Jaroslav Mareš

Jaroslav Mareš se narodil 24. dubna 1921 v jihočeském Husinci. Jeho otec byl písmomalíř a lakýrník. Na přelomu 20. a 30. let se rodina přestěhovala do Francie za prací, kde jeho matka krátce po příjezdu zemřela na tuberkulózu. Po její smrti strávil Jaroslav rok v sirotčinci a poté se s otcem vrátili zpět do Československa. Vyučil se strojním zámečníkem a již v mládí se začal věnovat ochotnickému divadlu.

Začátky divadelní kariéry

Po druhé světové válce se rozhodl pro profesionální hereckou dráhu. Nejprve působil ve Studiu 5. května při činohře Divadla 5. května, následně v Divadle státního filmu. V těchto souborech často vystupoval na estrádách a získával cenné zkušenosti na jevišti.

Působení v Národním divadle

V roce 1952 se stal členem činoherního souboru Národního divadla v Praze, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1988. Během tohoto období nastudoval role ve více než stovce inscenací a spolupracoval s předními režiséry té doby. Jeho repertoár zahrnoval širokou škálu postav od klasických až po moderní hry.

Filmová kariéra

Jaroslav Mareš debutoval ve filmu "Nezbedný bakalář" v roce 1946. V následujících desetiletích se objevil ve více než 70 filmech, často v epizodních rolích. Výraznější roli ztvárnil ve snímku "Černý prapor" (1958), kde hrál legionáře Václava Malého. Diváci si ho mohou pamatovat také z filmů jako "Anděl na horách" (1955), "Limonádový Joe aneb Koňská opera" (1964) či "Až přijde kocour" (1963).

Televizní a rozhlasová tvorba

Kromě divadla a filmu se Mareš věnoval také televizní a rozhlasové tvorbě. Jeho hlas zazněl v řadě rozhlasových inscenací, například v adaptaci "Muži v offsidu" od Karla Poláčka z roku 1954. Na televizních obrazovkách se objevil v seriálech a inscenacích, kde často ztvárňoval vedlejší postavy.

Autorská činnost

Jaroslav Mareš byl také autorem libret k několika baletům skladatele Miloše Vacka, mezi něž patří "Komediantská pohádka aneb O dárci radosti", "Vítr ve vlasech" a "Poslední pampeliška". Tímto způsobem přispěl k rozvoji české baletní tvorby a prokázal svou všestrannost v umělecké sféře.

Osobní život a závěr kariéry

Po odchodu do důchodu v roce 1988 se stáhl z veřejného života a umělecké činnosti. Zemřel 22. října 2003 v Praze ve věku 82 let. Jeho ostatky byly uloženy na hřbitově v rodném Husinci, kde si ho místní obyvatelé dodnes připomínají jako významného rodáka.