Recenze filmu Jen o rodinných záležitostech

Komentáře a recenze 3

martin-mickey-stusak

37 150 bodů •16. 8. 2018

10

“Raději se desetkrát mýlit, než mít jednou pravdu proti straně!” Československo, 50. léta a nelidský teror na lidech v podobě vykonstruovaných procesů. Doslova horor mající reálné základy. Citace: ´Příběh z období kultu osobnosti, usilující o postižení psychologie doby a lidí ji žijících. Odsuzuje i varuje vylíčením tragických osudů dvou mužů, zatčených a obviněných z velezrady, a ženy jednoho z nich, kteří trpí nesprávnými metodami i s nimi zápasí a sami v sobě i ve svém okolí hledají odpověď na palčivou otázku, kde vlastně je pravda a spravedlnost.´ Snímek je natočen na základě autobiografického knižního románu autorky Jaromíry Kolárové, která vyšla v roce 1965. Scénář byl však dokončen až v roce 1988 a do kin hotový film vzešel zrovna v době tzv. Sametové revoluce a co si budeme povídat, kdo by v tuto dobu chodil do kina. A tak bohužel upadl v zapomnění a je to ohromná škoda. Tohle by se mělo v televizi promítat hodně často, neb lidé zapomínají a z dob komunismu si připomínají jen to dobré. A rozhodně se na to měli podívat čeští tvůrci, kteří stojí za filmem ´Milada´. Takhle nějak ten film měl vypadat. Stojí za připomenutí, že něco takového už v roce 1970 natočili francouzští tvůrci v Česku uvedeném pod názvem ´Doznání´, pro změnu dle vzpomínek popsané v knize od československého komunistického politika, diplomata a publicisty Artura Londona, který emigroval do Francie, jehož děj je tomuto podobný jako vejce vejci. Film byl samozřejmě v tehdejším Československu zakázán a není divu.

junxi91

6 913 bodů •18. 7. 2024

8

Českoslovenští občané se sotva vzpamatovali z nacistické okupace, teroru a zatýkání ze strany gestapáků, když nastoupila nová státní moc, která akorát vyměnila hákový kříž za srp a kladivo, Hitlera za Stalina a hnědou za rudou. V tomto filmu sledujeme, jak zasraní komunardi zatýkali, věznili a vyslýchali své vlastní členy, aby z nich dostali přiznání ke zločinům, které nikdy nespáchali. Spousta prostředků a času byla promrhána na vymýšlení nesmyslných obvinění, na sepisování falešných přiznání a na deprivaci, bití a mučení nevinných a oddaných komunistů, kterým bylo předurčeno, že se stanou obětními beránky. Naši soudruzi měli za úkol od Moskvy najít mezi svými řadami zrádce, záškodníky a sabotéry, aby měli na koho svést to, že jejich vláda stála za hovno a že nebyli schopni zajistit lidem základní zboží a služby pět let po válce. Film začíná velkou stranickou slavností při příležitosti narozenin jednoho potentáta, na které se vyžraní komouši promenádují, konzumují chlebíčky, pijí šampaňské a provolávají slávu soudruhu Gottwaldovi, soudruhu Stalinovi a SSSR. Hlavní postavou je předseda krajského výboru KSČ, zásadový a čestný Jaroslav Mrázek, který má oddanou a psořádanou manželku Lídu a děti a společně žijí v činžovním bytě. Druhou hlavní postavou je JUDr. Jan Steiner – Kamenický, který má zase krásnou a mladou ženu Alenu, žije si v honosné vile, a především je to žid. Hned po slavnosti je o půl třetí ráno zatčen komunistickou tajnou policií s praktikami gestapa a uvržen do špinavé a temné cely. Jeho žena prosí Mrázka, aby jí pomohl, ale ten je také zatčen a zavřen do temné cely. Je mu řečeno, že byl zbaven stranické funkce a vyloučen ze strany a začíná si užívat ten pravý bolševický teror – odpírání spánku, jídla, vynucené chození tam a zpátky, a to vše je prokládáno brutálním výslechem. Lída je donucena odejít s dětmi z pražského bytu do zanedbaného a zpustlého domu na venkově bez tekoucí vody a elektřiny, ale i zde ji STBáci rádi terorizují. Děj se nejvíce soustředí na Mrázka a na to, jak se jej vyšetřovatelé pokoušejí obvinit z toho, že jeho otec byl malíř, který vykořisťoval jednoho dělníka – komunistu, že je to anglo-americký imperialistický špion, sabotér národního hospodářství a že měl milenku Moniku Nekludovou. U Kamenického je největším problémem to, že byl za druhé světové války ve Velké Británii a že je to žid. Major STB působí korektně a rozumně, na špinavou práci má dozorce a také velmi vzteklého kapitána STB, který se v jednom okamžiku neudrží a zmlátí Kamenického tak, že mu teče krev z nosu. Mezi STBáky je také ještě typická vyžraná komoušská hloupá dělnická nula, která se ohání tím, že sice nemá školy, ale stejně moc dobře ví, že Mrázek je vinen a že neunikne trestu. Další zajímavou postavou je STBák František Loukotka, kterého navštíví Lída s prosbou o pomoc, protože jej za války ukrývali před gestapem. Loukotkova žena jí přivítá vlídně, ale Loukotka ji vynadá a vyhodí, a nakonec je sám zatčen a odříkává naučenou výpověď. Mrázek a Kamenický jsou nuceni podepisovat zcela vylhaná a vymyšlená přiznání a učit se je nazpaměť k soudu. Jeden z nich ovšem morálně odolá a u soudu všechno odvolá. Celý film je tak protkán nesmyslnou krutostí a brutalitou, nespravedlností a beznadějí, která byla tak příznačná pro stalinistická 50. léta. A ten název? Vězni si směli psát se svými blízkými a stejně tak se bavit s návštěvami pouze o rodinných záležitostech, ostatní témata byla přísně zakázána.

Více