Jaroslava Tvrzníková

Původně chtěla studovat archeologii, později se ale rozhodla pro hereckou dráhu. Připravovala se na ni ve Studiu E. F. Buriana (1957-1959), pražskou DAMU absolvovala roku 1962. V letech 1962-1965 byla členkou libeňského Divadla S. K. Neumanna, odkud přešla do činohry Národního divadla. V roce 1981 emigrovala se svým manželem Martinem Štěpánkem (1947-2010) do Rakouska, posléze se usadili v německém Mnichově, kde úzce spolupracovali s rádiem Svobodná Evropa. Do rodné vlasti se vrátili až roku 1994. Nebylo jí ještě ani šestnáct let, když si ji filmaři vybrali do titulní role filmu Robinsonka (druhou Robinsonku natočil v 70. letech Karel Kachyňa s Miroslavou Šafránkovou v hlavní roli), v němž představovala dospívající Blážu, která se musí po smrti maminky naučit samostatnosti a rozhodnosti. V komedii Páté kolo u vozu představovala dceru manželů Janurových (Vlasta Fabianová, Miloš Nedbal), v jejichž moderní domácnosti úřaduje čilá babička (poslední velká role Zdeňky Baldové). Hlavní ženskou postavu ztvárnila v dramatu o melioraci jihočeských blat Sedmý kontinent, hrála tu dceru starého bagristy Rubeše (Jaroslav Marvan) a milou mazače Vaška (Milan Sládek). V dalším Gajerově snímku Králíci ve vysoké trávě si zahrála mladou vesnickou učitelku, která chránila jednoho ze svých žáků před jeho bigotní matkou (Antonie Hegerlíková), slabošským otcem (Elo Romančík) a místním farářem (Václav Lohniský). Postavu vesnické učitelky Tvrzníkové svěřil i režisér Zbyněk Brynych ve filmu Neschovávejte se, když prší. Usilovala v něm o zkvalitnění života jedné pohraniční obce, přičemž se citově sblížila se závozníkem Františkem (Josef Abrhám), aniž by ovšem tušila, že je v podmínce, neboť se zapletl do krádeže zubařského zlata. Před odchodem do emigrace si zahrála ještě ve dvou gottwaldovských (=zlínských) filmech. Ve snímku Chlapi přece nepláčou hráli společně s Ladislavem Frejem adoptivní rodiče malého Pepíka, v dramatu Trnové pole představovala lékařku Holkovou, která se na jedné straně bouří proti protekční péči, jež je poskytována nemocnému předsedovi družstva Dubovcovi (Karel Vochoč), na druhé straně je ovšem jeho silnou osobností sama přitahována. Po návratu z emigrace se už před filmovou kameru nevrátila.