martin-mickey-stusak
36 615 bodů •
8.5
Impozantně stavěný protiválečný film, který by mohl být pro ostatní filmaře vzorem. Příběh Norska, který ve válečném marastu zůstal neutrální, ale protože měl pro výrobu zbraní tolik potřebnou železnou rudu, začali se tam dít věci. Snímek vkusně ukazuje válku nejen z politické, ale hlavně i z lidské stránky. Narvik se stal fyzicky svědkem konfrontace mezi německými a anglickými jednotkami, čímž tam nezůstal kámen na kameni. Norská strana se dostala do nelehké situace, a tak je hodně těžké posuzovat, co udělali dobře a co špatně. Nejzásadnější je to u postavy Ingrid Tofte, která může diváky rozdělit na dva tábory. Má obyčejný strach o sebe a své blízké, což ji vede k neúmyslnému zapojení s válkou. Její čin v zájmu ochrany svého dítěte může být kritizován i chválen, ale jak se říká, po bitvě je každý generál. Zachovala by se jako ona každá matka? Cílem filmu bylo dát obětem duši, což se povedlo. Jak se tímto příběhem ukazuje, nacionalismus existuje, a to blíže k vlasteneckému než národnímu eposu. Avšak s mírou a citlivostí. Scénář je zpracován nadstandardně dobře. Popisuje několik příběhů, které dávají smysl, aniž by se vzájemně rušily. Po technické stránce není co vytknout. Snad jen odstřel mostu by mohl být o něco dramatičtější. Každopádně se jedná o pevný vlastenecký snímek, který zviditelňuje svůj národ a dává najevo humanizaci svých postav. Události jsou založeny na příbězích skutečných lidí, jen jsou prožívány fiktivní postavou výše zmíněnou Ingrid Tofte. Emoční atmosféra je jasně daná, ale zase se v ní tolik netlačí na pilu, jak je běžné u hollywoodské produkce. I tak se do filmu nedostalo všechno, což je svým způsobem samozřejmé. Ono by to zase dalo spíše na seriál než na film, ale aby to u diváků vytvořilo alespoň nějaký obrázek, jak to tam vypadalo, vcelku to stačí. Pro Norsko se jedná o zásadní film své historie a my se alespoň, byť z části, zase něco dozvíme.
