Oldřich Nový

Galantní šarm postav, které vytvořil ve filmu i na divadle, se stal vzorem prvorepublikánského gentlemanství. Své kultivované,sebeironii nepostrádající herectví uplatnil především v komediích z časů, kdy se první republika měnila ve druhou a ta zas v protektorát. V poválečné kinematografii již dostával příležitost jen sporadicky. Původně se vyučil typografem, hrál s ochotníky a zpíval v pražských šantánech. Po odborném školení u Karla Želenského působil na profesionálních divadelních scénách, zejména v Brně (1922-1935), kde se prosadil jako vůdčí osobnost operetního souboru. V Praze založil Nové divadlo (1935-1948), kde sám hrál a také režíroval hudební komedie. V letech 1944-1945 byl internován v koncentračním táboře. Na koci 40.let (po ukončení činnosti Nového divadla) se stal dramaturgem Čs.filmu a následně uměleckým šéfem Hudebního divadla v Karlíně. Již v Brně se uplatnil jako autor a interpret rozhlasových kabaretů. Poprvé hrál ve filmu v roce 1922, ale teprve od poloviny 3O. let se mu postupně podařilo prosadit se jako výrazná herecká osobnost, jejíž popularita dosahovala hvězdné velikosti. Nového role ve společenských komediích z přelomu 3O. a 40. let jsou nepominutelnou a trvalou hodnotou českého zábavného filmu. O. N. se také pokusil o filmovou režii.