank je duchovním životem zklamaný kněz, s přezdívkou "likvidátor zázraků", protože působí jako církevní vyšetřovatel. Jednoho dne je povolán do Chicaga, kde záhadná socha pláče krvavé slzy. Socha ztělesňuje Helen O´Reganovou, která kdysi žila v klášteře jako jeptiška. Místní kněz ji chce vyhlásit za světici, protože lidé připisují jejím slzám léčivou moc. Obávaje se dalšího zklamání začne Frank zkoumat Helenin život. Setká se s její přitažlivou dcerou Roxanne a pocítí k této krásné dívce náklonnost. To samozřejmě otřese jeho vírou. Po sérii opravdu nevysvětlitelných událostí sám uvěří, že je svědkem zázraků. Vnitřně však svádí boj mezi Helniným případem a svými city k Roxanne. Před velkým tribunálem pak musí Frank hájit své přesvědčení o existenci zázraků v procesu proti arcibiskupovi Wernerovi, kterého označují za "ďáblova advokáta". Skutečnou pravdu může dokázat jen další zázrak.
    Žánry:Drama
    20
  • The Swarm
    The Swarm (2023)
    SeriálRole: Prof. Katherina Lehmann
    61%
    21
  • Dalíland
    Dalíland (2022)
    FilmRole: Gala
    • Max
    60%
    22
  • Vize - Ze života Hildegardy z Bingenu
    Vize - Ze života Hildegardy z Bingenu (2009)
    FilmRole: Hildegard von Bingen

    Margarethe von Trottová, jedna z čelných představitelek německé nové vlny a velice aktivní propagátorka feminismu v kinematografii, našla pro svůj snímek z roku 2009 inspiraci v historii. Hlavní hrdinkou jejího biografického dramatu je Hildegarda z Bingenu, možná největší ženská osobnost německého středověku, básnířka, léčitelka, hudební skladatelka, teoložka, ale především nadčasová vizionářka, z jejíchž odkazů svět čerpá dodnes. Von Trottová se rozhodla sledovat život této výjimečné osobnosti v celé šíři - od jejího příchodu do opatství Disibodenberg až po vstup do řádu. Nevšední ženě dovolil řád nahlédnout do tajů přírodní medicíny a stejně tak jí umožnil i spirituální vývoj, jenž se posléze odrazil hlavně v Hildegardiných náboženských vytrženích, o nichž posléze sama zanechala rozsáhlá pojednání. V pozoruhodném příběhu o unikátní individualitě, jež celý život hlásala potřebu co největšího sepětí s přírodou a dokázala se postavit i těm nejvyšším autoritám, byla hlavní role svěřena držitelce ceny pro nejlepší herečku z Cannes, Barbaře Sukowé. 

    (oficiální text distributora)

    59%

    Margarethe von Trottová, jedna z čelných představitelek německé nové vlny a velice aktivní propagátorka feminismu v kinematografii, našla pro svůj snímek z roku 2009 inspiraci v historii. Hlavní hrdinkou jejího biografického dramatu je Hildegarda z Bingenu, možná největší ženská osobnost německého středověku, básnířka, léčitelka, hudební skladatelka, teoložka, ale především nadčasová vizionářka, z jejíchž odkazů svět čerpá dodnes. Von Trottová se rozhodla sledovat život této výjimečné osobnosti v celé šíři - od jejího příchodu do opatství Disibodenberg až po vstup do řádu. Nevšední ženě dovolil řád nahlédnout do tajů přírodní medicíny a stejně tak jí umožnil i spirituální vývoj, jenž se posléze odrazil hlavně v Hildegardiných náboženských vytrženích, o nichž posléze sama zanechala rozsáhlá pojednání. V pozoruhodném příběhu o unikátní individualitě, jež celý život hlásala potřebu co největšího sepětí s přírodou a dokázala se postavit i těm nejvyšším autoritám, byla hlavní role svěřena držitelce ceny pro nejlepší herečku z Cannes, Barbaře Sukowé. 

    (oficiální text distributora)

    23
  • Bílý šum
    Bílý šum (2022)
    FilmRole: Sister Hermann Marie
    • Netflix
    56%
    24
  • Johnny Mnemonic
    Johnny Mnemonic (1995)
    FilmRole: Anna Kalmann
    Kultový kyberpunkový sci-fi film nakrútený podľa svetoznámeho spisovateľa Williama Gibsona. Všetko nebezpečie sa ukrýva v jeho hlave. Je rok 2021 a celý svet je prepojený digitálnymi sieťami. Polovica civilizácie trpí ochorením nervového systému a významná farmakologická korporácia odmieta liek poskytnúť len tak. Johnny Mnemonic (Keanu Reeves) má však v hlave implantovaný dátový číp, vďaka ktorému dokáže virtuálne preniesť ohromné množstvo dát a zachrániť tak ľudstvo spod brutálnej nadvlády globálnych korporácií. V pätách sú mu agenti Jakuzy, ale Johnny je najlepší z najlepších. Začína sa boj za spravodlivosť, pri ktorom ide o všetko...
    Žánry:AkčníSci-fiThriller
    56%
    Kultový kyberpunkový sci-fi film nakrútený podľa svetoznámeho spisovateľa Williama Gibsona. Všetko nebezpečie sa ukrýva v jeho hlave. Je rok 2021 a celý svet je prepojený digitálnymi sieťami. Polovica civilizácie trpí ochorením nervového systému a významná farmakologická korporácia odmieta liek poskytnúť len tak. Johnny Mnemonic (Keanu Reeves) má však v hlave implantovaný dátový číp, vďaka ktorému dokáže virtuálne preniesť ohromné množstvo dát a zachrániť tak ľudstvo spod brutálnej nadvlády globálnych korporácií. V pätách sú mu agenti Jakuzy, ale Johnny je najlepší z najlepších. Začína sa boj za spravodlivosť, pri ktorom ide o všetko...
    Žánry:AkčníSci-fiThriller
    25
  • Sicilián
    Sicilián (1987)
    FilmRole: Camilla, vévodkyně z Crotone
    53%
    26
  • Native Son
    Native Son (2019)
    FilmRole: Peggy
    • Max
    52%
    27
  • Vraždy po internetu
    Vraždy po internetu (1997)
    FilmRole: Virginia Wingate
    Na první pohled nenápadná řadová redaktorka Dorine Douglas pracuje už dlouhých sedmnáct let v redakci časopisu Constant Consumer (tedy Věrný zákazník). Jedinou odměnou za věrnou službu se jí ovšem stane poloviční výpověď, když musí v rámci úspor, rozpočtových škrtů a restrukturalizace opustit redakci a pracovat na částečný úvazek doma. Nečekanou změnu a samotu Dorine, jak je vidět, nezvládá a když je povolána do redakce, aby pomohla nepříjemnému kolegovi Garymu opravit poruchu v jeho počítači, není příliš nadšená. Během opravy však Garyho nešťastnou náhodou zabije elektrický proud a Dorine dostane nápad. Když nemůže ona do kanceláře, musí kancelář k ní. Dopraví tedy Garyho mrtvolu k sobě domů a tam ji posadí před televizi. Když vzápětí nepříjemná editorka Virginia Wingate přikáže Dorine a její příliš ambiciózní kolegyni Kim Poole zachránit Garyho článek podle poznámek, které zanechal, Dorine udeří a brzy má Gary v jejím domě společnost. A jak čas běží, Dorinina domácí kancelář pečlivě budovaná ve sklepě se stále více zalidňuje. Dorine je zase mezi svými kolegy, které doma pečlivě aranžuje a zase si má s kým popovídat. Když se zápach hnijících těl začne šířit mimo dům a přitahovat pozornost sousedů, usoudí Dorine, že je načase změnit místo a najít si nové kolegy.
    Žánry:HororKomedieThriller
    47%
    Na první pohled nenápadná řadová redaktorka Dorine Douglas pracuje už dlouhých sedmnáct let v redakci časopisu Constant Consumer (tedy Věrný zákazník). Jedinou odměnou za věrnou službu se jí ovšem stane poloviční výpověď, když musí v rámci úspor, rozpočtových škrtů a restrukturalizace opustit redakci a pracovat na částečný úvazek doma. Nečekanou změnu a samotu Dorine, jak je vidět, nezvládá a když je povolána do redakce, aby pomohla nepříjemnému kolegovi Garymu opravit poruchu v jeho počítači, není příliš nadšená. Během opravy však Garyho nešťastnou náhodou zabije elektrický proud a Dorine dostane nápad. Když nemůže ona do kanceláře, musí kancelář k ní. Dopraví tedy Garyho mrtvolu k sobě domů a tam ji posadí před televizi. Když vzápětí nepříjemná editorka Virginia Wingate přikáže Dorine a její příliš ambiciózní kolegyni Kim Poole zachránit Garyho článek podle poznámek, které zanechal, Dorine udeří a brzy má Gary v jejím domě společnost. A jak čas běží, Dorinina domácí kancelář pečlivě budovaná ve sklepě se stále více zalidňuje. Dorine je zase mezi svými kolegy, které doma pečlivě aranžuje a zase si má s kým popovídat. Když se zápach hnijících těl začne šířit mimo dům a přitahovat pozornost sousedů, usoudí Dorine, že je načase změnit místo a najít si nové kolegy.
    Žánry:HororKomedieThriller
    28