Marika Pecháčková

Režisérka a kameramanka Marika Pecháčková se narodila roku 1980 v Česku. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, fotografii na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě a dokumentární tvorbu pražské FAMU. Žila rok ve Francii a San Franciscu, načež se natrvalo usadila v Praze. Během studií natočila krátkometrážní a středometrážní počiny Film o chmelu obyčejném (2008), za který si odnesla cenu pro nejlepší kameru z festivalu FamuFest, Mater noster (2012), kde skrze postavu matky a její nepřestávající bolesti hlavy sleduje bezmoc a nemožnost určení diagnózy, a observační Vnitroblok (2014), mapující subsvěty každodenních životů. V roce 2016 realizovala středometrážní mozaiku ze života bezdomovců Spi sladce, jež balancuje na tenké hranici vyprávěcích perspektiv a snaží se přiblížit život na ulici zevnitř. Snímek odvysílala Česká televize. Roku 2020 s počátkem covidové pandemie s manželem Vítem Klusákem začali pořizovat záběry dění, které sbírali až do léta 2022. Z materiálu vzniknul unikátní tragikomický portrét nevídaného společenského dění Velké nic (2023), který nastavuje pomyslné zrcadlo a nezaujatě předkládá sociální vývoj na pozadí světové epidemie. Mimo film se angažuje také v rozhlase a literatuře. Publikovala knihu v rámci dokumentu o internetových predátorech V síti (2020) s názvem Kdo chytá v síti a za zmínku stojí i její diplomová publikace Holčičí povídání, která skrze soubor rozhovorů pojednává o feminismu, mateřství a identitě. Je lektorkou vzdělávacího projektu My Street Films.