Recenze filmu Tři přání pro Popelku

50%

Komentáře a recenze 21

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 170 bodů
5
Osobně nemám nějak příliš v lásce Tři oříšky pro Popelku, takže se nijak nepohoršuji nad tím co si to ti Norové jako dovolili, že si obšlehli náš vánoční národní poklad. Tři přání pro Popelku je jasnou kopírkou, ale v určitých momentech si jde svým vlastním směrem a rozhodně né špatným. Zasněžené Norsko je samo o sobě pohádkovou zemí a na filmovém plátně vypadá nádherně a to filmu přidává plusové body. Po vizuální stránce toho nejde moc co vytknout, tady byla odvedená dobrá práce. Stále se však jedná o remake a proto nemůžu s hodnocením nad 50%.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 654 bodů
4
Tři oříšky pro Popelku platí za stálici českých televizí během vánočních svátků, uspěli ovšem i za kopečky. Snímek režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Františka Pavlíčka tak uspěl i v Německu, Polsku, Španělsku nebo Severských zemích. Do těch spadá i Norsko a právě zde si pohádku ve svém dětství zamilovala filmařka Cecilie A. Mosli. Právě ta se poté chopila moderní předělávky Tří oříšků pro Popelku a dle vlastních slov chtěla svůj film realizovat jako poctu právě Vorlíčkovým Třem oříškům pro Popelku. Především u nás to měla toto moderní zpracování automaticky hodně těžké i kvůli prakticky až patriotské lásce k známé vánoční pohádce. Problém ovšem nebude pouze v nostalgii. Dá se říct, že Tři přání pro Popelku jsou Třem oříškům pro Popelku velmi věrné. Zhruba tak v 90%. Dochází tak k opakování známých momentů, známých hlášek a pocitu, že tento film skutečně natočil někdo, kdo Tři oříšky pro Popelku miloval. Tato moderní adaptace má poté pochopitelně výhodu v tom, že oproti původnímu filmu z roku 1973 se může opřít o moderní vizuální efekty a také po stránce kamery tentokráte může sázet na záběry z dronu. Právě malebné záběry na norskou zimní krajinu jsou na filmu jednou z těch nejpůvabnějších věcí a na Tři přání pro Popelku se i díky kameře Tronda Tøndera dá dívat. Pak je to trochu složitější. Osobně jsem nikdy oné patriotické vášni k Třem oříškům pro Popelku nepropadl a o Vánocích vždy preferoval radši S čerty nejsou žerty nebo Tři veterány. Přesto mě ovšem pokus adaptovat právě Tři oříšky pro Popelku do nové podoby přijde zvláštní, i díky tomu, že právě láska k ní po 48 letech přetrvala i v Norsku a krom moderního kabátu prostě Tři přání pro Popelku nic nepřináší. I drobné úpravy (především ve finále, které se pokusí udělat závěrečnou ´´ akci ´´ se sáněmi epičtější) působí neskutečně zvláštně a i osudová tečka za klíčovým momentem rozlousknutí hádanky přichází o své kouzlo. Celkově poté obsazení působí dosti podivně. Norský Vladimír Menšík prostě není Vladimír Menšík, Ellen Dorrit Petersen je jako macecha místo Caroly Braunbock stylizovaná do děsivé a neskutečně rušivé podoby a ani ústřední dvojice Astrid S a Ingrid Giaever prostě do rolí nepadnou. Cengiz Al je ještě méně výrazný než Pavel Trávníček svého času, Astrid S poté prostě není Libuše Šafránková. Nová herečka, která má nahradit nezaměnitelnou Helenu Růžičkovou v roli Droběny je poté kapitolou sama o sobě. Tohle byl předem prohraný boj. Celkově je realizace této norské předělávky skutečně zbytečná. Tři oříšky pro Popelku dodnes nic ze svého kouzla neztratili a i po téměř 50 letech jsou nadále milováni stejně. Nová verze má možná velkolepější výpravu, efekty a kostýmy, k ničemu to ovšem není, protože se tu pořád s ničím novým nepřichází. Mosli se sice snažila o poctu, až příliš se ovšem drží původního materiálu, čímž prohrála na plné čáře. Na rozdíl od Guse Van Santa, který v roce 1998 dopředu prohrál boj, když se pokusil předělat Hitchcockovo Psycho alespoň zde přichází snaha o něco nového, přesto se to ovšem celé nezbaví pachuti zbytečnosti. A stylizace se v průběhu jeví ošklivěji a ošklivěji. Zbytečný projekt, který má sice nějaké řemeslné kvality, v průběhu ovšem působí až příliš uměle a především se pořád drží vzorového materiálu. Šlo o předem prohraný souboj? Dost možná ano. Třem přáním pro Popelku totiž nejde upřít slušné řemeslo, jejich existence ovšem zůstává zbytečná. Ani podivně rušivé cameo Kristofera ´´ Tormunda ´´ Hivjua tenhle zbytečný remake nezachrání...... PS: Gay polibek ve filmu je! Takže zastánci klasických křesťanských hodnot a voliči SPD by se měli od filmu držet dál. PS 2: Sova Rozárka ve filmu je, v některých případech ovšem působí digitálně, především její oči. Což vyvolává naději, že se neopakovala historie z roku 1973 a nikdo tentokrát soví herečku sexuálně neobtěžoval šťouchnáním špejlí do zadku.
markinho
markinho
6 245 bodů
2
Tak oproti té naší snad jen záběry Norska, ale jinak odpad
Harapes
Harapes
5 070 bodů
6
Srovnávat naše Tři oříšky s norskou verzí určitě napadne nejednoho zdejšího uživatele. Já to beru tak, že prostě naše Libuška nejde překonat a Norové si natočily svoji verzi, která samozřejmě není lepší jak naše. Zaostává úplně ve všem. Výběr herců, nedotažené scény, chytlavá hudební melodie...a tolik propíraný polibek dvou mužů je opravdu zbytečný. I tak se klidně na tuto pohádku znovu klidně v tv podívám. Prostě ta zasněžená krajina a hory byli krásné. Ale prostě ty naše Tři oříšky pro Popelku,to je úplně jinej level. O tom žádná.
kknk2
kknk2
3 289 bodů
6
Pro zaryté milovníky české Popelky to není, ale jinak respektují potřebu národa přiblížit si oblíbený příběh. Vizuál je hezký, líbivější než originál, tvůrci se taky snaží být pokrokový, někdy trochu moc okatě. Stupeň dolů bych dala za tuctové dialogy a přidanou naivitu.
marie-kolarova
marie-kolarova
2 980 bodů
7.5
Norové logicky těží z krásy zasněžené krajiny a celkově z nesrovnatelných technických i finančních možností, což zaručuje krásný vizuální zážitek. Aktualizace je vedena příjemným způsobem, mile potěšila nevlastní sestra, která je nejvíce ze všeho obětí ambiciózní matky. Svým vlastním založením je to docela milá holka, která má s Popelkou nekonfliktní vztah, tedy pokud zrovna neúřaduje matka. Popelka si je vědoma svého postavení, z kterého se nehroutí, jen s tím snaží nějak vyrovnat. Celkově civilnější, až na matku, která je ukázková hnusná mrcha se zbytečně přestylizovanou vizáží. Příjemně vyakčněný závěr. Pokud si někdo dopředu myslí, že Vorlíček vyhrál na věky mistroství světa v natočení Popelky, nemá smysl, aby se na tuto adaptaci díval. Bonus na závěr: buď sama sebou, nepotřebuješ jiné kostýmy.
samosato
samosato
1 975 bodů
4
4/10
ondy9
ondy9
1 619 bodů
5
Příspěvek obsahuje spoiler!
Pasadenka
Pasadenka
1 596 bodů
5
Tato Norská verze má problém. Není tak dobrá. :D Samo sebou se divák neubrání srovnávání s předlouho. Zde několik postřehů:

Výprava je dražší, krajina hezčí. Popelka je hezká, milá, umouněná. :) Zároveň se více kamarádí se zvířátky a se sestrou má nějaký vztah. Macecha je až démonická. Hudba je výpravná a v porovnání s originálem taková nezapamatovatelná. Autoři popelku udělali více emancipovanou s jakýmsi poselstvím. Zde její charakter začíná selhávat, neboť její spojení s princem působí značně nekonzistentně. V tak krátkém rozsahu to jednoduše nedává moc smysl a neudržuje si to pohádkovou strukturu. To, že je princ arabského etnika, nebo podobného, působí trošku bizarně v kontextu jeho rodičů. Tu už to trochu zavání Fast X, kde se dvěma latinos kouzelně narodil mulat. :D A pak jsou princovi kumpáni. Zde bohužel pozorujeme aktuální trend, kde muži nemohou být rozverní bez toho, aby z nich byli homosexuálové. I když to platí i o ženách. Intimní projevy přátelské náklonosti, jak ji známe z LOTRa současné filmy již nedodávají. Intimita a blízkost se ve valné většině překlápí do sexuální, což je škoda. Ale to není chyba tohoto filmu. Ten jen kopíruje trend. A co je asi nejhorší, postavy po změnách už tolik nefungují.

A jak si film vede jako takový?

No, prvně, není vtipný. Vizuálně je hezký, i když je vidět levnější CGI. A bohužel, je v podstatě tuctový. Další adaptace začátku 21. století, která reflektuje dobu. A je to zkrátka nuda. :D Napodruhé se mi to jen potvrdilo. Řekněme, že se nejedná o remake, stále je to tak na 50%.
HanzyKisik
HanzyKisik
843 bodů
2
Naprostá dehonestace naší legendární Popelky. Herci, kteří se tam nehodí, Astrid, která není sice škaredá, naopak je spíše do thrilleru, nebo krimi, ale ne do pohádky. A ještě jedna věc, může mi někdo vysvětlit, proč vypadá princ jako z Arábie ? Není v tom žádný rasistický podtext, ale dle mého názoru se tam vůbec, ale vůbec nehodí. Nechápu jak to vůbec mohl někdo schválit, do této pohádky. Princ z Persie...to bych chápal a bral, ale "tři oříšky pro Popelku?, jak pěst na oko.