Klajnik
9 194 bodů •
3
Zůstává to stále příliš na povrchu, ale fungovat by to mohlo. Problém tkví v tom, že je to poměrně utahané a závěr působí příliš vyumělkovaně (spoiler: konkrétně myslím to, jak v onom bludu, do něhož jsme celou dobu uváděni bludu zabije toho herce). Sice to je pěkně nasvícené a snaží se to být poměrně vizuálně efektní, ale myslím si, že autor měl víc přitlačit na pilu a tu její derealizaci audiovizuálně prokreslit lépe, aby to bylo celé obsahově záživnější a více se setřel rozdíl mezi tím, jak situaci vnímá protagonistka a jak ostatní. Inspirací může být Americké Psycho, kde stejné scény a dialogy byly točeny v jiných hereckých podáních a pak sestříhány dohromady, načež scéna působí více nejednoznačně i více vynikne ona pociťovaná paranoia. Snad lepším příkladem je Kurosawův Rašómon nebo Scottův Poslední Souboj, kde tatáž situace vyprávěna/interpretována jednotlivými účastníky různě. Konkrétně v Posledním Souboji je to velmi citlivě zachyceno, ale není nám ten rozdíl předkládán střihovou skladbou v jedné scéně, nýbrž čekáme na druhou interpretaci též situaci, kterou už známe z dřívějšího vyprávění postavy první. Soudím, že slabá divácká odezva tkví v tom, že se autorovi nepovedlo přesvědčivě zkomponovat onen závěr, který tím pádem působí nevěrohodně/vyumělkovaně a také v tom, že nepřitlačil víc na pilu - nešel dost do hloubky, nešel moc do detailu, nevyhrotil to, což b i pro zábavnostní účely bylo lepší.