evismaior
4 254 bodů •
6
Jsem na konci druhé série a mám z toho rozporuplné pocity. V první sérii hrála Riley Keough, jejíž tvář je známá třeba z filmu Jack staví dům, studentku práv, která si na základě zkušeností své kamarádky vyzkouší život dobře placené "společnice", který se snaží skloubit jak se studiem, tak i s praxí v jedné právnické firmě. Narazí na celou plejádu mužů od slušňáků, kteří se do ní zamilují, až po psychopaty, kteří ji vydírají a pokusí se ji i zničit. Půlka děje je pak věnovaná kauze odehrávající se ve firmě, kde je Christine na stáži a do které je zapletený její šéf, s nímž je zase tak trochu zapletená ona. Dost mi na ní vadila značná plochost charakteru, čekala bych nějaký větší vnitřní boj, jenže tuhle hrdinku i její rodina vnímala už od dětství jako sobeckou a sebestřednou, navíc jak sama hned ze začátku prvního dílu ukázala, se sexem na jednu noc bez závazků neměla problém ani tehdy, když za něj ještě nebrala peníze. Proto jsem čekala alespoň nějakou psychoakci ve chvíli, kdy se na konci dostala do úzkých, ale i přes to, jak všechno vyřešila, mi to přišlo, jako kdyby celá ta zápletka poněkud vyšuměla do ztracena (což se ale v průběhu té série stalo několikrát - nějak jsme se nedozvěděli, co se nakonec stalo s kamarádkou, s nespokojenými dědici apod.). Tak jsem čekala, jak bude příběh pokračovat v druhé sérii, jenže tam jsou najednou zcela jiné postavy politické poradkyně Ericy (Anna Friel (Bathory)) a Anny, kterou si nejdřív najme k získání informací o jednom jejím "klientovi" a nakonec s ní sama skončí v posteli. Zatímco v první sérii byl zobrazený sex spíš takovým doplňkem, ve druhé sérii je ho celkem dost, jenže to tak vypadá, jako by lesbický sex byl pořád o tom samém, takže to dost brzo začne nudit. Místo toho se pak zaměřuju na to, čeho už jsem si všimla v první sérii - ta stylizace interiérů je tady dovedená do úplné absurdity. Byt, kde údajně někdo bydlí 6 let, a který přitom vypadá stroze a nezabydleně jako hotelový pokoj, kancelářské chodby, kde se jen semtam povaluje nějaký kabel, a pusté kanceláře jen se stolem židlí a notebookem. A místo setkání vlivných lidí, kde tak stovka tmavých postav nehybně stojí rozestavěná v prostoru a hlavní hrdinky vedou v popředí rozhovor. Je to tak divný, až je to svým způsobem hypnotický a nutí mě to koukat se, co bude dál. Jenže uprostřed série náhle další příběh, tentokrát vystavěný docela zajímavě - žena vystupující v ochraně svědků pod novým jménem Bria (Carmen Ejogo (první oběť vetřelce ve filmu Vetřelec Covenant, když nepočítám toho chlápka, z něhož se vyklubal)) začíná na maloměstě žít nový život pod ochranou policisty Iana, který má zajistit, aby svědčila proti svému bývalému partnerovi, s nímž se kdysi seznámila, když pracovala jako společnice. A jelikož Briu nebaví ani práce v továrně ani péče o nevlastní dceru, tak si opět začne vydělávat tak, jak byla zvyklá. Tahle část série je natočená spíš jako thriller, sex už je spíš jen téma a ne všudypřítomná opakující se nuda, takže tahle část docela fungovala.
