Fedor Gál

Narodil se 20. března 1945 v koncentračním táboře Terezín. Základní školu vychodil v Bratislavě, pokračoval na chemické průmyslovce v Gottwaldově (dnes Zlín). Po maturitě vystřídal řadu profesí v chemických podnicích (Vulkan Hrádek nad Nisou, Gumon, Slovnaft, Chemické závody Juraja Dimitrova Bratislava). V roce 1972 absolvoval vysokou školu chemickou v Bratislavě. Po ukončení dálkového studia chemického inženýrství pracoval v několika výzkumných ústavech; od roku 1987 působil jako vědecký pracovník ve svobodném povolání a zabýval se prognostikou. V roce 1977 dokončil vědeckou přípravu ze sociologie a v roce 1992 získal doktorát věd z ekonomie. V letech 1989 až 1991 byl aktivním politikem, stal se zakládajícím členem Veřejnosti proti násilí (VPN) a předsedou Koordinačního centra a Republikové rady VPN. V počátku 90. let pracoval jako ředitel Ústavu pro sociální analýzy bratislavské univerzity J. A. Komenského. Od roku 1992 žije v Praze, kde pracoval jako vedoucí týmu a docent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Fedor Gál spoluzaložil a pracoval v několika nadacích, například v Nadaci Milana Šimečky. V poslední době se zabývá především publicistikou (knihy: Z prvej ruky, Násilie, Hodnoty pre budúcnosť, Vízie a ilúzie, Ľudský údel, 1 + 1, Cesta do Indie, Recenzie/Reflexie, Krátká dlouhá cesta a scénář k filmu, trojjazyčný webový projekt kratkadlouhacesta.cz, vlastní webové stránky fedorgal.cz, aj.). Pracuje také jako vydavatel a podnikatel v oblasti médií. Se synem Róbertem založil vydavatelství G plus G, v němž vydal téměř stovku knih o menšinách, holocaustu a společenských problémech. Spoluzakládal TV Nova a firmu specializovanou na technologie pro mobilní sítě a internet. (distribuční text Aerofilms k filmu Krátká dlouhá cesta)