Vězeňské filmy měly v jistém smyslu vždy určitou diváckou přitažlivost, převážně v rámci vězeňského režimu. Nejinak je to i u tohoto jihokorejského snímku, avšak otázkou je, jestli vůbec přináší ve svém jádru nějakou originalitu. Námět je prostý. Policista známý svými tvrdými a brutálními metodami se vlastní vinou ocitne ve vězení, ve kterém vládne mafiánský boss. A když se říká že vládne, tak prostě vládne. To znamená nejen vězňům, ale i bachařům. Není tedy divu, že se mu nedostává vřelého přivítání. A tak se očekávaně začnou dít věci. Snímek natočil jako svůj režisérský debut uznávaný jihokorejský scenárista Na Hyun a to samozřejmě pod svým scénářem, na kterém si dal docela záležet. Zpočátku nemusí navnadit, ale netrvá dlouho a coby dramatický thriller zaujme. A to svým sebevědomým, rychlejším tempem, kvalitní choreografií a hlavně dobře mířeným tahem na branku. Scénář je zpracován tak, že si od začátku do konce drží napětí, do kterého je krapet naroubována atmosféra klaustrofobie v rámci vzájemného ovlivňování a hrozby masakru. Hierarchie odsouzených, soudržnost strážců, černé obchody, vězeňská zvrácená politika v té nejextrémnější podobě. A v tom všem probíhá boj o nadvládu mezi sadistickým odsouzencem a bývalým policistou. Jako největší zajímavost se dá považovat fakt, že je celá tato vězeňská etuda zakončena takříct antihollywoodským zakončením, jaký si mnohdy nedokážeme ani představit. Je to tedy v rozporu s tradičními konci, ale proč ne. Alespoň v něčem je žejdlík originality. Jako vězeňské drama tedy dobrý, jen to asi u někoho bude déle trvat, než tomu přijde na chuť.