
- Komedie
Jaroslav Průcha se narodil 24. dubna 1898 ve Škvrňanech, nyní části Plzně. Pocházel z dělnické rodiny; jeho otec Vojtěch Průcha pracoval ve Škodových závodech a matka Barbora byla dcerou kamenického dělníka. Po absolvování obecné a měšťanské školy se vyučil lakýrníkem, avšak tomuto řemeslu se nevěnoval a nastoupil jako zámečník ve Škodových závodech. Již v mládí projevoval zájem o divadlo a aktivně se zapojoval do ochotnických představení v Plzni.
Počátky divadelní kariéry
V roce 1920 vstoupil k divadelní společnosti J. O. Martina, kde zahájil svou profesionální hereckou dráhu. Následujícího roku se pokusil založit vlastní hereckou společnost nazvanou Herecká komuna, avšak tento projekt nebyl úspěšný, a tak se vrátil k Martinově společnosti. V srpnu 1924 získal angažmá v kladenském divadle, kde působil až do roku 1928.
Působení v různých divadlech
Po odchodu z Kladna nastoupil do Východočeského divadla, avšak soubor se v polovině sezóny rozpadl. Následně působil v Osvobozeném divadle v Praze, kde spolupracoval s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. V roce 1930 přijal angažmá v Národním divadle v Brně, kde setrval jednu sezónu.
Angažmá v Národním divadle v Praze
Od 1. září 1931 se stal členem činohry Národního divadla v Praze, kde působil až do své smrti v roce 1963. Během tohoto období ztvárnil řadu významných rolí v klasických i současných hrách. Jeho herecký repertoár zahrnoval postavy jako Král Lear, Shylock v "Kupci benátském" či titulní roli v "Cyranovi z Bergeracu".
Filmová kariéra
Jaroslav Průcha se objevil ve více než 50 filmech. Mezi jeho významné role patří detektiv ve filmu "Peníze nebo život" (1932) a rozhlasový hlasatel ve snímku "Hej-Rup!" (1934). V roce 1937 ztvárnil titulní roli ve filmu "Hlídač č. 47", kde se představil jako stárnoucí traťový hlídač František Douša. Další významné filmy zahrnují "Škola základ života" (1938), "Cesta do hlubin študákovy duše" (1939) a "Krakatit" (1948).
Režijní a dramatická tvorba
Kromě herectví se Průcha věnoval i režii a dramatické tvorbě. V Národním divadle režíroval několik inscenací, ve kterých často kladl důraz na psychologickou hloubku postav a realistické ztvárnění děje. Jeho dramatická tvorba zahrnuje několik her, které reflektují společenské a sociální otázky tehdejší doby.
Pedagogická činnost
Průcha působil také jako pedagog na Státní konzervatoři v Praze, kde předával své bohaté zkušenosti nastupující generaci herců. Jeho pedagogický přístup byl ceněn pro důraz na hereckou etiku, disciplínu a hluboké porozumění dramatickému textu.
Úmrtí a odkaz
Jaroslav Průcha zemřel 25. dubna 1963 v Praze, den po svých 65. narozeninách. Jeho ostatky jsou uloženy na Vyšehradském hřbitově.