6.7

Aline Bertrand: Filmy a seriály

  • Pépé a Claude
    Pépé a Claude (1967)
    FilmRole: Raymonde
    Děj autobiografického filmu se odehrává ve Francii v roce 1944. Židovští manželé se rozhodnou svěřit svého devítiletého syna Clauda do péče staršího páru. Doufají, že na venkově bude chlapec ušetřen útrapám války. Navíc se Claudovi podaří změnit antisemitské názory silně katolicky věřícího staříka Pépého.

    Claude Berri (1934) je známý především jako filmový producent. Nicméně už od 60. let bylo činný rovněž jako filmový režisér. Nejprve se podílel na dvou povídkových filmech Less baissers (Polibky) a La Chance et l’amour (Příležitost a láska) a v roce 1967 debutoval celovečerním snímkem Pépé a Claude (Le Vieil homme et l’enfant) – příběhem o dětství židovského chlapce v době okupace Francie. Právě tímto titulem zahájil ve své tvorbě sérii filmů s autobiografickými prvky, mezi které patří také snímek Le Pistonné (Protekční dítě, 1970), v němž zpracovává zkušenosti z vojenské služby, a dále například titul Mazel Tov a sňatek (Mazel Tov et le mariage, 1968), který navazuje na osudy Clauda, nyní uvažujícího o ženitbě, nebo film Poprvé (La premiére, 1976) mapující první milostné pocity sedmnáctiletého mladíka. Kvalita jednotlivých snímků byla ovšem kolísavá, nicméně právě Pépé a Claude patří mezi divácky i umělecky nejúspěšnější z nich.

    Claude Berri nejprve napsal krátkou povídku, vycházející z jeho vlastních vzpomínek na dětství strávené ve Francii v době 2. světové války, a později ji rozpracoval do podoby scénáře celovečerního filmu. V něm vypráví o osmiletém židovském chlapci Claudovi (Alain Cohen), který žije s milující maminkou a výbušným tatínkem v Paříži. Tenhle bystrý kluk se především rád toulá se svými kamarády ulicemi města. Jenže píše se rok 1944 a Claudovi rodiče se obávají, že právě tady pro dítě rozhodně není bezpečno a chlapce odvezou na venkov k prarodičům svých přátel, kteří žijí nedaleko Grenobelu. Malý Claude začíná poprvé objevovat pro něho dosud zcela neznámý svět – čerstvý vzduch, přírodu a zvířata. Musí se také sžít se starým mrzoutským Pépém – veteránem 1. světové války a zarytým antisemitou. Tuto roli ztvárnil vynikající, tehdy dvaasedmdesátiletý Michel Simon, který podal jeden ze svých nejlepších výkonů v kariéře. Ve skrytu své dobrácké duše Pépé rozhodně netuší nic o Claudově původu, a tak chlapce učí vše potřebné, co se mu jednou v životě bude hodit.

    Na vztahu starého muže a nevinného dítěte Claude Berri zachycuje téma rasismu, nicméně rozhodně ne výrazně drasticky, nýbrž s jemným humorem. Tuto optiku režisér nastolil už v samotném úvodu filmu, kdy svým dospělým hlasem pronáší: „Tento příběh se stal, ale je nahlížený očima dítěte.“ Určitou idyličnost vyprávění nicméně v závěru vytlačí zásadní poselství filmu: Pépé je usvědčen ze svých předsudků vůči Židům, které nemají reálné opodstatnění. (Pavla Bergmannová, LFŠ 2007)
    79%
    Děj autobiografického filmu se odehrává ve Francii v roce 1944. Židovští manželé se rozhodnou svěřit svého devítiletého syna Clauda do péče staršího páru. Doufají, že na venkově bude chlapec ušetřen útrapám války. Navíc se Claudovi podaří změnit antisemitské názory silně katolicky věřícího staříka Pépého.

    Claude Berri (1934) je známý především jako filmový producent. Nicméně už od 60. let bylo činný rovněž jako filmový režisér. Nejprve se podílel na dvou povídkových filmech Less baissers (Polibky) a La Chance et l’amour (Příležitost a láska) a v roce 1967 debutoval celovečerním snímkem Pépé a Claude (Le Vieil homme et l’enfant) – příběhem o dětství židovského chlapce v době okupace Francie. Právě tímto titulem zahájil ve své tvorbě sérii filmů s autobiografickými prvky, mezi které patří také snímek Le Pistonné (Protekční dítě, 1970), v němž zpracovává zkušenosti z vojenské služby, a dále například titul Mazel Tov a sňatek (Mazel Tov et le mariage, 1968), který navazuje na osudy Clauda, nyní uvažujícího o ženitbě, nebo film Poprvé (La premiére, 1976) mapující první milostné pocity sedmnáctiletého mladíka. Kvalita jednotlivých snímků byla ovšem kolísavá, nicméně právě Pépé a Claude patří mezi divácky i umělecky nejúspěšnější z nich.

    Claude Berri nejprve napsal krátkou povídku, vycházející z jeho vlastních vzpomínek na dětství strávené ve Francii v době 2. světové války, a později ji rozpracoval do podoby scénáře celovečerního filmu. V něm vypráví o osmiletém židovském chlapci Claudovi (Alain Cohen), který žije s milující maminkou a výbušným tatínkem v Paříži. Tenhle bystrý kluk se především rád toulá se svými kamarády ulicemi města. Jenže píše se rok 1944 a Claudovi rodiče se obávají, že právě tady pro dítě rozhodně není bezpečno a chlapce odvezou na venkov k prarodičům svých přátel, kteří žijí nedaleko Grenobelu. Malý Claude začíná poprvé objevovat pro něho dosud zcela neznámý svět – čerstvý vzduch, přírodu a zvířata. Musí se také sžít se starým mrzoutským Pépém – veteránem 1. světové války a zarytým antisemitou. Tuto roli ztvárnil vynikající, tehdy dvaasedmdesátiletý Michel Simon, který podal jeden ze svých nejlepších výkonů v kariéře. Ve skrytu své dobrácké duše Pépé rozhodně netuší nic o Claudově původu, a tak chlapce učí vše potřebné, co se mu jednou v životě bude hodit.

    Na vztahu starého muže a nevinného dítěte Claude Berri zachycuje téma rasismu, nicméně rozhodně ne výrazně drasticky, nýbrž s jemným humorem. Tuto optiku režisér nastolil už v samotném úvodu filmu, kdy svým dospělým hlasem pronáší: „Tento příběh se stal, ale je nahlížený očima dítěte.“ Určitou idyličnost vyprávění nicméně v závěru vytlačí zásadní poselství filmu: Pépé je usvědčen ze svých předsudků vůči Židům, které nemají reálné opodstatnění. (Pavla Bergmannová, LFŠ 2007)
    1
  • Bídníci
    Bídníci (1982)
    Film
    Hrdinou Bídníků je Jean Valjean, který byl poslán na galeje pro krádež chleba. Jeho trest, jenž byl navyšován marnými pokusy o útěk, vypršel po devatenácti letech. Snad by mu zbývala jen cesta zločinu, kdyby mu biskup Myriel neukázal správnou cestu. Z Jeana Valjeana se po letech tvrdé práce stává starosta a bohatý muž, který nikdy nezapomněl na svou minulost ani na toho, kdo jeho srdce otevřel lidství a soucitu s ubohými a bídnými.
    76%
    Hrdinou Bídníků je Jean Valjean, který byl poslán na galeje pro krádež chleba. Jeho trest, jenž byl navyšován marnými pokusy o útěk, vypršel po devatenácti letech. Snad by mu zbývala jen cesta zločinu, kdyby mu biskup Myriel neukázal správnou cestu. Z Jeana Valjeana se po letech tvrdé práce stává starosta a bohatý muž, který nikdy nezapomněl na svou minulost ani na toho, kdo jeho srdce otevřel lidství a soucitu s ubohými a bídnými.
    2
  • Deník komorné
    Deník komorné (1964)
    FilmRole: La voyageuse
    • DaFilms

    "Čierna" história nepotrestaného zločinu je situovaná do nevľúdneho, izolovaného, honosného vidieckeho sídla, ktorého majiteľom je ctihodný nemohúci starec, sublimujúci posledné záchvevy svojich vášní do neškodných prejavov detinského fetišizmu. V stuchnutom priestore komplikovaných tráum sa nová, bystrá a elegantná komorná Celestine pohybuje ako pobavený pozorovateľ. Keď sa však dozvie o hroznom zločine, začína racionálne konať. Dramatické udalosti sú podané vo voľnom, akoby ľahostajnom, monotónnom toku širokouhlých záberov, rafinovane "necitlivému" pohľadu zodpovedá aj pustota jesennej krajiny. Viaceré absurdné prvky, surrealistické symboly, sarkazmy voči polícii a duchovenstvu nezaprú svojho tvorcu. Hlboká, sarkasticky podfarbená meditácia nad márnou existenciou spoločenstva, ktorého členovia sú obeťami mystérií, predsudkov a vzájomných podvodov je zároveň jednou z buňuelovsky svojráznych štúdií tajomnej podstaty démonického ženstva (nasledovanej postavami vo filmoch Kráska dňa, Tristana a Ten tajomný predmet túžby). Triumf zla potvrdzuje záver, v ktorom neodsúdený vrah, fanatický antisemita a šovinista kočiš Joseph ako majiteľ kaviarne potešene víta pravicových demonštrantov krikom "Nech žije Chiappe" (meno parížskeho prefekta, ktorý v r. 1930 zakázal premietať Zlatý vek). Prvá spolupráca so scenáristom J.-C. Carriérom, významným spolutvorcom všetkých Buňuelových francúzskych diel. Napriek nepochybným kvalitám filmu chýba sugestívna chvejivosť a vnútorná naliehavosť režisérových vrcholných diel. Film byl natočen na motivy románu Octave Mirabeaua.

    75%

    "Čierna" história nepotrestaného zločinu je situovaná do nevľúdneho, izolovaného, honosného vidieckeho sídla, ktorého majiteľom je ctihodný nemohúci starec, sublimujúci posledné záchvevy svojich vášní do neškodných prejavov detinského fetišizmu. V stuchnutom priestore komplikovaných tráum sa nová, bystrá a elegantná komorná Celestine pohybuje ako pobavený pozorovateľ. Keď sa však dozvie o hroznom zločine, začína racionálne konať. Dramatické udalosti sú podané vo voľnom, akoby ľahostajnom, monotónnom toku širokouhlých záberov, rafinovane "necitlivému" pohľadu zodpovedá aj pustota jesennej krajiny. Viaceré absurdné prvky, surrealistické symboly, sarkazmy voči polícii a duchovenstvu nezaprú svojho tvorcu. Hlboká, sarkasticky podfarbená meditácia nad márnou existenciou spoločenstva, ktorého členovia sú obeťami mystérií, predsudkov a vzájomných podvodov je zároveň jednou z buňuelovsky svojráznych štúdií tajomnej podstaty démonického ženstva (nasledovanej postavami vo filmoch Kráska dňa, Tristana a Ten tajomný predmet túžby). Triumf zla potvrdzuje záver, v ktorom neodsúdený vrah, fanatický antisemita a šovinista kočiš Joseph ako majiteľ kaviarne potešene víta pravicových demonštrantov krikom "Nech žije Chiappe" (meno parížskeho prefekta, ktorý v r. 1930 zakázal premietať Zlatý vek). Prvá spolupráca so scenáristom J.-C. Carriérom, významným spolutvorcom všetkých Buňuelových francúzskych diel. Napriek nepochybným kvalitám filmu chýba sugestívna chvejivosť a vnútorná naliehavosť režisérových vrcholných diel. Film byl natočen na motivy románu Octave Mirabeaua.

    3
  • 4
  • Operace Banzaj
    Operace Banzaj (1983)
    FilmRole: La dame âgée qui vend son pavillon
    Michel je sice už dávno dospělý a v zaměstnání si vede skvěle, ale dosud se nedokázal postavit na vlastní nohy. Denně musí být doma včas na večeři, maminka o něj vzorně pečuje. Přesto si našel přítelkyni, za pár týdnů se dokonce budou brát. Krásná Isabelle mu ale působí velké starosti. Michel je likvidátor škod v pojišťovně a při práci se setkává s následky leteckých neštěstí. Z létání má proto panický strach, sám takové dobrodružství ještě nikdy nepodstoupil. A jeho milovaná je letuška! Aby ho uklidnila, Isabelle slibuje, že své povolání opustí. V tu chvíli ještě nikdo z nich netuší, že ustrašený pojišťovák bude zanedlouho muset brázdit vzduchem celý svět...
    64%
    Michel je sice už dávno dospělý a v zaměstnání si vede skvěle, ale dosud se nedokázal postavit na vlastní nohy. Denně musí být doma včas na večeři, maminka o něj vzorně pečuje. Přesto si našel přítelkyni, za pár týdnů se dokonce budou brát. Krásná Isabelle mu ale působí velké starosti. Michel je likvidátor škod v pojišťovně a při práci se setkává s následky leteckých neštěstí. Z létání má proto panický strach, sám takové dobrodružství ještě nikdy nepodstoupil. A jeho milovaná je letuška! Aby ho uklidnila, Isabelle slibuje, že své povolání opustí. V tu chvíli ještě nikdo z nich netuší, že ustrašený pojišťovák bude zanedlouho muset brázdit vzduchem celý svět...
    5
  • Un nuage entre les dents
    Un nuage entre les dents (1974)
    FilmRole: La concierge-explosion
    Příběh dvou novinářů, Malisarda a Prévota. Oba muži projíždějí Paříž ve snaze najít nějaké vhodné téma pro šťavnaté články do novin. Na cestě mají vyzvednout děti jednoho z nich. Po vyzvednutí však oba muži děti nešťastnou náhodou odloží na jiném místě a na chvíli na ně zapomenou. Pak se zoufale vydávají přes celou Paříž, aby děti našli. Jejich cesta je přitom plná taškařic a zmatků. Redakce novin, kde oba pracují, zatím připravuje velký článek o zmizení dětí v hlavním městě. Oba se podle článku navíc stávají podezřelými z únosu.
    Žánry:Komedie
    Režie:Marco Pico
    61%
    Příběh dvou novinářů, Malisarda a Prévota. Oba muži projíždějí Paříž ve snaze najít nějaké vhodné téma pro šťavnaté články do novin. Na cestě mají vyzvednout děti jednoho z nich. Po vyzvednutí však oba muži děti nešťastnou náhodou odloží na jiném místě a na chvíli na ně zapomenou. Pak se zoufale vydávají přes celou Paříž, aby děti našli. Jejich cesta je přitom plná taškařic a zmatků. Redakce novin, kde oba pracují, zatím připravuje velký článek o zmizení dětí v hlavním městě. Oba se podle článku navíc stávají podezřelými z únosu.
    Žánry:Komedie
    Režie:Marco Pico
    6
  • Gentleman z Epsomu
    Gentleman z Epsomu (1962)
    FilmRole: La patronne du bar
    Jean Gabin jako Richard Briand-Charmery - zvaný "Velitel" je bývalý vysloužilý voják a podvodník. Žije v penzionu a "živí" se sázením na dostihy. Jeho přítel Charly (Jean Lefebvre) mu dohazuje různé lidi, těm pak "Velitel" dá typy na koně, o kterých ví, že zaručeně nevyhrajou, ale on jim je dá jako tutovku. Jednoho dne Charly představí Velitelovi majitele restaurace Gasparda Ripeuxe (Louis de Funès). Velitel doporučí Ripeuxovi, aby si vsadil na jednoho koně. Velitel ovšem ví, že tento kůň nemá šanci vyhrát...
    Žánry:KomedieKrimi
    60%
    Jean Gabin jako Richard Briand-Charmery - zvaný "Velitel" je bývalý vysloužilý voják a podvodník. Žije v penzionu a "živí" se sázením na dostihy. Jeho přítel Charly (Jean Lefebvre) mu dohazuje různé lidi, těm pak "Velitel" dá typy na koně, o kterých ví, že zaručeně nevyhrajou, ale on jim je dá jako tutovku. Jednoho dne Charly představí Velitelovi majitele restaurace Gasparda Ripeuxe (Louis de Funès). Velitel doporučí Ripeuxovi, aby si vsadil na jednoho koně. Velitel ovšem ví, že tento kůň nemá šanci vyhrát...
    Žánry:KomedieKrimi
    7
  • 8
  • Celles qu'on n'a pas eues
    Celles qu'on n'a pas eues (1981)
    FilmRole: Christine's grandmother
    55%
    9