Lomikar
102 bodů •
8.5
Syn Alexeje Germana záslužně navazuje na filmařské metody svého otce, takže scény jsou obvykle chaotické, mnoho slov je řečeno do větru a spousta postav se po mizanscéně jen tak prochází a povídá si, aniž bychom zpočátku věděli, zdali jim máme věnovat pozornost. Nicméně tentokrát je forma daleko scéničtější, postavy se většinou pohybují horizontálně a pozadí působí většinou jako neurčitá divadelní kulisa. Ono pozadí ale ve skutečnosti je to, o čem celý film vypráví i když se tváří, že nám předkládá nějaký koherentní příběh. Skupina lidí odvržených na okraj společnosti či zájmu sleduje jak se jim před očima přestavuje země a přichází tak o svoji duši. Zatímco v Chrustlajov, mašinu! Germana staršího byly leitmotivem anonymní projíždějící černá auta KGB, zde to jsou všudypřítomní kyrgyžští stavební dělníci, kterým nikdo nerozumí.
Pod električeskimi oblakami
Bajo nubes eléctricas
Pod elektrickými oblakmi
Pod električnim oblacima
Sub nori electrici
Under Electric Clouds