Marcos22
1 611 bodů •
8
Vizuálně úchvatná podívaná, která se divákovi zaryje hluboko do morku kostí. Christopher Nolan přináší syrový vhled do života „otce atomové bomby“ Roberta J. Oppenheimera, a na piedestal svého filmu staví intrapsychický konflikt vědce, související s etickými důsledky jeho činnosti v moderní společnosti. Nolan nechává v drtivé většině času čelit diváka politickému pletichaření, které je mnohdy příliš zdlouhavé a nudné. Toho si je nicméně vědom, a když divák začne pomalu usínat, je do děje opět vtažen překrásnými vnady Florence Pugh v roli Jean Tatlock, které odstartují tu nejsilnější a nejzábavnější část snímku. Vedle fantastického výkonu Cilliana Murphyho v roli Roberta J. Oppenheimera dostáváme úchvatné výkony i od vedlejších postav, Roberta Downeyho Jr. (Lewis Strauss), Joshe Hartnetta (Ernest Lawrence) či dříve zmíněné Florence Pugh (Jean Tatlock). Po hudební stránce dostáváme naprosto to samé, co jsme dostali v předchozím Nolanově projektu, což je dáno identickým skladatelem, Ludwigem Göranssonem, a zejména v závěru snímku dává divákovi pocit, že to byla správná volba. Z mého pohledu se Christopheru Nolanovi podařilo diváky seznámit s osobou Roberta J. Oppenheimera po pracovní a vztahové rovině, tak jak zamýšlel, nicméně zvolená forma, a ani hlavní myšlenka snímku nebyly natolik interesantní, aby přiměly diváka se nad ním v dlouhodobějším časovém horizontu opětovně zamýšlet či si jej znovu pustit. Čtyři hvězdy. 👍 (20.07.2023, IMAX 70mm)