Mysteriózní korejský horor dokazuje, že i v moderním světě mohou tiše, ale mocně vládnout staré síly a kletby. Malé město jihozápadně od Soulu žilo doposud klidným životem. Jednoho mlhavého rána je však místní policista přizván k násilné vraždě, jakou žádný z místních obyvatel nepamatuje. Ta je jen začátkem série vražd, které se v městečku spustí. Vrahové jsou pokaždé rodinní příslušníci, a kromě toho, že vykazují známky katatonie, jsou pokrytí neznámou kožní nemocí. Případů přibývá a policie začíná být bezradná. (Filmasia)
Rozhodně zajímavé. Chvilku jsem přemýšlel i o čtyřech, protože ten závěr..to je fakt síla. Jenže mi zároveň asi tak půl filmu trvalo, než jsem se vůbec naladil na tu korejskou strunu podivných postaviček a zvláštního humoru.
ŠPIČKOVĚ DUCHAŘSKÁ FILMAŘINA!!! „Duch nemůže být z masa nebo kostí“ Z Jižní Koreje jsem měl zatím dva horory, které jsou pro mě uměleckým skvostem, a jsem rád o přidání tohoto snímku do seznamu. Ani nevím čím začít, protože už ten název mi navalil porci zvědavosti, proč se podívat. Pro někoho to může být nekonečné a upovídané a nula lekaček, jenomže pro mě to tak vůbec není, protože je to kvalita! Ta barevná kamera je naprosto výborná, protože dělá z obyčejné scény něco více, třeba v tom lese bych nechtěl na procházku. Má to parádní hudební podkres, díky kterému se divák přilne k obrazovce blíže. No a největším šokem byl Jun Kunimura, což je prostě pan herec, ke kterému mám vždy velký respekt, ale toto je možná asi ta nejlepší role, jakou jsem u něj kdy viděl, protože strach z něj byl neskutečný a potkat bych ho asi ani nechtěl. Příběh je vlastně úplně přímý a jednoduchý, který se svou 156 minutovou stopáží může někoho nudit, ale díky tomu všemu ostatnímu je to neskutečné žrádlo plné precizní filmařiny. A ten konec v jeskyni je nezapomenutelnou třešničkou na dortu. Za mě se jedná o skvělý zážitek! Mé hodnocení: 9/10