Česká filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka z roku 1973 patří mezi jeden z nejoblíbenějších českých počinů tohoto žánru vůbec. Proč je tento snímek tak úspěšný? Co je na něm tak zvláštního, že ho chceme vidět znovu a znovu? A jak se tento obraz pozmění nazíraný feministickou kritickou optikou?
Jedním ze základních atributů žánru pohádka je romantická (zatím stále drtivě heterosexuální) láska ve své ryzí, nejčistší podobě. Muž a žena se mají milovat pro ně samotné, a to navzdory jakýmkoli překážkám či zájmům včetně těch „vyšších, státních“. To je příběh hudební pohádky Šíleně smutná princezna z roku 1968.
Konec loňského filmového roku patřil zcela jistě komiksovému Spider-Manovi a katastrofické satiře K zemi hleď!. Oba snímky zohledňujete v komentářích, ale pomyslnou objevenou perlou se pro jednu z vás stalo československé sci-fi z šedesátých let minulého století. Inspirujte se. Vaše názory uvádíme bez jakýchkoli redakčních úprav.
Ve čtvrtek vstupuje do tuzemských kin norská verze klasické pohádky Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku (1973). Tři přání pro Popelku natočila jako svůj celovečerní hraný debut Cecilie A. Mosli a do hlavní role obsadila norskou pěveckou hvězdu Astrid S. V tuzemském prostředí se pochopitelně bude nejčastěji řešit, jak moc se shoduje s Vorlíčkovým originálem.
V pražském kině Lucerna dnes proběhla novinářská projekce norské verze pohádky Tři oříšky pro Popelku (1973). Tvůrci Třech přání pro Popelku (2021) to zmiňují v titulcích a režisérka Cecilie A. Mosli na to upozornila též v krátkém civilním videu, které tuzemskému publiku zaslala. Přinášíme první dojmy z filmu, který bude mít v českých kinech premiéru ve čtvrtek 23. prosince.
Původu pohádek se věnuje řada vědců po celém světě, přičemž není snadné ho zjistit. Jejich historie prý může sahat až do doby bronzové nebo železné. Je ale zajímavé, že většinu pohádek znají v různých úpravách lidé po celém světě. Nejpravděpodobnější je vysvětlení, že příběhy přicházely z Indie, Egypta a dalších zemí, odkud cestovali obchodníci, účastníci křížových výprav nebo různí nájezdníci či osadníci.
