Pokračování otřesného hororu Medvídek Pú: Krev a med, v němž jsme dostali o něco brutálnější verzi oblíbených pohádkových postaviček. Dospělý Kryštůfek Robin se snaží vzpamatovat z událostí z prvního dílu a zapomenout na děsivou minulost. Jenže Medvídek Pú a jeho krvelační parťáci v čele s Tygrem či Sovou jsou silnější než kdy dřív a chtějí se Kryštůfkovi co nejvíce pomstít. Rozhodnou se tedy, že zaútočí na jeho rodné město a zabíjí zde co nejvíce lidí.
Kurva, tak se nám ten Puch-verze celkem rozjímá. Medvídek Si Ťin-pching Pú, Prasátko a kamarádi ze Stokurcového lesa byli v prvním díle takoví podrážděni. Teda po té co jich po několika letech navštívil Kája Mařík nebo Robin ze skupiny Kryštof, a jejich naostřené drápy a kotoučové pily se jen trošilinku orosily, a ve dvojce nešetřej už ničím. A to myslím doslovně. Je z toho cítit větší rozpočet na umělé mrtvoly, více prasečí krve z Vodňanských sviňí, a dokonce jsem cítil že si tvůrci pohráli s nějakou tou pointou. No nic, ještě že letos dorazí další zmrvení animované klasiky Bambi a Miky Mause, a na torrentech jsem dokonce našel Cinderella Revenge, takže pohádky krom těch zaběhlých klišé a šťastným konci dostávají grády i pro dospělejší pervezáky a mastiče. Tahle gore-variace si nemůžu ani nenechám ujít. Pohádka o Maši a třech medvědech se pomali zvrhne na gangbang a jedné zlatovlásce.
I to malé zlepšení dokáže pohřbít zbytečně vysoká ambice tvůrců. Proč se po příšerné jedničce snažit o něco víc, než obyčejný slasher, je pro mě nepochopitelné. Takhle i dvojka zůstává hlubokým dnem tohoto subžánru. Pů přestal slintat med (nebo co to vlastně bylo), to je rozhodně pozitivní změna. Celkově působí jako klasický americky redneck v dost nepovedené masce, ale ta mohla být odpuštěna, kdyby tu nebyly jeho další motivace. Dramatická linka samozřejmě nefunguje ani jako vtipný doplněk příběhu, už vůbec ne jako cosi vážného. Zbytečně tak podkopává těch několik povedených mordů, především úvodní karavan, jenž měl dokonce nějakou atmosféru.