7.0

Vera Baranovskaja: Filmy a seriály

  • Matka
    Matka (1926)
    Film

    V Matce není žádná rozpačitost. Větší umění? Bezpečnější umělecká zkušenost. Není to jen bezesporné nadání mladého, čtyřiadvacetiletého režiséra Pudovkina, je to jednota světového názoru, která nedovoluje podobné úchylky. Ve filmu je prožitek lidu. Jen z tohoto prožití může pocházet Pudovkinova znalost lidského materiálu a jeho ovládání. Hodně pracuje s jednotlivými typy. Jde v tom však daleko na naturalistické líčení prostředí. Za každým typem stojí společenská vrstva. Ať je to hráč na balalajku, ať je to dělník, ať je to dozorce, ať to jsou průmyslníci, ať to jsou vojáci a důstojníci každý jednotlivec zastupuje skupinu, třídu, část společnosti. Z těchto tváří vyčteme ruský osud. Kameraman jako Dostojevskij. Pudovkin dává lidi snímat podle jejich významu v dějích normálně nebo zvětšené. To nejsou obvyklé ozřejmující detaily. To je druhý význam nad mimickým dorozuměním, symbolizování ne fantastickým alegoriemi, nýbrž realitou poslušnou filmové techniky. Tak je toto zdůrazňování zároveň skladebným tajemstvím. Těla rostu a smršťují se. I v nehybném tu je pohyb. Jak skvěle je to všecko hráno. Syn, který se poprvé zasměje, když mu matka ve vězení podstrčila dopis. Stařík, zrádce, hospodské typy. Podivuhodné je uvolňující a zase napínající včleňování krajiny. Skvělý film, snad první, v němž jsou kompozičně zvládnuty osud jednotlivce a osud masy.

    77%

    V Matce není žádná rozpačitost. Větší umění? Bezpečnější umělecká zkušenost. Není to jen bezesporné nadání mladého, čtyřiadvacetiletého režiséra Pudovkina, je to jednota světového názoru, která nedovoluje podobné úchylky. Ve filmu je prožitek lidu. Jen z tohoto prožití může pocházet Pudovkinova znalost lidského materiálu a jeho ovládání. Hodně pracuje s jednotlivými typy. Jde v tom však daleko na naturalistické líčení prostředí. Za každým typem stojí společenská vrstva. Ať je to hráč na balalajku, ať je to dělník, ať je to dozorce, ať to jsou průmyslníci, ať to jsou vojáci a důstojníci každý jednotlivec zastupuje skupinu, třídu, část společnosti. Z těchto tváří vyčteme ruský osud. Kameraman jako Dostojevskij. Pudovkin dává lidi snímat podle jejich významu v dějích normálně nebo zvětšené. To nejsou obvyklé ozřejmující detaily. To je druhý význam nad mimickým dorozuměním, symbolizování ne fantastickým alegoriemi, nýbrž realitou poslušnou filmové techniky. Tak je toto zdůrazňování zároveň skladebným tajemstvím. Těla rostu a smršťují se. I v nehybném tu je pohyb. Jak skvěle je to všecko hráno. Syn, který se poprvé zasměje, když mu matka ve vězení podstrčila dopis. Stařík, zrádce, hospodské typy. Podivuhodné je uvolňující a zase napínající včleňování krajiny. Skvělý film, snad první, v němž jsou kompozičně zvládnuty osud jednotlivce a osud masy.

    1
  • 2
  • Tonka Šibenice
    Tonka Šibenice (1930)
    FilmRole: matka Tonky
    65%
    3
  • Takový je život
    Takový je život (1929)
    FilmRole: pradlena
    • DaFilms

    Autorský snímek německého režiséra Carla Junghanse zachycuje tragický příběh stárnoucí pradleny, z jejíž dřiny žije prostopášný manžel – násilník a alkoholik. Psychologické drama se sociálními motivy, jež námětově čerpá ze Zolova románu Zabiják, reprezentuje rozvinutým filmovým jazykem s progresivními montážními postupy a důrazem na symbolickou funkci detailu vrcholnou éru němé kinematografie.

    Navzdory nástupu zvukového filmu koncem 20. let vznikl snímek, ovlivněný vlnou sociálního realismu v evropské kinematografii, jako němý, což se podepsalo na jeho finančním neúspěchu. Přestože film prošel českými kiny v době svého premiérového uvedení takřka bez povšimnutí, patří mezi uznávané filmy vrcholné němé éry světové úrovně a byl oceněn v bruselské anketě filmových historiků v roce 1958. U příležitosti obnoveného uvedení v roce 1959 sestavil dochované filmové materiály Elmar Klos a hudbu „na míru“ filmu složil Zdeněk Liška. (NFA)

    Žánry:Drama
    64%

    Autorský snímek německého režiséra Carla Junghanse zachycuje tragický příběh stárnoucí pradleny, z jejíž dřiny žije prostopášný manžel – násilník a alkoholik. Psychologické drama se sociálními motivy, jež námětově čerpá ze Zolova románu Zabiják, reprezentuje rozvinutým filmovým jazykem s progresivními montážními postupy a důrazem na symbolickou funkci detailu vrcholnou éru němé kinematografie.

    Navzdory nástupu zvukového filmu koncem 20. let vznikl snímek, ovlivněný vlnou sociálního realismu v evropské kinematografii, jako němý, což se podepsalo na jeho finančním neúspěchu. Přestože film prošel českými kiny v době svého premiérového uvedení takřka bez povšimnutí, patří mezi uznávané filmy vrcholné němé éry světové úrovně a byl oceněn v bruselské anketě filmových historiků v roce 1958. U příležitosti obnoveného uvedení v roce 1959 sestavil dochované filmové materiály Elmar Klos a hudbu „na míru“ filmu složil Zdeněk Liška. (NFA)

    Žánry:Drama
    4
  • Svatý Václav
    Svatý Václav (1929)
    FilmRole: Ludmila, Václavova bába
    V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se do něho Skeřova dcera Radmila... Obnovená premiéra filmu se konala 28. 10. 2010 v pražském Rudolfínu za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Janem Kučerou.
    Žánry:DramaHistorický
    64%
    V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se do něho Skeřova dcera Radmila... Obnovená premiéra filmu se konala 28. 10. 2010 v pražském Rudolfínu za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Janem Kučerou.
    Žánry:DramaHistorický
    5